Popraveni zastřelením. Lukašenkovo Bělorusko dál vykonává tresty smrti, evropské kritice navzdory

V Bělorusku v květnu popravili dva muže odsouzené k trestu smrti za vraždu. Veřejnost se informaci dozvěděla náhodou, při odvolacím soudu dvou jiných mužů. Rovněž odsouzených k smrti. V „cele smrti“ čekají podle nezávislé televize Belsat další čtyři lidé. Bělorusko je jedinou evropskou zemí, která trest smrti používá. Od roku 1991 bylo podle různých zdrojů popraveno 300 až 400 lidí.

Tento článek je více než rok starý.

Minsk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Běloruský prezident Alexander Lukašenko v květnu 2018.

Běloruský prezident Alexander Lukašenko v květnu 2018 (ilustrační foto). | Foto: Vasily Fedosenko | Zdroj: Reuters

První z popravených mužů zavraždil dva sousedy, druhý tři lidi. Datum ani místo jejich popravy zveřejněno nebylo.

V Bělorusku odsoudili novináře ukrajinského rozhlasu na osm let, měl vytvářet síť špionů

Číst článek

Zprávu o jejich popravě se dozvěděli novináři při odvolacím soudu s dvěma jinými muži odsouzenými k smrti za vraždu tří lidí. Jejich trest na konci května potvrdil nejvyšší soud.

Loni pět odsouzených na smrt

Loni běloruské soudy odsoudily k trestu smrti v průběhu jednoho roku víc lidí než v 11 minulých letech dohromady. V roce 2017 to bylo pět lidí, v roce 2001 sedm a v roce 2006 devět lidí. V letech 2012 a 2014 do cely smrti nezamířil nikdo.

Popravy probíhají výstřelem do zátylku z katovy pistole. Podle běloruských zákonů může být popraven pouze muž mezi 18 a 65 lety za několik závažných zločinů, v praxi se ovšem trest vykonává v podstatě pouze u vrahů.

Výjimkou zůstává poprava Vlada Kovalova a Dimitrije Konovalova pro údajný teroristický útok v minském metru. Pachatelé tehdy byli dopadeni pouhý den po atentátu v metru, při kterém v dubnu 2011 zemřelo 15 lidí. Jejich podíl na výbuchu ale budil zásadní pochybnosti.

To, že v Bělorusku se dál popravuje, dlouhodobě ostře kritizují evropské instituce. Kvůli existenci trestu smrti není Bělorusko jako jediná evropská země členem Rady Evropy, členství v organizaci je podmíněno mimo jiné právě zrušením exekucí.

Autoritářský Lukašenko

Naposledy v březnu se proti běloruským trestům smrti ohradila Evropská unie. „Unie znovu potvrzuje svůj rozhodný odpor k vykonávání trestu smrti nezávisle na okolnostech,“ napsala v prohlášení šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová a vyzvala k zavedení moratoria na vykonávání poprav.

Policie při protestech v Minsku a Moskvě zatýkala i novináře. Za vulgarismy či 'zabití Kennedyho'

Číst článek

„Je to přání běloruského lidu, trest smrti zrušíme, až to udělají Spojené státy,“ uvedl už v minulosti běloruský prezident Alexandr Lukašenko s odkazem na referendum na konci 90. let, ve kterém se lidé vyslovili pro zachování nejvyššího trestu.

Kritice čelí autoritářský režim prezidenta Alexandra Lukašenka dlouhodobě kvůli nerespektování lidských práv. Lidskoprávní organizace Viesna v lednu upozornila na to, že se stav lidských a občanských práv během loňského roku znatelně zhoršil.

Pronásledováni jsou kromě disidentů i zástupci nezávislých médií. Nejvíce tím trpí novináři televize Belsat, jejíž provoz ze zahraničí financuje polská vláda. Běloruské úřady novinářům vytrvale ukládají finanční pokuty.

Filip Harzer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme