Bezjaderné Skotsko, nebo práce? I o tom bude referendum o nezávislosti
Ideály versus pracovní místa a sociální dopady. Takové dilema je jedním z největších témat kampaně před referendem o nezávislosti Skotska. Zastánci odtržení od Británie chtějí, aby se Skotsko stalo bezjadernou zemí. Jenže to by znamenalo nucené stěhování flotily britských atomových ponorek. Ta má svůj domov na základně Faslane, která je ovšem největším zaměstnavatelem v celém Skotsku.
V městečku Helensburgh záleží na osudu základny Faslane vlastně všem. Uvědomují si, že přemístění ponorkové flotily by znamenalo ztrátu několika tisíc pracovních míst.
„Já dělám pro základnu hodně zakázek prostřednictvím firmy, pro kterou pracuju,“ vykládá nad šálkem kávy zedník David. Jeho postoj je jednoduchý: „Kdyby ponorky zmizely, moje pracovní místo by bylo v ohrožení.“
„Moje firma staví nové budovy a pomáhá udržovat ty stávající. Ne přímo na hlavní základně, ale na menších stanovištích kolem Faslane. Máme smlouvu na tři roky. To je můj osobní zájem na celé věci.“
„V Helensburghu je 14 hospod a 20 obchodů s potravinami. Nad vodou je drží jen lidé z Faslane. Každé ráno se cestou do práce stavuju v jednom krámku. Ten by po vyhlášení skotské nezávislosti musel určitě zavřít. Tam prostě vidíte jen námořníky a lidi v uniformách,“ poznamenává David.
Nálady před referendem o nezávislosti zmapoval ve skotském městečku Helensburgh zpravodaj Jiří Hošek
John Mason, poslanec Skotské národní strany, do Helensburghu vzkazuje, že se lidé nemají čeho bát. Za ušetřené stovky milionů liber, jimiž Skotsko přispívá do britského vojenského rozpočtu, se prý vytvoří nová pracovní místa.
„Skotsko nalévá do rozpočtu britského ministerstva obrany asi tři a půl miliardy liber, ale jen zhruba dvě miliardy se utratí tady ve Skotsku. Kdybychom získali nezávislost, budeme na obranu vydávat víc prostředků, které zatím mizí někde v jihovýchodní Anglii,“ podotýká Mason. Ten dodává, že nezávislé Skotsko bude mít taky své námořnictvo a Faslane bude dál sloužit svému účelu. Navíc se prý dá i o této zdánlivě černo-bílé věci vyjednávat.
„Jaderné zbraně nezmizí z Clydu přes noc. Možná se přijme rozhodnutí, že zmizí rychle, ale třeba bude vůle z naší strany je tam na přechodnou dobu nechat. Když se povedou složitá jednání o dělení námořnictva, o dělení ambasád po světě. Součástí tohoto balíčku pak bude, jestli tu ponorky zůstanou týden nebo rok,“ míní Mason.
Ideály versus prosperita
„Víme, co se stalo támhle přes vodu v Dunoonu. Taky tam měli vojenskou základnu. Tu zavřeli a teď je z Dunoonu město duchů. A toho se tady všichni bojí,“ popisuje Donna, která se teď v Helensburghu snaží rozjet drobné podnikání.
„Určitě bychom si přáli Skotsko bez jaderných střel Trident, ale práce je prostě práce. Musela bych se jinak asi vrátit zpátky do Glasgowa.“
Napětí kolem referenda o skotské nezávislosti je tam o dost vyšší.
„Lidé v blízkosti základny mohou být vůči zastáncům nezávislosti ze Skotské národní strany skutečně zahořklí. Dlouhá léta ale taky existuje určité napětí mezi skotskými ,domorodci´ a lidmi, kteří na základně Faslane pracují. V normálním životě spolu vycházejí, ale k jednomu, dvěma incidentům už taky došlo,“ uvádí známý reportér skotského Heraldu David Leask.
„Všechny průzkumy ukazují, že velká většina Skotů si nepřeje jaderné zbraně na svém území. Ukončení nukleárního programu Trident na řece Clyde tak vidíme jako jeden z největších argumentů pro to hlasovat pro nezávislé Skotsko,“ říká Blair Jenkins, šéf separatistické kampaně Yes Scotland.
Podle něj by vidina Skotska bez jaderných zbraní mohla nahnat nezanedbatelný počet nerozhodnutých voličů pod prapor nezávislosti. V okolí základny Faslane by to neměl říkat moc nahlas.
Zvětšit mapu
