'Boj' o hongkongský parlament. Čínská vláda žaluje poslance, kteří protestovali při slavnostní přísaze

Dvacáté výročí předání správy Hongkongu Číně je pro prezidenta Si Ťin-pchinga oslavou sjednocení národa a známkou jeho nezadržitelného vzestupu. Tak komentuje první návštěvu hlavy státu v Hongkongu britský deník Guardian. Pro aktivisty jako Eddie to byla příležitost k něčemu jinému. Členy místní elity označil za patolízaly, kteří doufají v ekonomické výhody. Demokracie, kterou v Honkongu chtěli v roce 1997, však podle něj neznamená patolízalství.

Hongkong Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Přípitek čínského prezidenta Si Ťin-pchinga během návštěvy Hongkongu | Zdroj: Reuters

Čínský prezident Si Ťin-pching si během třídenní návštěvy Hongkong prohlédl a uvedl do úřadu jeho novou správkyni Carrie Lamovou. Pro místní demokratické hnutí však bylo dvacáté výročí spojené s hlubokým pocitem nejistoty a úzkosti.

20 let Hongkongu v 'péči komunistické strany': velká vojenská přehlídka, ale i velké protesty

Číst článek

Deset prodemokratických poslanců, k nimž patří i Eddie Ču, může přijít o mandát, protože pročínská vláda na ně podala žalobu.

Panují obavy, že nová správkyně Lamová, kterou zvolila komise vybraná Pekingem, se znovu pokusí prosadit kontroverzní zákon o podvracení státu.

Aktivisty také rozhněvaly výroky některých čínských představitelů. Například Čang Te-ťiang prohlásil, že vztah mezi centrální čínskou vládou a Hongkongem je „o přenesení pravomocí, nikoli o rozdělení moci" a v Hongkongu „mohou vládnout jen lidé, kteří neohrozí jeho prosperitu a stabilitu".

Zasáhli by Britové proti Číně?

Britský ministr zahraničí Boris Johnson vydal k výročí pečlivě formulované prohlášení, že je „životně důležité zachovat autonomii Hongkongu".

O obavách z narušení tamějších svobod se však nezmínil, stejně jako o údajném čínském únosu knihkupce s britským pasem.

Londýn se proto stal terčem kritiky aktivistů, kteří jsou přesvědčeni, že Britové proti porušení čínského slibu zachování hongkongských svobod nezasáhnou.

A čínské ministerstvo zahraničí k výročí uvedlo, že britsko-čínská dohoda, která Hongkongu po dobu padesáti let zaručuje způsob života, jaký vedl před předáním správy, je „historický dokument bez jakéhokoli významu v praxi", připomíná britský deník Guardian.

Zastánci demokracie a stoupenci pročínské vlády

Eddie Ču odhaduje, že zhruba třetina obyvatel Hongkongu je dnes rozdělena na zastánce demokracie a stoupence pročínské vlády. Ostatním bylo výročí lhostejné a víc je zajímaly dopravní zácpy způsobené bezpečnostními opatřeními kvůli návštěvě čínského prezidenta.

Nedávný průzkum veřejného mínění ale ukázal, že za Číňany se považují jen tři procenta lidí mezi 18 a 29 lety, což je nejméně od roku 1997. Chtějí demokracii a nepřejí si, aby jim někdo vymýval mozek, zdůrazňuje Ču.

Loni v září bylo do hongkongského zákonodárného sboru zvoleno rekordní množství protičínských aktivistů. Teď ale možná budou někteří z nich donuceni z parlamentu odejít kvůli vládní žalobě, že při loňské slavnostní přísaze protestovali.

Kdyby o své mandáty přišli jen tři z nich, změní se politická rovnováha celého shromáždění a Peking ho zcela ovládne, varuje Ču, který během přísahy provolával hesla jako pryč s tyranií, píše Guardian.

Propekingská obyvatelka Hongkongu si dělá selfie před čínskou vlajkou. | Zdroj: Reuters

Gita Zbavitelová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme