Blízký Východ tématem světových listů

Zahraniční tisk zevrubně komentuje neutuchající konflikt na Blízkém Východě i možná východiska. Všímá si i problému přistěhovalectví do Evropy z chudých rozvojových zemí a také stále aktuálnější hrozby dopravního kolapsu na starém kontinentu. Je proto možné, že čím dál větší roli bude hrát oprášený istitut mýta. Posledním tématem jsou pak zbraně hromadného ničení, a to konkrétně bakteriologické.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Na otázku, zda dokáže "blízkovýchodní zeď" zastavit válku v tomto regionu, se snaží najít odpověď americký týdeník "Newsweek". Na dohled od "zelené linie" mezi Izraelem a západním břehem Jordánu se táhne hradba z ostnatého drátu. Za ní je další plot "vylepšený" vysokým napětím a za ním třímetrová betonová zeď dlouhá víc než kilometr a bránící výhledu na palestinské město Tulkarm, píše "Newsweek". Lidé v této oblasti se údajně řídí heslem: Nemůžeme-li spolupracovat, je lepší se rozdělit.

Po téměř rok trvajícím palestinském povstánín - intifádě -, jejíž konec je v nedohlednu, je stále více Izraelců přesvědčeno, že mír s Palestinci není možný. Podle nedávných výzkumů veřejného mínění, je víc než 60 % Izraelců pro myšlenku stáhnout své vojáky i osadníky ze západního břehu Jordánu a postavit vysokou zeď nebo plot podél zelené linie a přerušit veškeré politické i obchodní styky s Palestinci.Někteří obyvatelé a místní rady nečekají na rozhodnutí vlády a shromažďují vlastní zdroje na výstavbu pevné zdi, která je natrvalo oddělí od arabských sousedů.

Na rozdíl od rovinatého a písečného pásma Gazy, jehož 40kilometrová hranice je už prakticky obehnána neproniknutelným plotem, se však hranice západního břehu klikatí přes hory a údolí a zeď by musela překonat stovky kilometrů značně nerovného terénu. Znamenalo by to i evakuovat desítky izolovaných židovských osad a desetitisíce Izraelců z oblasti a také obnovit barikády a ploty, které dělily Jeruzalém před rokem 1967, a změnit tak svaté město v další Bejrút nebo Belfast, uvádí americký "Newsweek".

Pařížská "Liberation" se přimlouvá za koordinovanější přistěhovaleckou politiku v Evropě. Je velice naléhavé, aby evropské země sladily své nástroje, tzn. navzájem přizpůsobily své zákony a praktiky vůči uprchlíkům, i když se tím problémy s jejich přijetím a začleněním do společnosti rázem nerozplynou jako dým. Organizovaná oficiální procedura při stanovení kvóty přistěhovalců by zajistila stejné zacházení s azylanty podle určitého modelu legální integrace. Neboť v azylovém právu je nutno vyhovět i významné zásadě, podle níž mají majetní i jistou povinnost vůči nemajetným, soudí pařížská "Liberation".

Vídeňská "Die Presse" uveřejnila prognózu Evropské komise, podle níž se pro evropskou dopravu rýsuje do budoucna dramatický scénář. Jen těžkotonážní přeprava se má oproti stavu v roce 1998 zvýšit do roku 2010 o plných 50 procent. Počet osobních automobilů se za posledních třicet let ztrojnásobil a v rámci Evropské unie narůstá ročně o 3 miliony nových vozidel. Ztráty vinou dopravních zácp se do roku 2010 zvýší oproti dnešnímu stavu o 142 procent - na 80 miliard eur ročně. K tomu přistupují závažné a zjevně nevratné následky automobilové dopravy pro životní prostředí a pro zdraví Evropanů.

Rozšířením Evropské unie o další státy se očekává další výrazný vzestup silniční osobní a nákladní dopravy. Hlavními postiženými jsou přitom pohraniční oblasti. Dopravní zácpy a fronty se v evropské dopravní síti vytvářejí denně na sedmi a půl tisících kilometrech silnic a dálnic. Ročně zahyne při nehodách v rámci Unie 43.000 osob. V Bruselu se proto v současné době pracuje na posledních detailech nových směrnic evropské dopravní politiky, mj. na placení mýtného a jiných poplatků v dopravní síti Unie, které by se týkaly i osobních aut, informovala rakouská "Die Presse".

Španělský "El País" a americké listy "New York Times" a "International Herald Tribune" se věnují tajnému americkému projektu, který se týká výroby zbraní hromadného ničení, konkrétně zbraní biologických. List IHT informoval, že Pentagon vybudoval v Nevadském zkušebním středisku biologickou továrnu schopnou vyprodukovat dostatek smrtících mikrobů - např. sněti slezinné - na vyhlazení celých měst. Má sloužit údajně pro snížení obranného rizika proti teroristům, kteří by mohli jaderných, biologických a chemických zbraní zneužívat.

Deník "New York Times" oznámil, že americká armáda má dalekosáhlý program bakteriologických zbraní, který nejen hraničí s nezákonností, neboť smlouva proti biologické válce z roku 1972 jednak zakazuje výrobu bakterií dotyčného typu, jednak zbavuje Washington věrohodnosti v údajném úsilí zabránit, aby státy jako např. Irák disponovaly chemickými nebo biologickými zbraněmi. Tato cesta Spojených států je velmi nebezpečná. Americký Senát např. odmítl ratifikovat smlouvu o úplném zákazu jaderných zkoušek pravděpodobně proto, že armáda chce vyzkoušet novou generaci mikrobomb, informoval NYT s dodatkem, že o existenci tajného projektu ví jen omezený počet zasvěcených dokonce i v Pentagonu.

Madridský "El País" k tématu poznamenal, že Spojené státy se začínají měnit v podněcovatele šíření zbraní hromadného ničení. Bushova vláda je ochotna snížit jednostranně svůj jaderný arzenál, ale zároveň hodlá "přehlédnout" modernizaci čínských jaderných zbraní - výměnou za mlčení Pekingu k americkému projektu národní protiraketové obrany, případně za jeho podporu. I některé kruhy v USA jsou údajně znepokojeny tímto postojem vlády, neboť zmodernizované čínské jaderné rakety budou schopny zasáhnout významnou část Spojených států, uvádí španělský "El País".

Milan Kopp, Jan Šmíd, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme