Blix: Irák zatím nepřistoupil na všechny požadavky
Irák zatím plně nepřistoupil na všechny odzbrojovací požadavky OSN. V Radě bezpečnosti Spojených národů to řekl šéf zbrojních inspektorů v Iráku Hans Blix, který přednesl očekávanou zprávu o dosavadním průběhu kontrol. Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Muhammad Baradej na půdě OSN uvedl, že dvouměsíční mise zatím nepřinesla důkazy o vývoji jaderných zbraní Iráku. Z jejich vystoupení vyplynulo, že zbrojní inspektoři žádají více času na dokončení své práce. Podle slov amerického velvyslance při Spojených národech ale není naděje, že Bagdád má v úmyslu respektovat rezoluce OSN.
Generální tajemník OSN Kofi Annan ještě před jednáním Rady bezpečnosti řekl, že se nevzdává naděje na mír. "Opravdu doufám, že se Irák přizpůsobí a my budeme schopni ho odzbrojit mírovými prostředky."
Hans Blix předložil členským státům Rady bezpečnosti šestnáctistránkový dokument shrnující poznatky zbrojních inspektorů po šedesátidenní misi. Šéf inspektorů Hans Blix zahájil kritikou Iráku za nedostatečnou spolupráci včetně toho, že nevyhověl požadavku inspektorů, aby nad iráckým územím mohla přelétávat průzkumná letadla U2, jejichž letecké snímky by odborníkům v práci pomohly. Na druhé straně Blix vyzdvihl, že Iráčané umožnili neomezený přístup do všech vytipovaných objektů a že tento přístup byl s výjimkou jednoho případu vždy rychlý.
Jednoznačné důkazy o tom, že Irák vlastní zakázané zbraně hromadného ničení a rakety dlouhého doletu zpráva neobsahuje. Šéf inspektorů ale vyjádřil podezření, že Irák možná v minulosti vyrobil více biologických zbraní s antraxem, než dosud přiznal. "Irák prohlásil, že vyrobil 8 a půl tisíce litru této látky a údajně ji zničil v roce 1991, nedodal však žádné přesvědčivé důkazy ani o výrobě, ani o zničení. Existují silné signály, že Irák vyrobil antraxu více, než prohlašuje, a že ho všechen nezničil," řekl Blix.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Muhammad Baradej členům Rady bezpečnosti OSN řekl, že dvouměsíční mise jeho lidí v Iráku neprokázala, že by se Bagdád pokusil obnovit jaderný program. Jak ale svém vystoupení, které přenášela televize CNN, dodal, časová lhůta pro dokončení inspekcí musí být prodloužena. "Naše práce ale postupuje a mělo by jí být umožněno, aby pokračovala tak dlouho, jak to bude nutné. Na místě už máme ověřovací systém a pokud nenastanou nějaké výjimečné okolnosti a Irák bude aktivně a stabilně spolupracovat, měli bychom během několika příštích měsíců dodat důvěryhodné důkazy o tom, že Irák nemá žádný jaderný program."
Americký velvyslanec při Spojených národech John Negroponte hned po Blixově a Baradejově vystoupení prohlásil, že Irák se nechce podřídit rezolucím světové organizace, skrývá zbraně a programově mate inspektory. Podle britského velvyslance byl dnešní výčet katalogem nevyřešených otázek. Potvrdilo se, že Irák předal OSN neúplnou zprávu o svých zbrojních programech, že zatajuje programy na výrobu antraxu a nervového plynu VX a nevytváří takové podmínky, aby mohli iráčtí vědci vypovídat beze strachu před experty OSN. Irácký vyslanec při OSN Muhammad Dúrí kritiku odmítl s tím, že Bagdád s inspektory plně spolupracuje.
Spojené státy chtějí o dalším postupu vůči Iráku rozhodnout až po novém kole jednání se spojenci a členskými státy Rady bezpečnosti OSN. Jak ale zdůraznil ministr zahraničí Colin Powell, na dobrovolné odzbrojení už Irák nemá příliš mnoho času. "Zjištění inspektorů nejsou žádným překvapením. Už 11 let před přijetím rezoluce číslo 1441 odmítal režim Saddáma Husajna přijmout strategické, politické rozhodnutí vzdát se zbraní hromadného ničení a podřídit se požadavkům světového společenství. A až do dnešního dne se irácký režim vzpírá rozhodnutí OSN."
Stálí členové Rady bezpečnosti - Francie, Rusko a Čína - se domnívají, že by inspektoři měli dostat více času, ale Bílý dům se ptá, kolik času bude ještě Saddám Husajn potřebovat, když léta klamal a své triky nemění ani dnes. Američané připouštějí prodloužení práce inspektorů o týdny, ale ne měsíce, a hrozí, že irácký režim odzbrojí i bez OSN a přinutí ho všemi prostředky včetně možného použití jaderných zbraní k tomu, aby se zbavil zbraní hromadného ničení.
Prezident George Bush se v následujících dnech telefonicky spojí s řadou světových státníků, přijme britského premiéra Blaira a italského předsedu vlády Berlusconiho. Colin Powell osloví ministry zahraničí klíčových zemí. Spojené státy ale nechtějí čekat měsíce a jsou připraveny přijmout rozhodnutí o vojenském řešení v horizontu několika týdnů.
Evropská unie žádá více času pro zbrojní inspektory OSN. Na podpoře vojenského útoku proti Iráku se patnáctka stále není schopná dohodnout. Zatímco Velká Británie a Španělsko vyjadřují podporu tvrdému úderu na Irák, pokud neodzbrojí, Německo a Francie jsou zdrženlivé.
Řecký ministr zahraničí Papandreu, který předsedal zasedání Evropské unie, prohlásil, že situace kolem Iráku je kritická, ale stále se dá vyřešit mírovou cestou. "Je nutné maximálně a nekompromisně žádat splnění rezolucí Rady bezpečnosti o likvidaci iráckých zbraní hromadného ničení." Zbrojní inspektoři mají podle něj důvěru EU a měli by pokračovat v práci. Irák má asi poslední příležitost vyhnout se válce, uvedl řecký ministr.
