Válka na Ukrajině zesiluje represe uvnitř Běloruska. Ty však Brusel ani Česko často nevidí, protože jejich pozornost směřuje na Ukrajinu, říká Franak Viačorka, poradce Svjatlany Cichanouské. V rozhovoru pro server iROZHLAS.cz míní, že by Česko mělo v rámci předsednictví EU jít příkladem v naprostém neuznání Lukašenkova režimu.

Tento článek je více než rok starý.

Rozhovor Praha 6:35 13. září 2022 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Jak se v posledním půl roce změnila situace Bělorusů, kteří žijí v Česku?
Myslím si, že se zde cítí dobře. Je to dané i historicky. I před sto lety si zde Bělorusové hledali útočiště. Česká republika přijímala lidi, kteří jsou veřejně činní, a zde jsou různá běloruská kulturní centra. I teď po sto letech, když došlo k událostem v roce 2020, tak Česko přijalo běloruské aktivisty i zraněné Bělorusy a Bělorusky.

Posílil podle vás ruský vpád na Ukrajinu spíše Alexandra Lukašenka, nebo opozici?
Dobrá otázka. Válka dala dohromady demokratické síly, zároveň je pro Lukašenka výhodná, protože může zesilovat represe a teror uvnitř země. Může to dělat beztrestně, protože oči České republiky i Bruselu míří na Ukrajinu. Válka posiluje nejistotu, protože sice má (Lukašenko) Putina, ale ten potřebuje finanční prostředky na válku. Jakákoliv změna na frontě může vést k tomu, že Lukašenko už nebude mít možnost získávat finanční podporu, jakou měl díky Putinovi. Zároveň je třeba zmínit, že válka vedla k tomu, že i lidé, kteří se v roce 2020 neúčastnili protestů, začali být odhodlaní a díky tomu vzniklo partyzánské hnutí. Někteří partyzáni začali zastavovat vlaky a někteří z nich to dělají i přesto, že se předtím protestů nezúčastnili. 

Ovlivnila válka, jak Alexander Lukašenko přistupuje k represím opozičních aktivit a k politickým vězňům?
Když propukla válka, došlo i zesílení represí v Bělorusku. Jakýkoliv protiválečný postoj může vést k tomu, že člověk bude potrestán. Za komentáře na sociálních sítích nebo za to, že má modrožlutou, tedy ukrajinskou stuhu ve vlasech. Ted jsme řešili případ běloruské zpěvačky, které hrozí tři roky vězení za to, že zpívala písničku od ukrajinské kapely. Jakýkoliv protiválečný postoj může vést k uvěznění. Za takové postoje dostalo trest už přes 2300 lidí. Co se týče politických vězňů, kteří jsou ve vězení, tak dochází k jejich větší izolaci.

Co to znamená?
Můžeme to přirovnat ke Stalinově době. Tito lidé jsou drženi v celách za nelidských podmínek. Nemají kontakt s rodinou, někdy k nim nepouští právníky, i když mají právo na setkání jednou týdně. Někdy je chtějí podrobit novým a novým výslechům, i když tam nepadají nové informace. Nejedná se jen o silné odhodlané muže, ale jsou tam i lidé, kteří jsou křehcí, ženy, které nemají velkou fyzickou sílu. Důchodci a důchodkyně, kterým je přes 60 let, a ne všichni to fyzicky zvládají. Někteří vězni jsou tak izolovaní, že ani nevěděli, že začala válka.

Jste ve spojení s protirežimními skupinami v Bělorusku?
Probíhá komunikace mezi kanceláří (Svjatlany Cichanouské) a partyzánským hnutím, ale není možné řídit ty procesy ze zahraničí. Momentálně fungujeme podobně, jako za druhé světově války fungovala polská exilová vláda. Ze zahraničí se to totiž řídit nedá, jenom udržovat kontakt a mluvit o tom na politickém poli. Je potřeba zmínit, že oproti Rusku je situace uvnitř Běloruska jiná. Nepotkáte tam lidi, co mají Z (symbol podpory války – pozn. red.), a lidi, co otevřeně podporují válku.

Jak se změnily protirežimní protesty a aktivity opozice, když Rusko zaútočilo na Ukrajinu?
Hlavně se objevily partyzánské formy protestů. Jakákoliv otevřená akce navenek může mít následky v podobě x let vězení. Proto vedeme partyzánský boj. Díky tomu se daří zastavovat ruské vlaky, které jezdí na Ukrajinu. Běloruským partyzánům se daří válku zpomalovat.

Jaké jiné aktivity kromě zastavování vlaků vyvíjí běloruští partyzáni?
Lidé fotí ruské vojáky, tanky a vojenskou techniku. Tyhle informace posílají dál. Je rozšířen samizdat. Část Běloruska vůbec nevěděla, že území země je využívané pro válku. Tuhle informaci bylo potřeba šířit mezi lidmi. Byť je to hodně riskantní a nebezpečné, jsou tu lidé, kteří přímo podporují ukrajinské vojsko. Třeba tím, že posílají peníze. Pak tu vzniklo „hnutí matek“, to jsou ženy a matky lidí, kteří mají povinnou vojenskou službu. Jejich cílem je předejít tomu, aby jejich blízcí byli posláni do cizí války. Díky všem těmhle aktivitám v Bělorusku mezi lidmi panuje uvědomění, že to není naše válka. Je to cizí válka. Podle veškerých průzkumů podporují válku na Ukrajině jen čtyři procenta populace.

Vůdkyně běloruské opozice Cichanouská: Rozumíme bolesti Ukrajinců. Zvládneme ji společně

Číst článek

Jakou podporu byste od Češka v tuhle chvíli ocenili?
Mělo by se jednat o kombinaci tlaku na Lukašenka a Putina. Nestačí uvalovat sankce na deset, dvacet osob, mělo by to být tisíc osob včetně zástupců Lukašenkova režimu, tedy posilovat i ty ekonomické sankce a řešit i jejich obcházení.

Co se podpory týče, tak je třeba si uvědomit, že proti ruskému impériu může vystoupit pouze silná občanská společnost. Tu se Lukašenko snaží oslabit a rozdělit. Proto je nutné podporovat neziskové nevládní organizace, co se postavily proti režimu, podporovat běloruskou identitu a také podporovat běloruskou diasporu v zahraničí, ty, kteří něco dělali proti režimu.

Jak konkrétně může český stát podporovat běloruskou diasporu žijící v Česku a běloruskou občanskou společnost a přitom utahovat sankce? Tedy jak může Česko hrát dvojí roli v tom, že na jednu stranu sankce utahuje a na druhou dává dostatečnou podporu Bělorusům, kteří od Lukašenkova režimu utíkají?
Česká republika nyní předsedá v radě Evropské unie a mohla by jít příkladem, co se týká postoje k Bělorusku. Ten by měl spočívat v naprostém neuznání Lukašenkova režimu, neměly by tam být žádné vztahy s Lukašenkovým Běloruskem. V tomto směru se toho už spousta děje. Ve spolupráci s českým ministerstvem zahraničních věcí projednáváme koncepci budoucí entity, jakéhosi zastoupení, které bude mít v názvu slovo kancelář a bude reprezentovat ty Bělorusy, kteří stojí proti režimu.

Zároveň bude reprezentovat demokratické síly na politické úrovni. Je dobře, že tahle kancelář vzniká právě zde v České republice, protože bude pokrývat určitý region, konkrétně Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko. Česká republika tím pádem zaujme roli jakéhosi lídra v rámci regionu.

Co se týká podpory pravého Běloruska, tak by bylo skvělé, kdyby Česká republika využila toho, že právě předsedá EU, a iniciovala evropské programy podpory pro běloruskou občanskou společnost. Jsme vděční, že když probíhala jednání o vízovém zákazu, tak Bělorusko v tom nebylo. Myslím, že to je ten správný přístup rozlišovat Bělorusy a ty, kteří slouží režimu.

Bylo by dobré, kdyby Česká republika iniciovala řízení dle zásady univerzality. Jistě víte, že v roce 2022 Česká republika přijala zraněné Bělorusy. Mají důkazy o tom, jak se s nimi zacházelo. Dokážete si představit, že by v českých médiích rezonovalo nějaké soudní řízení proti pachatelům, kteří spáchali trestné činy proti lidskosti, včetně třeba znásilnění? To by hodně pomohlo.

Anna Košlerová, Jana Karasová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít