Zpravodaj Dorazín: Polská společnost je rozdělena. Část nosí jídlo vojákům, část migrantům

Na území mezi Polskem a Běloruskem živoří až tisíce lidí, kteří se chtějí dostat dál na Západ. Podle mluvčího polské tajné služby sice bylo vyklizeno jedno z tábořišť, které se nacházelo přímo na hraničním přechodu, podle zpravodaje Českého rozhlasu v Polsku Martina Dorazína to ale neznamená, že je krize u konce.

Tento článek je více než rok starý.

interview plus Varšava/Minsk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Situace na bělorusko-polské hranici graduje

Situace na bělorusko-polské hranici graduje | Zdroj: Reuters

„Situace se poměrně rychle mění. Nevíme, jestli je to změna trvalá, k lepšímu, nebo je to jen jakési přeskupení,“ uvádí zpravodaj v pořadu Interview Plus.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor Jana Bumby

Dodává, že i v noci na pátek se asi 500 lidí pokusilo strhnout žiletkový plot a dostat se do Polska, polští pohraničníci je ale zatlačili zpět.

Tato nejagresivnější skupina se o prolomení hranice pokouší prakticky každou noc a podle polských tajných služeb jim v tom pomáhají běloruští instruktoři – nejen pohraničníci, ale také příslušníci jiných služeb, kteří jim radí a dávají příkazy, co dělat.

Polská vláda i opozice se shoduje na tom, že je třeba tlačit především na běloruský režim, přestože podle některých politiků je skutečným iniciátorem migrační krize ruský prezident Vladimir Putin.

Proevropská opozice ovšem požaduje humánnější zacházení s migranty, kteří se už do Polska nějakým způsobem dostali. Tak, aby mohli požádat o azyl a vyčkali na rozhodnutí v přijatelnějších podmínkách.

Polomrtví, položiví

Naopak polská vláda hodlá dál být vládou tvrdé ruky a na polské území nikoho nepustit.

„Ten přístup je velmi razantní a má podporu části společnosti, která uctívá uniformy, polský mundur, jak oni říkají. Dokonce jim přinášejí jídlo, píší děkovné dopisy a podobně,“ přibližuje Dorazín s tím, že polská společnost je hluboce rozpolcena i v této otázce, a to zhruba půl na půl.

Přestože je východ Polska baštou voličů vládní koalice, i zde je prý spousta lidí, kteří se snaží uprchlíkům pomáhat a soucítí s nimi. Uvědomují si, že jde o Lukašenkovu provokaci a odvetu Polsku a Evropě. Zároveň cítí povinnost se o ně postarat.

„Zvlášť aktivní je muslimská komunita Tatarů, která si vzala na starost pohřby obětí této situace. Ve čtvrtek pohřbili už druhého uprchlíka na muslimském hřbitově. I z této strany je reakce jiná než vládní,“ dodává zpravodaj.

Místní prý nosí migrantům jídlo, pití a léky, novináře k nim ale nechtějí zavést, protože by to ohrozilo je i uprchlíky. Tábořiště se nacházejí podél cest v bažinatém Bělověžském pralese, přičemž pohraniční pásmo je dlouhé stovky kilometrů.

„Našli jsme dva syrské migranty, kteří byli polomrtví, položiví, museli tam prožít hrozné věci. Víme, že zemřeli lidé. Některé informace mluví o 17, jiné o 11 mrtvých. S přicházející zimou se bude situace zhoršovat, zejména pro lidi, kteří teď bloudí někde v lesích,“ uzavírá Martin Dorazín.

Můžou situaci uklidnit iniciativy německé kancléřky Angely Merkelové a Evropské unie? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

Jan Bumba, Michael Erhart Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme