Bílý dům: Diplomacie skončila
Washington, Londýn a Madrid nepředloží k hlasování Radě bezpečnosti Organizace spojených národů svou rezoluci otevírající cestu k válce s Irákem pod záštitou Světové organizace. Nelze totiž dosáhnout shody o návrhu. Bílý dům oznámil, že americký prezident v noci na úterý vyzve iráckého prezidenta k odchodu, jinak bude následovat válka. Možnosti diplomacie pro vyřešení krize v Iráku tak zřejmě definitivně skončily. Bagdád jakékoli Bushovo ultimátum odmítá. OSN stahuje z Iráku veškerý personál. Česká ambasáda v Bagdádu byla uzavřena.
O nové rezoluci k Iráku nebude Rada bezpečnosti OSN hlasovat. Spojené státy, Británie a Španělsko totiž návrh s ultimátem stáhly. Americký prezident George Bush vystoupí ve dvě hodiny ráno středoevropského času s projevem, ve kterém předloží Iráku poslední nabídku k odvrácení války: buď prezident Saddám Husajn opustí zemi, nebo v příštích hodinách začne vojenská invaze. Husajn dostane poslední šanci opustit zemi společně se svými syny, kteří hrají důležitou roli v irácké armádě. Podle mluvčího Bílého domu se "diplomatické okno uzavřelo" poté, co OSN selhala ve své roli.
Podle ministra zahraničí Colina Powella mohou Spojené státy předat Bagdádu spolu s ultimátem i další jména lidí z iráckého vedení, kteří mají odejít, aby na poslední chvíli zabránili válce.
Přímý přenos projevu prezidenta Bushe bude ve dvě hodiny ráno vysílat ČRo 1 - Radiožurnál, a to v simultánním překladu.
Pozorovatelé se domnívají, že Bush uloží časové ultimátum k odchodu Saddáma z Iráku a zřejmě vyzve humanitární pracovníky a novináře, aby opustili zemi. Saddám totiž v minulosti bral rukojmí. Jakékoli Bushovo ultimátum ale Irák odmítá. Už dopředu to zdůraznil irácký ministr zahraničí Nádží Sabrí.
Cizinci v Bagdádu dostali povel: Zachraň se, kdo můžeš.
Nejnovější vývoj se nelíbí Moskvě. Podle ní musí řešení iráckého problému být i nadále pod kontrolou Rady bezpečnosti OSN. Jak dále zdůraznil šéf ruské diplomacie Igor Ivanov, rada totiž nese hlavní odpovědnost za zachování mezinárodního míru a bezpečnosti. Podle něho listopadová rezoluce Rady bezpečnosti číslo 1441 nedává nikomu právo na automatické použití síly. Na protest proti postoji Velké Británie v Irácké krizi rezignoval koordinátor britské vlády v parlamentu a bývalý ministr zahraničí Robin Cook.
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho francouzský protějšek Jacques Chirac vyzývají k pokračování politického a diplomatického úsilí. Podle ruského zástupce v OSN Sergeje Lavrova se ve středu uskuteční zasedání Rady bezpečnosti OSN na úrovni ministrů. Schůzka by měla určit, co ještě zbývá Iráku udělat pro splnění požadavků zbrojních inspektorů. Většina členů Rady bezpečnosti považuje za nutné, aby šéf inspektorů Hans Blix a jeho kolegové předložili kompetentní závěry o dokumentech, které jim poskytl Irák.
Kanadský premiér Jean Chrétien oznámil, že Ottawa se nezúčastní války s Irákem, pokud nebude mít podporu Rady bezpečnosti OSN. "Pokud dojde k vojenské akci bez nové rezoluce rady bezpečnosti, Kanada se na ní nebude podílet," prohlásil v kanadském parlamentu. Chrétien připomněl, že Kanada usilovala o kompromis, který by sblížil obě strany. "Bohužel jsme nebyli úspěšní."
Možný vpád Spojených států do Iráku pravděpodobně odporuje mezinárodním dohodám, zvýší riziko teroristických útoků a členy OSN může rozdělit na dva tábory. Ve vysílání Radiožurnálu to prohlásil předseda Valného shromáždění Světové organizace Jan Kavan. "Tato válka nebude mít politickou legitimitu, tím, že nebude žádná rezoluce dojde zřejmě k interpretaci, že válkou bude porušena Charta OSN. Je tu hrozba jisté izolace Sojených států a možnost teroristických útoků na americké cíle kdekoli na světě," zdůraznil Kavan
Irácký prezident Saddám Husajn v televizi vůbec poprvé přiznal, že Irák v minulosti vlastnil zbraně hromadného ničení. Nyní už je prý nemá. Husajn zároveň vyjádřil naději, že se jeho země válce vyhne. Prohlásil ale zároveň, že pokud Spojené státy na Irák zaútočí, prohrají.
Světová organizace začala stahovat všechen personál
Jako předzvěst evakuace zbrojních inspektorů z Iráku hodnotí pozorovatelé fakt, že se několik inspektorů už odhlásilo z hotelů v Bagdádu. Američané už v neděli večer doporučili Mezinárodní agentuře pro atomovou energii, aby začala inspektory z Iráku stahovat.
Později generální tajemník OSN Kofi Annan nařídil stažení veškerého personálu OSN z Iráku. Kvůli tomu také zastavuje program OSN, který umožňuje Iráku výměnou za prodej ropy nakupovat potraviny a léky. Podle Annana se příkaz k evakuaci týká zbrojních inspektorů i humanitárních pracovníků a pozorovatelů v demilitarizované zóně podél irácko-kuvajtských hranic.
Americké ministerstvo zahraničí se rozhodlo stáhnout své diplomaty z Kuvajtu, Sýrie a Izraele. Ministerstvo rovněž varovalo americké občany před cestami do těchto zemí a uvedlo možnost, že by Irák nebo teroristické organizace mohly použít chemické a biologické zbraně, pokud konflikt propukne.
Česká republika už uzavřela velvyslanectví v iráckém Bagdádu. Jak Českému rozhlasu potvrdil mluvčí ministerstva zahraničí Vít Kolář, zaměstnanci naší ambasády už v těchto chvílích míří zpět do vlasti. "Konzulární záležitosti v regionu bude spravovat konzulární úřad v syrském Damašku."
Své diplomaty už odvolala většina zemí, které mají v Iráku zastoupení. Jsou mezi nimi i Německo, Rusko, Čína a Španělsko. Jak uvedla respektovaná televizní stanice Abú Dhabí, francouzští diplomaté, jejichž země se staví proti vojenskému zásahu, zatím v Iráku zůstávají. Zbrojní inspektoři jsou podle svého mluvčího připraveni zemi opustit ve velmi krátké době, jakmile k tomu dostanou pokyn z OSN.
Bagdád čeká úder
Obyvatelé Iráku se v očekávání brzkého útoku horečně dozásobují potravinami a vším, co potřebují k životu, včetně benzínu, plynu na vaření nebo petroleje k topení. Velké fronty se tvoří u všech benzínových stanic. Poslední přípravy dělají také irácké nemocnice, které očekávají velký přísun zraněných.
Americká vojenská letadla dnes znásobila přelety nad Kuvajtem a létala až k jeho severní hranici, tedy k území Iráku. Washington prý má informace, že několika jednotkám iráckých Republikánských gard byly rozděleny chemické zbraně.
