Berlínská zeď stále stojí v hlavách lidí
Přesně před dvaceti lety začalo znovu existovat jedno jediné Německu. To, co nám dnes připadá jako samozřejmost, bylo v roce 1990 úchvatnou diplomatickou, ekonomickou i logistickou operací. Kritici srůstání západní a východní části Německa se ptají, zda je co slavit. Mezi východními Němci převládá zklamání, více než polovina z nich je s vývojem po roce 1989 nespokojená.
Mezi západní a východní částí země stále přetrvávají značné rozdíly; nejen ekonomické, ale také společenské a kulturní. Vypadá to, že dělení na ‚Ossis‘ a ‚Wessis‘ v nejbližší době nezmizí.
„Já si myslím, že ty rozdíly skutečně ještě existují. Na začátku jsem si myslel, že tak dlouho existovat nebudou. Myslel jsem si, že během několika let dojde ke sjednocení v hlavách lidí,“ říká kameraman a filmař Štěpán Benda, který v Německu - na demokratické straně Železné opony, žije od listopadu 1969.
První rok byl dynamický, pak následovaly problémy, které se ale zdárně vyřešily, i když ‚západ‘ za ně dodnes platí.
„Hlavní problém je ale mentální, ta zeď ještě zůstává v hlavách lidí. Vidím, že vyrůstá nová generace, která vidí věci jinak, ale je to generační problém," říká Benda.
Jakýmsi ‚produktem‘ sjednoceného Německa je i současná kancléřka Angela Merkelová, která posouvá proces vzájemného srůstání o kousek dál.
„Já si myslím, že je to velice pozitivní věc. Právě v její osobě se ukazuje, jak absurdní jsou dělení. Na druhou stranu ona byla známá disidentka a nebyla spojená se strukturami DDR, její myšlení bylo vždy prozápadně orientované. Je dobře, že je kancléřskou. Lidem z DDR dává dnešním systémem pocit identity," dodává Benda.
V Brémách se dnes plánují velké oslavy, na kterých vystoupí mimo jiné prezident Christian Wullf nebo kancléřka Angela Merkelová.