Bidenových prvních 365 dní: řadu slibů nesplnil, další roky ve funkci pro něj budou příležitostí i hrozbou
Samotný Joe Biden líčí svůj první rok ve funkci amerického prezidenta jako „rok výzev, ale také obrovského pokroku“. Mnozí analytici jsou ale v hodnocení prvních 365 dní Bidena v úřadu mnohem kritičtější. Demokratické administrativě vyčítají hlavně neschopnost prosadit řadu klíčových iniciativ, přestože mají demokraté v Kongresu většinu. To se může změnit už po listopadových volbách, které pro demokraty nevypadají zrovna příznivě.
„Moje sliby nebyly přehnané. Když se podíváte, co jsme dokázali, musíte uznat, že jsme udělali velký pokrok,“ cituje list The Wall Street Journal slova Joea Bidena, která zazněla během jeho středeční dvouhodinové tiskové konference.
Biden má podporu progresivních voličů, ale nejedná podle toho, hodnotí Američané jeho první rok vlády
Číst článek
V projevu, během kterého hodnotil svůj první rok v úřadu, se snažil odrážet kritiku své vlády a poukazoval naopak na úspěchy, jakých podle něj současná administrativa dosáhla. Zdůrazňoval mimo jiné zvýšení proočkovanosti proti covidu-19, vytvoření šesti milionů nových pracovních míst, snížení nezaměstnanosti a chudoby, ale také zvýšení mezd.
Podle amerického deníku je ale hodnocení Bidenových úspěchů a neúspěchů přinejmenším smíšené. Na počátku loňského roku sice uspěl například s prosazením balíčku na zmírnění koronavirové krize a později dokázal přesvědčit těsnou většinu v Kongresu ke schválení infrastrukturního balíčku v celkové výši kolem bilionu dolarů (přes 22 bilionů korun), řadu klíčových slibů ale naplnit nedokázal.
Přestože mají demokraté těsnou většinu jak ve Sněmovně reprezentantů, tak i v Senátu, nepodařilo se jim prosadit například legislativní balíček pro sociální a klimatickou ochranu ve výši dvou bilionů dolarů. Očkování proti covidu zpomaluje a země zůstává i nadále hluboce rozdělená.
Hodnocení Bidenovy administrativy klesá také v očích amerických voličů. Ještě na počátku prezidentství ho podle šetření společnosti Gallup podporovalo kolem 57 procent obyvatel, v průběhu roku ale obliba demokratického prezidenta začala klesat a poslední průzkum ukazuje, že je s prací současného prezidenta spokojeno pouhých 40 procent dotázaných.
‚Trump by neuspěl, ani kdyby byl prezident.‘ Nejvyšší soud povolil vydání dokumentů k útoku na Kapitol
Číst článek
Během prvního roku ve funkci tak Bidena podporovalo průměrně 48,9 procenta Američanů. Z poválečných prezidentů měl méně už jen jeho republikánský předchůdce Donald Trump, kterému průzkum Gallup během prvního roku prezidentství přisoudil podporu 38,4 procenta lidí.
Podle amerikanisty z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Petra Boháčka nicméně Bidenovy neúspěchy pramení už jen z jeho středového přístupu, který mu předloni sice pomohl vyhrát prezidentské volby, podepisuje se ale na jeho schopnostech vládnout.
„Už od začátku jsem byl vůči Bidenovi skeptický z řady důvodů. Jedním z nich byla jeho hra na střed a snaha obejmout co největší spektrum témat i voličských skupin, které nechtěly volit Donalda Trumpa kvůli Trumpovi. To nakonec vedlo k tomu, že neměl jasné priority ani plán či ambici něco konkrétního dotáhnout,“ říká pro iROZHLAS.cz analytik, podle kterého se právě tyto problémy promítly také do prvního roku Bidenova prezidentství.
„Ze slibů, které protínaly řadu oblastí, nebylo naplněno skoro nic. Když už bylo něco naplněno, jako například balíček pro infrastrukturu, bylo to značně ostrouháno, seškrtáno, ovlivněno tlaky republikánů a z ambic nic nezbylo. To je typický středový přístup demokratů, který se promítl už do vlády Baracka Obamy, a Joe Biden jako zastánce tohoto proudu chyby jen potvrdil,“ dodává Boháček.
Covid, inflace a jiné
Během prvního roku prezidentství Biden čelil celé řadě výzev a jednou z nich byl i zmíněný boj proti pandemii koronaviru. Při nástupu do úřadu sliboval zkrocení covidu-19 a optimismus ho neopouštěl ani začátkem loňského července, kdy prohlásil, že USA jsou „zatím nejblíže k vyhlášení nezávislosti na tomto smrtícím viru“.
Jeho slova se ale ukázala jako předčasná. V posledních týdnech koronavirová epidemie opět láme rekordy, nemocnice se dostávají pod enormní tlak a očkovací kampaň zpomaluje. V současnosti je ve Spojených státech očkováno kolem 75 procent populace, za zeměmi jako Kanada nebo Francie tak USA pod vedením Bidenovy administrativy zaostávají.
„Přes všechen pokrok vím, že se země stále potýká s velkou frustrací a únavou,“ komentoval Biden boj proti covidu během středeční tiskové konference a připustil, že jeho vláda měla být rychlejší při posilování testovacích kapacit. „Měli jsme mít více testů už dříve? Měli, teď už ale také děláme víc,“ dodal podle rozhlasové stanice NPR.
Rusko hromadí síly u hranic Ukrajiny. Krizi vyvolává na více frontách, Západ může čekat těžká volba
Číst článek
Ještě větší problém však pro demokraty zřejmě představuje stav americké ekonomiky. Míra nezaměstnanosti v zemi sice klesla téměř na úroveň před pandemií (na 3,9 procenta z 6,4 procenta na počátku roku 2021) a stejně tak klesla na hodnoty před pandemií také míra chudoby, rostoucí ceny zboží ale vyvolávají silné obavy společnosti. Inflace v prosinci dosáhla sedmi procent, podle deníku The Wall Street Journal se tak dostala na nejvyšší úroveň od roku 1982, tedy za posledních 40 let.
Velké výzvy nicméně musel Biden řešit také v oblasti zahraniční politiky. V posledních týdnech to je hlavně eskalace napětí mezi Ruskem a Ukrajinou, kvůli které se Spojené státy nemohou tolik soustředit na jiné priority, jako je Čína. Velkou vlnu kritiky však jeho administrativa zaznamenala zejména kvůli stažení amerických vojáků z Afghánistánu, které nakonec vyústilo v návrat vlády radikálního hnutí Tálibán.
„Odchod z Afghánistánu byl dobrý krok, který byl možná špatně provedený, i když ho zřejmě nešlo provést dobře. V tomto ohledu bych Bidena spíš pochválil, v domácích otázkách ale podle mě selhal,“ říká k tomu odborník na americkou politiku z Asociace pro mezinárodní otázky.
Nejednota demokratů
Na domácí půdě se demokratickému prezidentovi nepodařilo prosadit celou řadu věcí, včetně zmíněného balíčku sociálních a ekologických programů, který měl mimo jiné výrazně rozšířit síť sociálního zabezpečení a urychlit snižování emisí skleníkových plynů. Nicméně už v době Bidenovy inaugurace mnozí analytici upozorňovali, že to nebude mít při prosazování klíčové legislativy jednoduché.
Ambiciózní plány pro první týdny prezidenství. Biden zvolil ‚sprint‘, na cestě ho ale čeká řada zádrhelů
Číst článek
Demokratická strana sice ve volbách v roce 2020 posílila, v obou komorách Kongresu si ale zajistila jen těsnou většinu, a v Senátu dokonce tu nejtěsnější. Po doplňovacích volbách v Georgii se totiž poměr demokratických a republikánských senátorů v Senátu vyrovnal na 50 ku 50. Už tehdy bylo navíc jasné i to, že na centristického Bidena bude tlačit progresivní křídlo Demokratické strany a republikáni se budou za pomoci nejrůznějších obstrukcí snažit, aby mu cestu k prosazení priorit co nejvíce znesnadnili.
Počáteční predikce se také naplnily. Biden má ale potíže nejen s jednotnou frontou republikánské opozice, problémy přicházejí také zevnitř jeho vlastní strany. Proti některým klíčovým návrhům, jako je sociální a ekologický balíček, se totiž staví i někteří demokratičtí senátoři jako Joe Manchin ze Západní Virginie a Kyrsten Sinemaová z Arizony, bez jejich hlasu ale legislativa nemůže projít. Rok po nástupu do Bílého domu tak nemalá část Bidenových plánů zůstává zablokovaná v Kongresu.
„Otázkou je, jestli skutečně zůstala zablokovaná, nebo se Joe Biden a celá jeho administrativa a demokrati jako takoví nesnaží tuto legislativu pořádně prosadit. Například svůj velký sociální balík Build Back Better se už od loňského podzimu nesnaží aktivně diskutovat a projednávat se svými senátory, ani s republikány a už to radikálně vzdává. Přece jen mají v obou komorách většinu, podle mě ale nemají snahu jít a prosazovat progresivní agendu a nikdy ji neměli. Možná díky tomu částečně vyhráli volby, jejich cíl to ale nikdy nebyl a teď se to prokazuje,“ tvrdí Boháček.
‚Trump by neuspěl, ani kdyby byl prezident.‘ Nejvyšší soud povolil vydání dokumentů k útoku na Kapitol
Číst článek
Poslední ránu utrpěla Bidenova administrativa tento týden, když nedokázala v Senátu prosadit klíčovou volební reformu. Ta mimo jiné navrhovala, aby se z volebního dne udělal státní svátek a lidé měli možnost hlasovat v předstihu a korespondenčně. Kromě toho by také umožnila ministerstvu spravedlnosti zasahovat ve státech, kde historicky docházelo k potlačování volebního práva některých skupin obyvatel.
Demokraty předkládaný návrh zákona měl být reakcí na dění v několika státech s republikánským vedením, které v poslední době přijaly nová volební pravidla. Ta podle agentury Reuters omezují korespondenční hlasování, zpřísňují podmínky pro účast ve volbách a jsou navržena tak, aby dopadala silněji na Afroameričany, Hispánce a sociálně slabší.
Odpovědí na tyto republikánské novely mají být právě demokratické volební reformy, které chtějí do amerického systému vnést nové pojistky a zjednodušit Američanům hlasování. Prosadit legislativu v Senátu se ale demokratům nepodařilo.
„Je to minimálně důkaz toho, že nemají elementární jednotu uvnitř vlastní strany a některé věci nejsou schopni prosadit. Nejsmutnější na tom je, že to je opakující se příběh. Republikáni totiž nemusí dělat mnoho, aby vyhráli volby, stačí jim, aby nechali vládnout demokraty. Tím, že je Demokratická strana tak všeobjímající, má strašně moc protichůdných a různorodých pozic a nemá jasně definovanou svou ideologii, se to vždy rozpadne. Pak se to promítá na konkrétních detailech, jako jsou volební reformy a další legislativa,“ míní analytik AMO.
Co čekat po volbách?
Hodnocení toho, do jaké míry byl Biden během prvního roku schopen prosazovat své priority, jsou tak velmi smíšená. S ohledem na listopadové volby se přitom šéfovi Bílého domu krátí čas. Začátkem listopadu se totiž odehrají klíčové volby, které rozhodnou o příštím složení Sněmovny reprezentantů, o třetině Senátu a určí guvernéry ve 36 státech a třech teritoriích. Podpora demokratů se ale propadá a podle pozorovatelů je velmi pravděpodobné, že republikáni získají v Kongresu většinu.
„Ve Sněmovně reprezentantů je takový scénář velmi pravděpodobný. Uvidíme, jak to dopadne v Senátu, který je ale mnohem foremnější. Je tam mnohem víc prostoru pro kompromis a vyjednávání než ve sněmovně,“ upozorňuje Boháček. Podle něj to tak ale bývá, že má prezident pouze první dva roky na to, aby vládl se „svým“ Kongresem, který jeho strana ovládá.
‚Apokalyptické predikce‘ pro Bidena, možné sesazení Orbána či Bolsonara. Jaké volby sledovat v roce 2022?
Číst článek
Právě během této doby je také hlava Bílého domu obvykle schopná prosadit ze svých plánů co nejvíc. Biden ale v tomto směru zatím příliš úspěšný nebyl a je otázkou, jak se mu bude dařit do konce letošního roku, respektive do klíčových listopadových voleb. Pokud po nich republikáni získají většinu v Kongresu, dostane to Demokratickou stranu do dalších problémů.
„Myslím, že to rozezlí progresivní křídlo demokratů. Na druhou stranu si ale nemyslím, že by to mělo Bidenovi znemožnit jeho vládnutí. Joe Biden jakožto člověk, který je v americké politice velice dlouho, umí pracovat s druhou stranou a sám je mnohem centrističtější politické orientace, podle mě bude schopen s republikány pracovat. Je ale otázkou, jestli toho republikáni nevyužijí a nepoštvou proti němu progresivní křídlo demokratů,“ varuje amerikanista.
„Další roky, během kterých bude muset mnohem víc spolupracovat s republikány, budou pro Bidena příležitostí ukázat jeho politický um. Zároveň to ale znamená hrozbu, že bude prosazovat až příliš konzervativní politiku. Jestli bylo progresivní křídlo už v roce 2020 nespokojené s tím, že (levicový kandidát) Bernie Sanders volby prohrál, o to víc budou tlačit na prosazení levicovějšího kandidáta v roce 2024. To může být ten hlavní dopad – progresivní křídlo posílí, zatímco Biden bude hledat kompromis s konzervativními středovými republikány a bude to umět,“ uzavírá Boháček.
