Chorvatský válečný zločinec Praljak po vypití jedu zemřel. Spáchal sebevraždu v přímém přenosu z Haagu

Bývalý bosenskochorvatský vůdce Slobodan Praljak, který u soudu v Haagu vypil jed, po převozu do nemocnice zemřel, informuje deník Jutarnji list. Praljak vypil zatím neidentifikovanou tekutinu při čtení verdiktu odvolacího soudu, který mu potvrdil trest 20 let za válečné zločiny proti Bosňákům. Zatím není jasné, jak se k jedu dostal. Tribunál kromě něj rozhodoval o dalších pěti obžalovaných.

Video Haag (Aktualizováno: 17:55 29. 11. 2017) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Slobodan Praljak není válečný zločinec. S opovržením váš rozsudek odmítám," prohlásil dvaasedmdesátiletý Praljak po dočtení verdiktu. Místo aby uposlechl výzvy, aby se posadil, vytáhl malou lahvičku a zhluboka se z ní napil. Pak se sesunul zpět na sedadlo.

„Vyjadřuji nejhlubší soustrast rodině Slobodana Praljaka. Jeho čin, jímž si vzal život, výmluvně vypovídá o hluboké morální křivdě vůči odsouzené šestici. Nad dnešním rozsudkem vyjadřujeme politování. Chci ujistit o podpoře Chorvatska Bosně a Hercegovině, když čelila srbské agresi. (...) Je nám to nesmírně líto. Dokazuje to, jak Praljak věřil, že vše, co konal, dělal s cílem, aby pomohl chorvatskému národu.(...) Všichni, kteří v té době žili, vědí, jakým způsobem se agrese uskutečnila a odkud přišla.“

Chorvatský premiér Andrej Plenković ke smrti Slobodana Praljaka

V soudní síni následně vypukl zmatek: Praljakova obhájkyně oznámila, že její klient vypil jed. Není zatím jasné, jak se Praljak k jedu dostal.

Předsedající soudce líčení okamžitě pozastavil a přivolal lékaře. Krátce po jedné odpoledne záchranná služba Praljaka převezla sanitkou do jedné z nemocnic v Haagu, podle pozdějších zpráv už ve velmi kritickém stavu. 

V půl třetí odpoledne chorvatský deník Jutarnji list informoval, že Praljak v nemocnici zemřel. Stejnou zprávu přinesla s odvoláním na vlastí zdroje také chorvatská státní televize.

Podle serveru Dnevnik.hr se nizozemští lékaři Praljaka pokoušeli oživovat. Mluvčí haagského tribunálu už předtím potvrdil bosenským reportérům zpravodajské sítě BIRN, že otrávenému byla „poskytnuta lékařská pomoc", ale odmítl sdělit jakékoli podrobnosti.  

Přerušené soudní líčení s někdejšími vůdci samozvané Chorvatské republiky Herceg-Bosna se mezitím znovu rozběhlo. Bylo však přesunuto do jiné soudní místnosti - ta původní, v níž se Praljak otrávil, je nyní místem činu a pracují v ní forenzní experti. 

Praljakova sebevražda vyvolala bouři také v chorvatském parlamentu v Záhřebu. Jeho středeční zasedání bylo kvůli událostem v Haagu přerušeno a poslanci se znovu sejdou až ve čtvrtek, informuje Jutarnji list.  

Šestice odsouzených

Slobodan Prajlak za války v Bosně a Hercegovině (1992-1995) velel ozbrojeným silám bosenských Chorvatů. Odvolací proces v Haagu kromě něj rozhodoval o dalších pěti bosenskochorvatských vůdcích, mimo jiné i expremiérovi samozvané chorvatské republiky Jadrankovi Prlićovi. Tomu potvrdil trest 25 let odnětí svobody. Exministr obrany Bruno Stojić si vyslechl verdikt 20 let vězení. 

Po vynucené přestávce tribunál potvrdil i další rozsudky: 20 let vězení pro Milivoje Petkoviće (bývalá hlava Chorvatské rady obrany), 16 let pro Valentina Ćoriće (exvelitel vojenské policie) a 10 let pro Berislava Pušiće (exvelitel úřadu pro výměnu zajatců). Odsouzení se podle tribunálu provinili podílem na mezinárodním ozbrojeném konfliktu, okupací a zločineckým spiknutím.  

Bývalí bosenskochorvatští vůdci před trbunálem v Haagu: zleva expremiér Chorvatské republiky Herceg-Bosna Jadranko Prlić, Bruno Stojić, Slobodan Praljak, Milivoj Petković a Valentin Ćorić. | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Šestice u odvolacího soudu napadla dřívější verdikty, které nad ní Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu vynesl za pronásledování Bosňáků (bosenských Muslimů), jejich věznění, mučení či plošné ničení majetku, i za rozstřílení proslulého mostu v Mostaru. Soudce v Haagu zdůrazňoval například vraždy civilistů ve vesnici Duša v dnešní Bosně a Hercegovině.

KOMENTÁŘ: Dvojí metr na Mladiće aneb Nebezpečné žonglování s genocidou

Číst článek

Obžaloba v odvolání žádala pro šestici přísnější tresty, obhajoba naopak volala po zproštění viny. 

Někdejší bosenskochorvatští velitelé se do rukou justice vydali sami a v dubnu 2004 byli převezeni do vazební věznice v Haagu. Před haagským tribunálem poprvé stanuli v roce 2006 a na první rozsudek, který je dohromady potrestal celkem 111 lety vězení, čekali sedm let. Dokázat provinění lidí, kteří nebyli bezprostředními pachateli válečných zločinů, je totiž složitější.

V minulosti to pro Radiožurnál potvrdila i někdejší česká soudkyně tribunálu Ivana Janů. Přímé viníky odsoudila za 4 měsíce, v případě politika a generála to trvalo mnohem déle: „V případě těch dvou, kdy to trvalo dva roky a šest měsíců, se uplatňovala odpovědnost nadřízeného za páchání trestných činů dole. A toto se vždy prokazuje o dost obtížněji." 

Bosňáčtí (bosenskomuslimští) váleční veteráni sledují živý televizní přenos ze soudní síně v Haagu, kde se v odvolacím řízení rozhoduje o osudu šesti bývalých bosenskochorvatských válečných vůdců. | Foto: Dado Ruvic | Zdroj: Reuters

'Architekti zločinných záměrů'

Obžaloba označila Prliće a další obviněné za architekty zločinného záměru dosáhnout dominantního postavení Chorvatů v Bosně. Kvůli tomu přišly o domov desítky tisíc Bosňáků a tisíce jich přebývaly ve strašlivých podmínkách v zadržovacích táborech.

Saja Corcićová, která věznění přežila, původní tresty pro obviněné ve výši 10 až 25 let, po vynesení verdiktu přivítala. „Že byla uznaná jejich vina mi stačí. Zbavilo to zodpovědnosti čestné Chorvaty a katolíky, kteří za to nemůžou. Viníci mají jméno," řekla. 

Bylo to vůbec naposledy, kdy ICTY k válce v zemích bývalé Jugoslávie rozhodoval: tribunál, ustanovený OSN v roce 1993, ukončí příští měsíc po téměř čtvrtstoletí svou činnost. Svůj poslední verdikt haagský tribunál vynesl jen týden po odsouzení bosenskosrbského generála Ratka Mladiće. Jeho odvolání už bude řešit Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály, před kterým stane i politický vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžić.

mls, kla, bal Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme