Bílý dům trvá na ultimatu a posiluje pozice v Perském zálivu
Bílý dům trvá na svém ultimátu pro Taliban. "Vydejte Usámu bin Ládina a jeho teroristy!", vzkazuje Washington. Spojené státy mezitím pokračují v posilování svých pozic v oblasti Perského zálivu. Jak dále hlásí zpravodajka Českého rozhlasu v Severní Americe Olga Krupauerová, Washington znovu odmítl požadavky afghánského vládního hnutí Taliban na poskytnutí důkazů potvrzujících, že Usáma bin Ládin je skutečně odpovědný za smrtící teroristické útoky minulý týden. Mluvčí Bílého domu Ari Fleischer také zopakoval, že Washington na toto téma nepovede žádná jednání.
Taliban musí vydat teroristy, nebo s nimi sdílet jejich osud, prohlásil americký prezident George Bush ve svém projevu na mimořádném zasedání obou komor amerického Kongresu a dodal, že Spojené státy použijí všechny prostředky včetně každé nutné válečné zbraně k odvetě za teroristické útoky na New York a na Washington. Američané se podle prezidenta mají připravit na dlouhou bezprecedentní kampaň. Ve svém projevu Bush řekl, že se blíží hodina, kdy Spojené státy začnou jednat. Žádnou konkrétní akci ale neohlásil.
"Použijeme každý zdroj, který máme k dispozici - každý prostředek diplomacie, každý nástroj zpravodajství, každý nástroj prosazování práva, všechen finanční vliv, každou nutnou válečnou zbraň - ke zničení a porážce globální teroristické sítě," varoval americký prezident a zdůraznil, že boj bude veden s "teroristickými extremisty", nikoli s islámem.
Bush ultimativně vznesl řadu požadavků na afghánské vládní hnutí Taliban, jehož režim ostře odsoudil. Požadoval, aby vydal Spojeným státům všechny vůdce teroristické sítě Al-Káida, kterou údajně řídí Usáma bin Ládin. Americký prezident zdůraznil, že o jeho požadavcích nelze diskutovat. "Buď vydají teroristy, nebo budou sdílet jejich osud," prohlásil na adresu Talibanu. Doplnil, že Amerika půjde i proti zemím, které teroristům pomáhají. Ty si musejí vybrat, jestli jsou se Spojenými státy nebo proti nim.
Prezident zárověň oznámil vytvoření nového vládního Úřadu pro domácí obranu, do jehož čela postavil pensylvánského guvernéra Toma Reege. Úřad bude dohlížet na všechny operace, které se budou týkat vnitřní bezpečnosti v USA. Smyslem činnosti úřadu bude předcházet novým atentátům. Projev sledoval i britský premiér Tony Blair. který Bushe ujistil o vojenské podpoře Velké Británie. "Amerika nemá většího přítele, než je Velká Británie," prohlásil Bush.
Projev prezidenta Bushe sledovala na televizních obrazovkách většina Američanů. V době projevu byly přerušeny některé hokejové zápasy, lidé na newyorském Time Square vycházeli o přestávce z divadel, aby na obří obrazovce sledovali přijetí Bushových slov na společném zasedání obou komor amerického kongresu. Více než 80 procent Američanů se s tím, co první muž země řekl, ztotožňuje.
Americké ministerstvo zahraničí a Pentagon mají podle pozorovatelů odlišný názor na rozsah vojenské operace. Ministerstvo obrany požadovalo zahrnutí Iráku, případně údolí Biká v Libanonu, už v první fázi útoku. Americké ministerstvo zahraničí je pro cílenější operace směřované především na Afghanistán pokud Taliban nevyhoví požadavkům, na kterých Bushova administrativa trvá.
Přes pět tisíc rezervistů amerického vojenského letectva a leteckých sil Národní gardy bylo zmobilizováno. Oznámil to Pentagon. Minulý týden předcházela tomuto kroku mobilizace 50.000 rezervistů. Americký ministr obrany Donald Rumsfeld ve stručném oznámení uvedl, že bylo zmobilizováno 29 jednotek z 24 států. Tato opatření mají zvýšit vojenskou ochranu amerického vzdušného prostoru a letišť.
Americká letadlová loď Kitty Hawk vyplula z japonské základny Jokosuka. Oznámil to mluvčí amerických námořních sil v Japonsku John Nylander. Cíl plavby lodi neupřesnil. Japonská agentura Kjódó ale s odvoláním na americké vojenské zdroje prozradila, že Kitty Hawk zamířila do Indického oceánu. Na lodi je místo pro 5500 lidí a pro 75 letadel. Americké válečné lodi opouštějí Jokosuku už do soboty, kdy odtud vyplul křižník Cowpens vybavený řízenými střelami. Po něm v pondělí následoval křižník Vincennes a torpédoborec Curtis Wilbur, následovaný včera torpédoborcem Cushing.
Po útoku na Světové obchodní centrum se podle newyorského starosty Rudolpha Giulianiho pohřešuje už 6333 lidí. Je to o 900 více než uváděla zatím poslední bilance.
Spojené státy mají od nynějška v úmyslu podporovat afghánskou opozici kontrolující část území na severu země. Uvedl to americký ministr obrany Donald Rumsfeld. Severní spojenectví je jediným hnutím, které bojuje s Talibanem a může znamenat velkou pomoc, uvedl Rumsfeld o koalici vedené donedávna Ahmadem Šáhem Masúdem, který byl zabit v sebevražedném atentátu. Tyto opoziční síly znají terén, znají některé užitečné cíle a mají představu o tom, jak nakládat s Talibanem, uvedl Rumsfeld. "Mohou být užitečné v mnoha směrech," dodal.
Teroristické útoky na New York a Washington budou stát pojišťovny 30 až 40 miliard dolarů. Po setkání s prezidentem USA Georgem Bushem to odhadl šéf americké pojišťovny American International Group Maurice "Hank" Greenberg. Zdůraznil přitom, že americké pojišťovny jsou velmi solidním finančním odvětvím, a proto splní závazky plynoucí z pojišťovacích smluv a řádně vyplatí všechny poškozené pojištěnce.