Bezprecedentní Lukašenkův akt rozproudil nové bezpečnostní obavy. Kdo je Pratasevič a co bude dál?

Bezprecedentní akt, který vyžaduje důraznou reakci i přenastavení současných pravidel. Tak někteří odborníci včetně analytičky Terezy Souškové hodnotí nedělní zadržení běloruského novináře Ramana Prataseviče, které vyvolalo mezinárodní pobouření. Kvůli jeho zatčení běloruské úřady donutily letadlo společnosti Ryanair na trase z Atén do Vilniusu přistát v Minsku a Prataseviče odvedly pryč. Jeho další osud zatím zůstává neznámý.

Analýza Minsk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Novinář a bloger od loňska figuruje na běloruském seznamu lidí „zapojených do teroristických aktivit“ | Zdroj: Reuters

„Začal panikařit a opakoval, že tohle všechno se děje kvůli němu… Prostě se otočil k lidem a řekl, že mu hrozí trest smrti,“ popsala agentuře AFP 40letá Litvanka Monika Simkienová, která seděla v letadle spolu s Ramanem Pratasevičem.

Podobně vnímal výraz ve tváři 26letého běloruského novináře také 37letý Edvinas Dimsa, podle kterého bylo vidět, že by nejraději vyskočil z okna a utekl. „Nekřičel, bylo ale jasné, že se opravdu hodně bojí,“ uvedl pro AFP.

I další pasažéři z letu FR4978 do Vilniusu se shodují, že Pratasevič zprvu panikařil, postupně na něm byl ale patrný stále větší klid.

„Nejdřív byl nervózní, když si ale uvědomil, že nemůže nic dělat, uklidnil se a přijal to,“ popsal další z cestujících dramatické okamžiky, které se odehrály po náhlém odklonu letadla společnosti Ryanair mířícího z Atén do litevského Vilniusu.

Podle tiskové služby úřadu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka mělo být důvodem k odklonu letadla podezření, že se na palubě stroje nachází bomba.

Běloruská armáda následně poslala svou stíhačku, aby letadlo zadržela, po přistání ale žádné výbušné zařízení nalezeno nebylo. Manévr se tak stal pouhou záminkou k zadržení jednoho z předních kritiků režimu Alexandra Lukašenka.

Babiš: Incident v Bělorusku vykazuje znaky státního terorismu. Odpověď Evropy musí být tvrdá

Číst článek

„Byl jednou z nejprominentnějších osob poukazujících na rozsáhlé porušování lidských práv. Myslím, že to, co jsme viděli, byla osobní odplata Lukašenka,“ uvedl pro německou televizi Deutsche Welle Franak Viačorka – Pratasevičův přítel a poradce opoziční vůdkyně Svjatlany Cichanouské, která podle přesvědčení velké části běloruské veřejnosti vyhrála loňské prezidentské volby.

Zatímco pasažéři nastoupili zpět do letadla a pokračovali na cestě do Vilniusu, Pratasevič se svou přítelkyní Sofiji Sapegaovou museli v Minsku zůstat. Šok z nedělního incidentu následně vyjádřily desítky zemí světa včetně České republiky. Běloruské úřady podle nich ohrozily životy více než stovky pasažérů s cílem dostat se k hlasitému odpůrci Lukašenkova režimu.

Podle odbornice na Bělorusko z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Terezy Souškové však nejde ani tak o to, jak moc byl, či nebyl 26letý opozičník pro Lukašenka nebezpečný – bezprecedentní manévr spíš vnímá jako určitý symbolický krok, který má eliminovat další opoziční aktivity namířené proti režimu.

„Myslím, že se jedná spíš o nějaký symbol, kterým chtěl Lukašenko vyslat vzkaz jak opozici v zahraničí, tak lidem v samotném Bělorusku. Režim tím chtěl opozičníkům v zahraničí ukázat, že si nikdo nemůže být jist svou bezpečností, i když se nachází v emigraci. Zastrašovací funkci to má plnit také v případě obyvatel uvnitř země a říct jim: ‚Pokud budete vystupovat proti režimu, není pro vás jistota ani život v zahraničí, je tedy lepší podvolit se a nevyvíjet žádnou opoziční aktivitu,‘“ říká pro iROZHLAS.cz.

Kdo je Raman Pratasevič?

Jméno běloruského blogera a novináře se podle Rádia Svobodná Evropa stalo známým už v době takzvaných tichých protestů, které v Bělorusku probíhaly v roce 2011. Kvůli jeho zapojení do pokojných demonstrací proti politice Alexandra Lukašenka a kritické hospodářské situaci byl tehdy 16letý student poprvé zadržen, z hledáčku úřadů ale nezmizel ani v následujících letech.

‚Bezprecedentní akt státního terorismu.‘ Politici reagují na nucené přistání letadla v Minsku

Číst článek

V té době nastoupil Pratasevič na Fakultu žurnalistiky Běloruské státní univerzity, krátce na to ho ale kvůli jeho aktivismu vyloučili. Následně spolupracoval s řadou nezávislých běloruských serverů a médií včetně rozhlasové stanice Eurorádio, která od roku 2006 poskytuje běloruské veřejnosti přístup k objektivním informacím.

Pro tento mezinárodní projekt se sídlem ve Varšavě začal pracovat v roce 2018, získal také stipendium žurnalistického programu Václava Havla a absolvoval stáž v Rádiu Svobodná Evropa. Kvůli pronásledování běloruskými úřady byl nucen odstěhovat se do Polska, kam za ním odjeli i jeho rodiče a kde také v lednu 2020 požádal o azyl.

V Polsku se podílel na založení informačního kanálu Nexta na sociální síti Telegram, který se stal jedním z hlavních zdrojů zpráv o loňských protestech proti Lukašenkovi. V září z projektu odešel a podle agentury Reuters se z Polska přestěhoval do litevského Vilniusu, kde v současnosti žije řada běloruských opozičníků včetně Svjatlany Cichanouské.

Zatím poslední posun v kariéře zaznamenal letos v březnu, kdy začal vést populární telegramový kanál Belarus of Brain, který má kolem čtvrt milionu sledujících. Právě tyto aktivity a odhodlanost informovat běloruskou veřejnost o dění v zemi z Ramana Prataseviče udělaly Lukašenkův cíl.

„Současná vláda se bojí nezávislých novinářů, svobody projevu, a bojí se, že se o všech jejích akcích dozví světové společenství. Přemýšlejí podle standardů minulého století, když ještě existoval Sovětský svaz…Raman je pro ně velmi symbolickou postavou,“ řekl v nedělním rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa jeho otec Dmitrij – bývalý podplukovník v záloze, kterého ale Lukašenko loni vojenské hodnosti zbavil.

Podle něj je zcela „absurdní“, že se něco takového může v Evropě 21. století vůbec stát. „Ale jako bývalý voják můžu říct, že šlo o promyšlenou operaci, která byla připravovaná ne jeden den, ale několik týdnů. Jsem přesvědčen, že to byla předem naplánovaná operace, která byla připravena velmi pečlivě, a zvláštní služby Běloruska v ní pravděpodobně nebyly samy,“ řekl také v rozhovoru.

Běloruská spolupráce s Ruskem

Možnost zapojení ruských tajných služeb do incidentu zmiňují i další pozorovatelé.

Šestadvacetiletý Pratasevič ještě před zadržením v Minsku přátelům napsal, že se s ním rusky hovořící muž na letišti v Aténách snažil navázat rozhovor a také vyfotografovat jeho doklady.

„Ráno jsem byl s Ramanem v kontaktu. Svěřil se mi s obavami, že ho na letišti v Aténách někdo sleduje,“ uvedl Franak Viačorka pro německou televizi Deutsche Welle, podle které 26letý bloger muže na aténském letišti popsal jako „rusky mluvícího muže ve středním věku“.

‚Bezpečnost je priorita.‘ Běloruskému vzdušnému prostoru se začaly vyhýbat první aerolinky

Číst článek

Řecký portál Ekathimerini.com zároveň napsal, že letoun z Minsku odletěl bez šesti cestujících – Prataseviče, jeho doprovodu a čtyř ruských občanů, což pravděpodobně byli muži, kteří se zúčastnili operace.

„Ruské a běloruské bezpečnostní služby spolupracují dlouhou dobu a tato spolupráce je od srpnových prezidentských voleb skutečně velmi těsná. Určitě je tedy možné a dokonce pravděpodobné, že se na tom ruské bezpečnostní síly podílely, já si ale nemyslím, že to je na tom ta nejzásadnější věc. Hlavní je to, co se vůbec odehrálo – Bělorusko civilnímu letadlu s největší pravděpodobností oznámilo, že se na jeho palubě nachází bomba, aby ho za doprovodu stíhačky donutilo přistát a zatklo nepohodlného opozičníka, ke kterému by se jinak nedostalo,“ říká Soušková.

Podle analytičky je tedy zásadní hlavně povaha tohoto činu a to, jak se k tomu mezinárodní společenství nyní postaví. „Mělo by být zahájeno mezinárodní vyšetřování, abychom zjistili všechny okolnosti. Podle toho by se pak měla odvíjet adekvátní reakce, protože celá tahle událost je naprosto bezprecedentní. Odpověď by pak měla být jasná a silná,“ vyzývá Soušková.

O potřebě rázné reakce hovoří také lídři zemí Evropské unie. Během večerního zasedání mají projednat zákaz přistávání běloruských aerolinek v Evropské unii nebo možnost přerušení veškeré tranzitní dopravy přes Bělorusko. K podobnému kroku už ostatně přistoupila litevská letecká společnost Air Baltic, která začala při svých letech míjet Bělorusko.

Je neakceptovatelné, že běloruský režim zneužil mezinárodní letecké právo k pronásledování svých oponentů. Důrazně vyzýváme k vyšetření případu a k okamžitému propuštění Romana Protaseviče a všech pasažérů letu #Ryanair do Vilniusu.

18:18 – 23. 05. 2021

58 1002

Mezi další návrhy patří také rozšíření sankčního seznamu běloruských představitelů, na kterém je přes osm desítek jmen včetně Alexandra Lukašenka.

„Sankce jsou dobrá věc, je to důležitý signál, který ukazuje naši pozici vůči jednotlivým představitelům, reálně ale mají jen omezený dopad. S tímto incidentem ovšem vyvstává daleko širší otázka – do jaké míry lze považovat vzdušný prostor po celém světě za bezpečný a zda si další opozičník může dovolit letět například z Prahy na Kavkaz, pokud bude protínat vzdušný prostor země, která proti němu vznáší obvinění,“ říká odbornice.

Podle Souškové by proto bylo legitimní odklonit lety, které vedou přes vzdušný prostor dalších autoritářských zemí.

„Skončí to jen Běloruskem? Pokud ano, můžeme v budoucnu vidět i další země, které se tímto incidentem budou chtít inspirovat. Myslím si tedy, že to nastolí zajímavou veřejnou debatu o tom, jestli si teď všichni opozičníci a novináři budou muset dopředu zjišťovat letovou trasu svého spoje, nebo budou v tomto ohledu nastolena třeba nějaká nová pravidla,“ dodává.

Další osud Prataseviče

Zatímco Západ reaguje na incident se zděšení a připravuje se vhodnou odpověď, Bělorusko slibuje brzké výsledky vyšetřování. K co nejdůraznější reakci Evropu vyzývá také opozice v čele s Cichanouskou, podle které může být Pratasevič už teď terčem mučení běloruských úřadů.

Aktivistka z Minsku: Bělorusku vládne atmosféra strachu. Věřím ale, že jsme na cestě k demokracii

Číst článek

Novinář a bloger, kterého Franak Viačorka označuje za „osobního Lukašenkova nepřítele“, od loňska figuruje na seznamu lidí „zapojených do teroristických aktivit“ a čelí hned několika obviněním včetně organizace masových nepokojů, za což může být odsouzen i k 15 letům vězení. Podle Cichanouské mu však v Bělorusku hrozí i trest smrti.

„Kvůli mlčení běloruského režimu zatím nemáme odpověď na to, jaký trest mu hrozí. Nevíme, z čeho přesně bude obviněn, podle tohoto obvinění se však bude odvíjet i jeho trest. Bělorusko je samozřejmě zemí, kde stále platí trest smrti, je ale otázkou, jaké obvinění by v takovém případě muselo padnout. Můžeme si být ale téměř jistí, že bude odsouzen k trestu vězení. Neumím si představit, že by Bělorusko podniklo takovouto akci, aby ho za tři dny propustilo,“ podotýká Soušková.

Další osud Ramana Prataseviče tak zatím zůstává neznámý. Obavy o něj mají nejen přátelé z řad běloruské opozice, ale hlavně jeho rodina.

„Velmi se obáváme toho, co se teď děje s naším synem. Bohužel ale nevíme, kde je, ani co s ním je,“ svěřil se v rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa jeho otec.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme