Nejedná se o odklon od dlouhodobé politiky, říká k Bidenově výroku o Tchaj-wanu amerikanista Pondělíček
Americký prezident Joe Biden v úterý v Tokiu končí své první dálnovýchodní turné. Během pěti dní v Jižní Koreji a Japonsku několikrát ostře odsoudil ruskou agresi na Ukrajině. Největší pozornost ale získal jeho vzkaz Číně, že Spojené státy by byly ochotny vojensky zasáhnout v případě útoku na ostrov Tchaj-wan. Co to znamená, vysvětlil pro Radiožurnál Jiří Pondělíček z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Jak ostrý byl ve srovnání s tím, co kdy američtí prezidenti řekli Číně, ten včerejší Bidenův výrok o Tchaj-wanu?
Ta odpověď na otázku byla v rozporu s dlouhodobě udržovanou tzv. strategickou nejednoznačností, kdy Amerika sice Tchaj-wan podporuje a vždycky vyhlašovala, že by v případě napadení Tchaj-wanu vojensky pomohla. Nicméně co to přesně znamená, nikdy vlastně neupřesnila. Mluvilo se o tom, že by to byly třeba dodávky zbraní a podobně. Ta politika nebo respektive tato doktrína měla za cíl na jednu stranu odradit Čínu od snahy násilně ostrov připojit, ale zároveň odradit i Tchaj-wan od toho, aby vyhlásil úplnou samostatnost nebo aby se o to pokoušel pod americkým deštníkem. Nicméně je pravda, že ten Bidenův výrok téměř okamžitě lidé z Bílého domu i lidé z jeho administrativy korigovali a řekli, že se nejedná o odklon od této dlouhodobé politiky.
To už je poněkolikáté, co okolí prezidenta Bidena korigovalo jeho výroky. Tak jak si to vysvětlit? Je to taktika, anebo je prezident Biden tak trochu neřiditelný?
Já se domnívám, že on při těch otázkách má tendenci mluvit nebo říkat věci, které úplně nemá někde napsané nebo které nejsou dané nějakým dlouhodobým programem. Ale je pravda, že šlo o reakci na otázku, kde zazněla právě Ukrajina a zda by tedy Amerika zašla dál, což je právě nějaká vojenská intervence, kterou Biden připustil nebo řekl, že by to bylo skutečně to, co Amerika udělá.
Může být toto prohlášení nicméně třeba nějakým signálem k výrazné změně přístupu Spojených států k Číně?
Co se týče Číny, tak si myslím, že teď momentálně se sice tlak na Tchaj-wan v posledních letech stupňoval, ale teď při těch současných událostech na Ukrajině asi vnímají, že i Čína vidí, že vojenská operace by nemusela proběhnout podle plánu, mohla by být komplikovanější. Zvlášť vzhledem k tomu, že se jedná tedy o námořní invazi, tak to možná v současné době spíš oslabilo, ale v tomto ohledu bude důležitější, jak bude vypadat nově ohlášený ekonomický blok, který by měl být protiváhou čínské ekonomické dominanci v oblasti.
Biden je v Tokiu na konferenci zemí aliance Quad, kterou s USA tvoří ještě Japonsko, Austrálie a Indie. Jakou váhu má to společné dnešní prohlášení, že Quad nebude tolerovat snahu o změnu mezinárodního uspořádání silou kdekoli na světě, zvláště pak ne v Asii a Pacifiku. Je to jenom proklamace, nebo je to něco, čeho se Čína opravdu musí obávat?
Domnívám se, že tam opravdu skutečně dochází k souběhu zájmů jednotlivých zemí. Koneckonců Japonsko už po první návštěvě amerických ministrů zahraničí a obrany řeklo, že případě napadení Tchaj-wanu by své vojenské kroky koordinovalo se Spojenými státy americkými, což se dá vyložit jako nepřímá hrozba Číně, že by se Japonsko zapojilo do obrany ostrova.
Spojené státy jsou ochotny vojensky zasáhnout při napadení Tchaj-wanu, uvedl Biden
Číst článek
Takže myslím, že lze to vnímat tak, že tyto státy to berou vážně a že pro Čínu je potřeba brát v potaz i jejich názor, ale zároveň se nedomnívám, že by třeba Indie v současné době nějak vojensky přispěla k obraně Tchaj-wanu.
A mění se podle vás něco na politice USA směrem k Tchaj-wanu?
Ta změna probíhala už delší dobu. Koneckonců už za prezidenta Trumpa začaly na ostrov jezdit návštěvy vysoce postavených politiků. Amerika sice pořád tvrdí, že respektuje politiku jedné Číny, což v jejím podání znamená, že říká, že vlastně nemá nic proti sjednocení, ale to sjednocení musí proběhnout jedině mírovými prostředky za souhlasu obyvatel ostrova.
Nicméně je zřejmé, že ten přístup se mění s tím, jak vnímají zvyšující se hrozbu ze strany Číny, především toho, že by se Čína pokusila skutečně ostrov dobýt silou.
