Litují, že se nekácelo víc. Názory místních na těžbu v Bělověžském pralese se liší
Lýkožrout se dal na ústup a kůrovcová kalamita v polském Bělověžském pralese nejspíš skončila. Evropský soud o kácení napadených stromů polská vláda v dubnu prohrála a těžkou techniku z lesa už koncem roku stáhla. Spory o prales ale narušily sousedské vazby a obyvatele tamních obcí rozdělují dodnes. Podle ekologů se navíc kůrovec do bělověžských lesů zase vrátí.
Statek ve vsi Pogorzelce, kde si environmentální aktivisté loni udělali základnu, je teď prázdný. Mnozí místní si oddechli, že je s blokádami konec.
'Pseudoekologové, ruce pryč od lesa!'
„Když člověk potřeboval projet autem, řekli nám, ať si sedneme raději na kolo. Přišla za mnou patnáctiletá holka a poučovala mě, jako by o pralese věděla víc než já,“ kroutí hlavou Walentina Walachowá ze sousední vsi.
Z lavičky před svým domkem vidí velký transparent s nápisem „pseudoekologové, špinavé ruce pryč od pralesa“. Zapíchl si ho na její zahradu soused. A paní Walachové se líbí.
Český prezident ve Varšavě vyjádřil solidaritu Polsku, vadí mu 'pokus o rozvrat Visegrádu'
Číst článek
Mrzí ji, že lesníci nemohli kácet víc a kůrovce nezastavili. „Když teď projíždím místy, kde jsme já a manžel les kdysi sázeli, srdce mě bolí.“
Názory místních na zásahy proti kůrovci jsou však různé. Sławomir Dron má v Bělověži půjčovnu kol s malou hospůdkou. Angažoval se na straně ekologů, i když ho to stálo pár přátel. „Mrzelo mě to, jsem normální člověk. Někteří lesníci se zase bojí u mě zastavit na kávu nebo pivo, aby neměli problémy v práci. Na druhou stranu jsem potkal nové lidi, kteří přemýšlí jako já.“
Rozhodnutí evropského soudního dvora, podle kterého Polsko porušilo předpisy, Sławomir Dron uvítal. Těžba se zastavila, situace uklidnila a do pralesa se začali vracet turisté. „Když se rozkřiklo, že se v pralese konají blokády a v lesích pracuje těžká technika, nikdo s dětmi sem nechtěl. To je přirozené.“
BĚLOVĚŽSKÝ PRALES
Je to jeden z posledních zachovalých pralesů nížinného charakteru v Evropě, nachází se na hranicích Polska a Běloruska. Kromě zubra, rysa, vlka, zde žije dalších 59 druhů savců, 250 druhů ptáků (např. vzácný šplhavec datlík tříprstý), 13 druhů obojživelníků, přes 12 tisíc druhů bezobratlých, mnoho druhů lišejníků a vzácných hub, je zde vysoká druhová diverzita listnatých stromů.
Poznamenaný prales
Stopy po těžbě i po kůrovci ale zůstaly. Harvestory a nákladní auta vyryly do země hluboké koleje, na mýtinách trčí místy až dvoumetrové pahýly po setnutých stromech, leží na nich neodklizené větve a dříví. Mnohé smrky, které zůstaly stát, stejně uschnuly.
„V národním parku a rezervacích jsou lesy v dobrém stavu, tam je smrk přirozeně v menšině. Jinde ale lesníci vysadili monokultury. Uhynulo kolem třetiny smrků. Jde o důsledek změny klimatu - teplá léta, suchá jara. Podíl smrku se bude zmenšovat,“ říká Radiožurnálu Wiesław Walankiewicz univerzity v Siedlcích, který se zabývá ekologií lesu.
Podle něj je nevyhnutelné, že smrky v pralese postupně nahradí listnaté stromy. Kácení kůrovcové kalamitě prý stejně nemohlo zabránit. Většina pralesa je totiž bezzásahovou zónou.
„S kůrovcem se tady nedá bojovat stejnou metodou jako v hospodářském lese. Je to stejný případ jako na Šumavě. Aby kácení bylo proti kůrovci účinné, museli by lesníci zasahovat i v národním parku - a to by byl zločin.“
Klid, který se do Bělověže vrátil, ale nejspíš nevydrží dlouho. Za pět deset let se podle Wiesława Walenkiewicze kůrovcová kalamita vrátí.
