V Bělorusku vrcholí prezidentské volby. Lukašenkova protikandidátka se skryla z obav před zatčením
Bělorusové v neděli volí prezidenta a zřejmě se jím už pošesté stane Alexandr Lukašenko. Běloruské úřady až do poslední chvíle vyvíjely nátlak na opoziční kandidáty: Minská policie vpředvečer voleb zadržela Marii Morozovovou, šéfku volebního štábu opoziční kandidátky Svjatlany Cichanouské. Ta podle serveru Meduza raději opustila svůj byt a skrývá se na neznámém místě.
Běloruští provozovatelé telekomunikací upozornili, že obyvatelé Minsku v neděli zřejmě zůstanou bez internetu i veškerého telefonického spojení. Podle Meduzy se tím běloruský režim snaží zabránit organizování opozičních mítinků.
Volby v Bělorusku pečlivě sleduje i Evropská unie. Víc ví zpravodaj Viktor Daněk
Nedělní prezidentské volby budou vyvrcholením volebního týdne. Téměř třetina běloruských voličů totiž už odevzdala svůj hlas v předtermínových volbách, uvedla běloruská volební komise. Proti pětašedesátiletému Lukašenkovi stojí Svjatlana Cichanouská, která se rozhodla ve volbách kandidovat místo svého manžela, vězněného opozičního blogera Sjarheje Cichanouského.
Podle pozorovatelů čelí již více než čtvrtstoletí vládnoucí Lukašenko v letošním hlasování nejsilnější opozici za poslední léta. Předvolební mítinky Cichanouské v mnoha běloruských městech přilákaly do ulic tisíce lidí.
Prezident Lukašenko ve společnosti ztratil většinu. Volby ale přesto vyhraje, tvrdí analytik Havlíček
Číst článek
Nezávislí domácí pozorovatelé však mají k volbám jen omezený přístup a z těch zahraničních volby monitorují výhradně pozorovatelé z postsovětských zemí Společenství nezávislých států. K dispozici nejsou ani průzkumy volebních preferencí jednotlivých kandidátů, protože ty jsou v Bělorusku před volbami zakázány – údajně proto, aby nerozptylovaly voliče.
Hlasování končí v 19.00 SELČ. Krátce poté se očekávají odhady. Na zveřejnění oficiálních výsledků má komise deset dnů, ale obvykle se tak děje den po hlasování. Před pěti lety byl Lukašenko prohlášen vítězem ještě v noci.
Vztahy s EU
Volby v zemi hodlá pozorně sledovat Evropská unie. Jejich průběh totiž podle unijní diplomacie může rozhodnout o prohlubování nebo naopak utlumení další spolupráce. Unie je řadu let k represivnímu režimu prezidenta Alexandra Lukašenka kritická. V únoru prodloužila sankce proti několika Bělorusům a dál platí také zbrojní embargo, v posledních letech se ale zároveň snaží nalézt s prezidentem Lukašenkem společnou řeč.
Situace v Bělorusku se vyvíjí příznivým směrem, pochvalovala si ještě v roce 2016 tehdejší šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. Na mysli měla tehdejší hromadné propuštění politických vězňů a konstruktivní roli, jakou Alexandr Lukašenko sehrál v konfliktu na východě Ukrajiny. Běloruskou metropoli nabídl jako neutrální půdu pro vyjednání první a po jejím kolapsu druhé minské dohody.
O čtyři roky později nástupce Mogheriniové v čele unijní diplomacie Josep Borell příliš chvály pro Bělorusko ve své hodnotící zprávě nenašel. Unie je podle něj znepokojená zatýkáním demonstrantů, bloggerů a novinářů. Vyzval k ukončení šikany a perzekuce opozičních kandidátů v prezidentských volbách. Bělorusko kritizují také europoslanci.
Podle Violy von Cramon-Taubadelové z německých zelených si většina lidé v Bělorusku viditelně přeje změně. Lukašenko se ale podle ní bojí konkurence, zatýká jakékoliv reálné soupeře, a to se děje uprostřed Evropy.
I přes kritiku ale unie vztahy s Běloruskem opatrně prohlubuje, letos částečně uvolnila vízový režim a snížila poplatky za vyřízení povolení k překročení hranice. V únoru také uzavřela dohodu o navracení ilegálních migrantů, které na území některé unijních zemí vstoupí přes Bělorusko.
