'Boj' o hongkongský parlament. Čínská vláda žaluje poslance, kteří protestovali při slavnostní přísaze

Dvacáté výročí předání správy Hongkongu Číně je pro prezidenta Si Ťin-pchinga oslavou sjednocení národa a známkou jeho nezadržitelného vzestupu. Tak komentuje první návštěvu hlavy státu v Hongkongu britský deník Guardian. Pro aktivisty jako Eddie to byla příležitost k něčemu jinému. Členy místní elity označil za patolízaly, kteří doufají v ekonomické výhody. Demokracie, kterou v Honkongu chtěli v roce 1997, však podle něj neznamená patolízalství.

Hongkong Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Přípitek čínského prezidenta Si Ťin-pchinga během návštěvy Hongkongu

Přípitek čínského prezidenta Si Ťin-pchinga během návštěvy Hongkongu | Zdroj: Reuters

Čínský prezident Si Ťin-pching si během třídenní návštěvy Hongkong prohlédl a uvedl do úřadu jeho novou správkyni Carrie Lamovou. Pro místní demokratické hnutí však bylo dvacáté výročí spojené s hlubokým pocitem nejistoty a úzkosti.

20 let Hongkongu v 'péči komunistické strany': velká vojenská přehlídka, ale i velké protesty

Číst článek

Deset prodemokratických poslanců, k nimž patří i Eddie Ču, může přijít o mandát, protože pročínská vláda na ně podala žalobu.

Panují obavy, že nová správkyně Lamová, kterou zvolila komise vybraná Pekingem, se znovu pokusí prosadit kontroverzní zákon o podvracení státu.

Aktivisty také rozhněvaly výroky některých čínských představitelů. Například Čang Te-ťiang prohlásil, že vztah mezi centrální čínskou vládou a Hongkongem je „o přenesení pravomocí, nikoli o rozdělení moci" a v Hongkongu „mohou vládnout jen lidé, kteří neohrozí jeho prosperitu a stabilitu".

Zasáhli by Britové proti Číně?

Britský ministr zahraničí Boris Johnson vydal k výročí pečlivě formulované prohlášení, že je „životně důležité zachovat autonomii Hongkongu".

O obavách z narušení tamějších svobod se však nezmínil, stejně jako o údajném čínském únosu knihkupce s britským pasem.

Londýn se proto stal terčem kritiky aktivistů, kteří jsou přesvědčeni, že Britové proti porušení čínského slibu zachování hongkongských svobod nezasáhnou.

A čínské ministerstvo zahraničí k výročí uvedlo, že britsko-čínská dohoda, která Hongkongu po dobu padesáti let zaručuje způsob života, jaký vedl před předáním správy, je „historický dokument bez jakéhokoli významu v praxi", připomíná britský deník Guardian.

Zastánci demokracie a stoupenci pročínské vlády

Eddie Ču odhaduje, že zhruba třetina obyvatel Hongkongu je dnes rozdělena na zastánce demokracie a stoupence pročínské vlády. Ostatním bylo výročí lhostejné a víc je zajímaly dopravní zácpy způsobené bezpečnostními opatřeními kvůli návštěvě čínského prezidenta.

Nedávný průzkum veřejného mínění ale ukázal, že za Číňany se považují jen tři procenta lidí mezi 18 a 29 lety, což je nejméně od roku 1997. Chtějí demokracii a nepřejí si, aby jim někdo vymýval mozek, zdůrazňuje Ču.

Loni v září bylo do hongkongského zákonodárného sboru zvoleno rekordní množství protičínských aktivistů. Teď ale možná budou někteří z nich donuceni z parlamentu odejít kvůli vládní žalobě, že při loňské slavnostní přísaze protestovali.

Kdyby o své mandáty přišli jen tři z nich, změní se politická rovnováha celého shromáždění a Peking ho zcela ovládne, varuje Ču, který během přísahy provolával hesla jako pryč s tyranií, píše Guardian.

Propekingská obyvatelka Hongkongu si dělá selfie před čínskou vlajkou. | Zdroj: Reuters

Gita Zbavitelová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme