V Bělorusku probíhaly stotisícové demonstrace. Lukašenko přiletěl do Minsku se zbraní v ruce
Více než 100 000 demonstrantů se podle tiskových agentur v neděli v centru Minska domáhalo odstoupení prezidenta Alexandra Lukašenka. Úřady tlampači vyzývaly účastníky nepovolené akce k rozchodu a varovaly před užitím síly, pokud neuposlechnou. V okolí byly soustředěny policejní i vojenské jednotky, ale pořádkové síly nezasáhly. Prezident Lukašenko po 18. hodině dorazil helikoptérou do paláce v Minsku se zbraní v ruce a v neprůstřelné vestě.
Prezident Alexandr Lukašenko na videu, které se rozšířilo mezi novináři na sociální síti Twitter, přiletěl helikoptérou po nedělní 18. hodině do prezidentského paláce v Minsku. Byl oblečený do neprůstřelné vesty a v ruce držel útočnou pušku. Video pochází z kanálu, který údajně spravuje prezidentova tisková kancelář. Server Tut.by poznamenal, že Lukašenkovu kalašnikovu chyběl zásobník.
Nejtvrdší opatření
Podle AFP vyšli lidé do ulic poté, co Lukašenko v sobotu vyzval armádu k obraně suverenity země a k přijetí „nejtvrdších opatření“ a poté, co opozice vyzvala k masivním protestům proti Lukašenkovu zvolení. Protesty se v neděli konaly také v Brestu, Grodnu, Vitebsku a dalších městech.
Dav s bílo-červenými vlajkami, které se staly barvami protestu, zaplnil náměstí Nezávislosti a přilehlé ulice a sborově vykřikoval hesla jako „Odejdi!“, „Svoboda!“ či „Lukašenka do antona (vozu pro přepravu vězňů a zatčených)“, vylíčil reportér agentury AFP. Více než 100 000 demonstrantů se v centru hlavního města sešlo druhou neděli za sebou.
„Jestli (Lukašenko) opravdu vyhrál volby, tak proč proti němu tolik lidí vychází protestovat?“ prohlásil osmnáctiletý Jauhen. „(Lukašenko) chce, abychom se rozešli a žili jako dřív. Ale už nikdy nebude jako dřív,“ řekl osmadvacetiletý Nikita. Lukašenko, který se drží 26 let u moci, se ještě nikdy nestřetl s tak početným a vytrvalým odporem, dodala AFP.
Cichanouská si přeje nové, svobodné volby, opětovnou kandidaturu ale sama neplánuje
Číst článek
Demonstranti mířili k válečnému památníku, který byl ale obklopený pracovníky bezpečnostních služeb ve vojenských uniformách, řekl svědek agentuře Reuters. Ministerstvo obrany uvedlo, že nyní převzalo odpovědnost za ochranu památníků a že všechny nepokoje v jejich blízkosti vyvolají reakci od armády.
Demonstrace se podle listu Kommersant účastnili také členové koordinační rady, kterou vytvořila opozice kvůli hladkému předání moci. Její členka Maryja Kalesnikavová vyzvala lidi, aby se nepřibližovali k válečnému památníku, který střeží vojáci.
Ministerstvo obrany označilo protestující za „fašisty“. „Důrazně varujeme: při jakémkoli narušení míru a pořádku na podobných místech nebudete mít co dočinění s policií, ale s armádou,“ napsalo velkou část svého prohlášení velkými písmeny ministerstvo a uvedlo, že památky, konkrétně obětí druhé světové války, jsou svatá místa, která nesmí být znesvěcena.
Běloruské ministerstvo vnitra v prohlášení podle Reuters varovalo, že všechny neschválené protesty jsou považovány za nezákonné a že 22 lidí bylo zatčeno předchozí den, když se v 55 městech uskutečnily protesty v menším měřítku.
Agentura DPA píše o „bezprecedentní soudržnosti občanů všech tříd v zemi, ovládané v sovětském stylu i třicet let po pádu komunismu“. Protesty v Minsku podle ní nejsou ani protiruské, ani proevropské. „Chci, aby tento teror skončil, abychom mohli konečně svobodně žít,“ řekla dvaapadesátiletá historička Svjatlana. „Tento režim a tento diktátor mají na rukou tolik krve,“ dodala v slzách.
Podpora z Pobaltí
I litevský prezident Gitanas Nauséda a jeho předchůdkyně Dalia Grybauskaitéová se v neděli postavili do živého řetězu asi 50 000 lidí, který vedl z Vilniusu k přibližně 30 kilometrům vzdáleným hranicím s Běloruskem. Akce nazvaná Cesta svobody se konala na znamení solidarity s Bělorusy, demonstrujícími již třetí týden proti autoritářskému režimu Alexandra Lukašenka a pro demokratické změny ve své vlasti.
„Je důležité dát vědět Bělorusům, že nejsou osamoceni,“ řekla Grybauskaitéová podle serveru Delfi a vyzvala k mezinárodní izolaci Lukašenkova režimu a zavedení ekonomických sankcí.
Lukašenko chce přijmout ‚nejtvrdší opatření‘ na ochranu státu. Obviňuje Polsko a NATO
Číst článek
Server připomněl, že 23. srpna 1989 se více než milion lidí drželo za ruce v živém řetězu sahajícím z litevského hlavního města přes lotyšskou Rigu až do Tallinu, metropole Estonska, aby světu předvedli, že Estonsko, Litva a Lotyšsko touží zbavit se sovětské okupace a obnovit svou nezávislost.
V Rize na akci na podporu Bělorusů přišlo podle ruské redakce BBC asi 400 lidí, včetně lotyšského prezidenta Egilse Levitse.
Akci na znamení solidarity s běloruskými občany pořádal v Česku spolek Milion chvilek pro demokracii. České a evropské politiky vyzval k co nejrychlejšímu vyhlášení plošných ekonomických sankcí. „Individuální sankce nestačí a plošné sankce jsou to jediné, čeho se vládci Lukašenko a (ruský prezident Vladimir) Putin obávají,“ uvedlo hnutí na facebooku.
Protesty v Bělorusku propukly po prezidentských volbách z 9. srpna, které podle úřadů pošesté vyhrál Lukašenko, tentokráte s více než 80 procenty hlasů, zatímco opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská získala deset procent. Hodně Bělorusů pokládá tento výsledek za zfalšovaný. Opozice, stejně jako Evropská unie, výsledek voleb neuznává. Protesty, které nepotlačily ani brutální policejní zákroky v prvních dnech po volbách, v neděli pokračují patnáctým dnem.
