Evropská unie přichází s Aktem o umělé inteligenci. Omezí také užívání kamer na rozpoznávání obličejů

Samořídící auta, softwary kontrolující studenty při zkouškách nebo náborové algoritmy pro posuzování životopisů. Umělá inteligence se postupně stává součástí našich životů. EU chce proto zavést jednotná pravidla pro její kontrolu tak, aby stroje nemohly občany diskriminovat nebo plošně sledovat. Zajistit by to měla nová legislativa - Akt o umělé inteligenci. Omezit by měl mimo jiné i používání biometrických kamer na rozpoznávání obličejů.

Miláno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Běžné kamery na ulicích se dají upravit, aby mohly i měřit rychlost, píše Právo.

EU chce zavést jednotná pravidla pro kontrolu umělé inteligence tak, aby stroje nemohly občany diskriminovat nebo plošně sledovat (ilustrační foto) | Foto: Nathaniel Dahan | Zdroj: Fotobanka Unsplash

Italské městečko Como v podhůří Alp na břehu jezera Como je rájem bohatých turistů, letní sídla tu mají magnáti i světové celebrity. Právě tady se před třemi lety utkali aktivisté a část místních s vedením města, které do ulic umístilo speciální biometrické kamery na rozpoznávání lidských tváří.

Přehrát

00:00 / 00:00

Evropská unie připravuje novou legislativu na regulaci umělé inteligence. Nová omezení se mají týkat třeba také biometrických kamer na rozpoznávání obličejů. Poslechněte si reportáž Zdeňky Trachtové.

„Jsme v Como, tohle je park Tocamaci. Tady byly v roce 2019 nainstalované kamery na rozpoznávání obličejů, aniž by o tom město informovalo obyvatele,“ vzpomíná ve vysílání Radiožurnálu Riccardo Coluccini, novinář na volné noze, který na kauze tehdy pracoval. 

„Italský úřad pro ochranu osobních údajů rozhodl, že má město Como zastavit používání kamer, protože chybí legální základ pro zpracování takového typu dat,“ pokračuje Coluccini. My se ale právě díváme na kamery, které tu stále jsou nainstalované.

Česko dominuje Evropě v zavádění umělé inteligence. V digitální ekonomice ale propadlo o jedno místo

Číst článek

„To jsou pravděpodobně stále ty samé kamery. Software na rozpoznávání obličejů na nich stále je. Ale od roku 2020 je díky rozhodnutí úřadu vypnutý. Podle mě však kamery stále představují určitou hrozbu,“ dodává Coluccini.

Podle Colucciniho je použití biometrických kamer v rozporu s principy demokracie a svobody. To si myslí i aktivista David Delmond, který před milánskou univerzitou sbírá podpisy pod peticí za zákaz biometrických kamer.

„Představte si, že vás na ulici zastaví policista a chce vidět váš občanský průkaz. Vy mu ho dáte, on vás zkontroluje. A jdete dál. Po padesáti metrech vás zastaví další policista a chce vaše doklady, po padesáti metrech znovu a znovu. Přesně to samé dělá systém na rozpoznávání obličejů. Je to neustálý monitoring toho, kdo jste, kde se pohybujete a co děláte,“ přibližuje problém s biometrickými kamerami Delmond.

Filosof Sorgner: Umělá inteligence umí zabíjet, ale strach nemám. Všichni jsme vlastně kyborgové

Číst článek

Podpisy Delmond sbírá v rámci celoevropské iniciativy Reclaim Your Face za zákaz biometrických kamer. Tu podporuje i frakce Zelených a Pirátů v Evropském parlamentu.

Zákaz chtějí poslanci prosadit v chystaném Aktu o umělé inteligenci, který loni navrhla Evropská komise.

„Na příkladu Ruska můžeme vidět, že Putinův režim využívá takové systémy pochopitelně pod záminkou udržení bezpečnosti - například k identifikaci demonstrantů na protiválečných demonstracích. Využití té technologie by umožnilo de facto identifikovat každého člověka na každém kroku. Je to takový orwellovský systém,“ říká pirátský europoslanec Marcel Kolaja, který je zpravodajem stanoviska výboru pro kulturu, vzdělávání a média.

Naopak největší frakce v Evropském parlamentu - Evropská lidová strana - úplný zákaz biometrických kamer nepodporuje, jak vysvětlil europoslanec Jiří Pospíšil z TOP 09:

Ruský plyn postupně nahradí dodávky odjinud a obnovitelné zdroje. Evropská komise má strategii

Číst článek

„Úplný zákaz nám nepřipadá jako správné řešení, protože je možné takových způsobů rozeznávání obličeje využívat třeba v boji proti zločinu. Při dopadení pachatele tento systém může výrazně pomoci. Byla by škoda se úplně zbavit takovéto možnosti tím, že tyto systémy úplně zakážeme.“

Navrhovaná legislativa rozděluje umělou inteligenci do tří kategorií podle rizikovosti. Od neškodných až po ty, které by měly zakázané. Systémy s vysokým rizikem pak budou přísně regulované. Dohlížet na to bude nově zřízená Evropská rada pro umělou inteligenci.

Legislativu teď projednávají výbory Evropského parlamentu, na podzim by o ní mělo hlasovat plénum. Koncem roku, ještě během českého předsednictví v Radě Evropské unie, by pak mohlo začít vyjednávání Parlamentu a Rady o konečné podobě Aktu o umělé inteligenci v rámci trialogů.

Zdeňka Trachtová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme