Lukašenko volá Moskvu o pomoc, sám si už neporadí. Jak reálné je nasazení ruských tanků v Bělorusku?

Odpor proti Alexandru Lukašenkovi v Bělorusku sílí a nedělní 200tisícová demonstrace v Minsku je toho dalším důkazem. Režimu dochází dech, Lukašenko se proto obrací k Vladimiru Putinovi, který už běloruskému protějšku přislíbil pomoc při zajištění bezpečnosti země. Případné zapojení ruských sil do potlačení demonstrací vyvolává na Západě značné obavy, takový scénář je ale problematický i pro Moskvu i samotného Lukašenka.

Tento článek je více než rok starý.

Analýza Minsk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Běloruský prezident Alexander Lukašenko

Rozhodnutí požádat Moskvu o pomoc ukazuje zoufalost Lukašenka. míní Havlíček | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Stávkují všechny hlavní podniky v zemi, demonstrace v ulicích Minsku a dalších běloruských měst sílí, smyčka se utahuje. Alexandr Lukašenko proto vyhledal pomoc u svého ruského protějšku, se kterým si během víkendu telefonoval celkem dvakrát.  

Dokud mě nezabijete, nové volby nebudou, reagoval Lukašenko. Litva varuje před ruskou invazí

Číst článek

„Ruská strana potvrdila, že je připravena poskytnout (Bělorusku) nutnou podporu při řešení vzniklých problémů,“ stojí ve víkendovém prohlášení Kremlu, sám Putin jednání s Lukašenkem blíže nekomentoval. Na sociálních sítích se mezitím objevují záběry ruských vojenských vozidel mířících k běloruským hranicím.

Nervozita Západu roste. Litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius se v pondělí nechal slyšet, že ruská vojenská pomoc Bělorusku by byla neospravedlnitelnou invazí, která by zničila zbytky běloruské nezávislosti. Obavy o víkendu vyjádřil také český premiér Andrej Babiš (ANO), podle kterého se v Bělorusku „nesmí stát to, co u nás v roce 1968“.

Jak pravděpodobný je scénář zapojení ruských sil do „řešení“ situace v Bělorusku? Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky a odborníka na oblast východní Evropy Pavla Havlíčka ho v tuto chvíli nelze vyloučit.

„Nepřekvapilo by mě, kdyby do Běloruska přijely menší ruské úderné oddíly, ale nemyslím si, že to bude masová záležitost a vojenské potlačení protestů při nasazení tanků. Podle mě nebudeme svědky situace jako v roce 1968. Je tu ale samozřejmě faktor strachu, protože další barevná revoluce a ‚spiknutí Západu‘ proti státům v jeho sousedství by Rusko oslabilo,“ říká pro iROZHLAS.cz.

‚Zvací dopis‘

Rusko s Běloruskem se při možnosti vojenského zásahu odvolávají na Smlouvu o vytvoření Svazového státu z konce 90. let, kde se Moskva s Minskem ke spolupráci v podobných situacích zavázaly, a v případě ohrožení zvenčí také na Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti, která kromě Ruska a Běloruska zahrnuje další pětici států bývalého sovětského svazu.

„Na základě těchto ustanovení Lukašenko de facto vyslal signál ve smyslu ‚zvacího dopisu‘, jak to známe v kontextu naší minulosti, ruská strana tedy má možnost přijet,“ říká Havlíček s tím, že případným vojenským zapojením by Moskva získala především silnější páky nad Lukašenkem, kdy by se Bělorusko nakonec stalo „přívěškem“ Ruské federace a přišlo by o svou suverenitu a manévrovací prostor – zejména při jednání o další integraci, ke které je Lukašenko dlouhodobě velmi opatrný.

Havlíček je nicméně skeptický, že by Rusko přikročilo k „plnohodnotnému vojenskému zásahu“ proti demonstrujícím včetně nasazení ruských tanků a vojenské techniky. Takovým krokem by si totiž Putin v řadě ohledů uškodil.

Přestože k sobě Rusko s Běloruskem mají velmi blízko, jejich vztahy nejsou bezproblémové. Obě bývalé sovětské republiky se několikrát dostaly do sporu nejen ohledně míry společné integrace, ale například také kvůli cenám ropy a plynu. Navzdory vzájemným neshodám ale platí, že v běloruské společnosti dodnes vládne poměrně silný pozitivní sentiment vůči Rusku, a ten by se mohl ocitnout v ohrožení.

„Tento tradičně dobrý vztah Bělorusů k Rusku by byl takovýmto krokem narušen. A pokud by proti protestujícím byly nasazeny ruské tanky, situaci by to nepomohlo,“ tvrdí Havlíček.

Na to poukazuje také odborník na Rusko Anders Åslund, který si v textu zveřejněném na webu think-tanku Atlantic Council klade otázkou, jestli se dá čekat vojenský zásah Moskvy v Bělorusku podobně jako v případě Ukrajiny po protestech v roce 2014.

„Přestože nelze ruský vojenský zásah vyloučit, existuje hodně dobrých důvodů předpokládat, že k tomu nedojde,“ píše Åslund, který poukazuje na problém osobních vztahů, které mezi Putinem a Lukašenkem nikdy příliš nefungovaly. Šéf Kremlu si je podle něj navíc dobře vědom toho, že Lukašenko doma ztratil značnou míru podpory, ruský zásah v jeho prospěch by se proto u Bělorusů pravděpodobně setkal s tvrdou opozicí a zásah by Moskvu stál až příliš.

Lidé se probírají z letargie a ta zlost se rozlévá po celé zemi, říká Češka zadržená v Bělorusku

Číst článek

Havlíček navíc upozorňuje na potenciální další sankce Západu, kterým se Moskva snaží vyvarovat. Už na páteční mimořádné videokonferenci se ministři zahraničí EU dohodli, že na běloruské představitele zodpovědné za násilné potlačení protestů uvalí nové sankce.

„Vidíme, že se státy EU dokážou v tomto případě dohodnout na poměrně silném postupu. Unie dává najevo, že dění v Bělorusku neprojde bez povšimnutí a reakce. Rusům navíc hrozí to, že se Bělorusové v případě zásahu postaví proti Moskvě podobně jako na Ukrajině – poté, co Rusové anektovali Krym a vtrhli na východ Ukrajiny, ztratili u Ukrajinců veřejné mínění,“ dodává odborník AMO s tím, že podobný scénář by hrozil také v případě Běloruska a to Moskva nechce.

O situaci v Bělorusku budou ve středu jednat také premiéři a prezidenti Evropské unie. V pondělí to oznámil předseda Evropské rady Charles Michel, podle kterého mají občané Běloruska právo rozhodovat o své budoucnosti a zvolit si svobodně svého prezidenta.

Zoufalý Lukašenko

S ohledem na výše zmíněné důvody se masivní vojenský zásah Ruska jeví spíš nepravděpodobně. Rozhodnutí požádat Moskvu o pomoc tak podle Havlíčka ukazuje zoufalost Lukašenka, který po 26 letech vládnutí přišel o podporu většiny, přestože výsledky voleb ukazují něco jiného.

Lukašenko otočil a přislíbil nové prezidentské volby. Nejdříve se ale musí přijmout nová ústava

Číst článek

Podle oficiálních výsledků získal dosavadní 80,1 procenta hlasů, zatímco opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská 10,1 procenta hlasů, Lukašenkovo vítězství však zpochybňuje jak opozice, tak široká veřejnost i mezinárodní organizace včetně EU. Po nátlaku ulice Lukašenko v pondělí slíbil konání nových voleb, ale až po přijetí nové ústavy, na které se má začít pracovat.

„Lukašenko už ztratil kontrolu nad tím vypořádat se se situací sám. Nedokáže potlačit stovky tisíc lidí, které jsou dnes v ulicích. Dochází navíc k určitému rozkolu v běloruské elitě a silových strukturách. Nejvyšší patra jsou stále loajální, ale na lokální úrovni už k odchodu policejních sil dochází, v bezpečnostních složkách se proto v současnosti vede dialog o tom, co dál,“ popisuje Havlíček.

Podobně jako hrozba ruského zásahu se Lukašenko snaží vyslat varovné signály demonstrujícímu lidu také prostřednictvím čtyřdenního vojenského cvičení v oblasti Grodna poblíž hranic s Polskem a Litvou, kde se v současnosti nachází běloruská opozice vedená Cichanouskou. Armáda má v rámci cvičení zkoušet způsoby posílení obrany západní hranice země.

„To je signál dovnitř běloruské společnosti, ale i západním spojencům, aby se do situace nevměšovali, ale i běloruské opozici v Litvě, že je režim schopný hranice uzavřít a chránit je,“ dodává odborník.

Nevyřízené účty

Jak by tedy mohlo vypadat řešení situace v Bělorusku podle představ Ruska? Åslund v textu zveřejněném na Atlantic Council zmiňuje možnost arménského scénáře, kde po masivních protestech v roce 2018 padl režim Serže Sargsjana a novým premiérem se po předčasných volbách stal Nikol Pašinjan. Ten po nástupu do křesla ujistil, že vztahy s Moskvou jsou prioritou, ale že zároveň chce posilovat spolupráci s EU a USA.

K takovému scénáři je ale Havlíček spíš skeptický. Geopolitická situace Běloruska a Arménie je totiž poměrně výrazně odlišná.

‚Sašo, přijdu si pro tebe a budeš plakat.‘ Chuck Norris natočil vzkaz běloruskému prezidentovi

Číst článek

„Bělorusko není ve stejné situaci jako Arménie. Sousedí se státy NATO, vidíme navíc zvyšující se americkou vojenskou přítomnost v Polsku, na což Rusové a Bělorusové často poukazují. V případě Běloruska si tedy nedovedu představit arménský přístup, který se soustředil na domácí reformy a ne na zahraniční vztahy. Jiná věc je ale arménský model politické tranzice a možnost nechat do funkce prezidenta nastoupit někoho jiného,“ vysvětluje.

Moskva se tak podle něj bude snažit mít v Minsku člověka, který bude proruský a ochotný dále pracovat na partnerském vztahu s Ruskem. Tím by mohl být například finančník Viktor Babaryka, který má velmi silné ruské vazby, podobně jako Valerij Capkalo – ti se chtěli o křeslo prezidenta ucházet, Lukašenko jim ale účast ve volbách neumožnil. Zatímco Babaryka skončil ve vězení, Capkalo utekl do Ruska a odsud následně na Ukrajinu. Tyto dva by Moskva podle Havlíčka zřejmě dokázala přijmout na pozici prezidenta, jiná je ale pozice Cichanouské.

„Ona a její manžel Sergej už vyzvali k tomu, aby se Bělorusko odklonilo od integrace s Ruskem a vydalo se západní cestou. Přestože to z jejich strany není nijak zdůrazňováno, je to součástí jejich přemýšlení, ale Babaryka a Cepkalo jsou velmi proruští a chtěli by zachovat pevný vztah Běloruska s Ruskem. Například Babaryka je výborný ekonom, ale neorientuje se v zahraničně-politických tématech a není to silná politická figura, z ruského pohledu by proto bylo jednoduché s ním manipulovat. To je určitě něco, co Rusové zvažují,“ míní Havlíček.

„Dokážu si tedy představit, že pokud se situace stane naprosto neúnosnou, Lukašenko se bude muset vzdát moci. Osobní chemie mezi Putinem a Lukašenkem je špatná a víme i to, že Lukašenko se mnohokrát postavil ruským zájmům, mají s ním proto nevyřízené účty,“ uzavírá.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme