Boj proti dodávkám afghánského heroinu do Ruska je nedostatečný

Počet lidí závislých na heroinu stoupá v Rusku ještě rychleji než v Evropě. Jednou z příčin je příliv levné drogy z Afghánistánu přes dlouhou hranici s Tádžikistánem. Boj proti narkobyznysu zde brzdí nedostatek peněz, vybavení i lidských zdrojů. Přímo na hranici natáčela zpravodajka Českého rozhlasu Lenka Kabrhelová.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Krajina | Foto: Lenka Kabrhelová

Region Horský Badachšán je na první pohled poetický, ale hlavně velmi chudý, odtržený a izolovaný od zbytku Tádžikistánu. Proto zde již léta kvete pašeráctví drog. V devadesátých letech, kdy v zemi zuřila občanská válka, byli jeho součástí téměř všichni – kvůli obživě.

„Dnes už ale obchodují jenom ti, kteří nevědí, jak jsou drogy nebezpečné a co všechno způsobují,“ říká Nazrišo, ekonom z radnice ospalého města Darvaz. Hranice s Afghánistánem je podle něj až na výjimky uzavřená, fungují na ní pohraniční kontroly.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž Lenky Kabrhelové přibližuje boj s pašeráky drog na tádžicko-afghánské hranici

Velký rozkvět narkobyznysu během občanské války potvrzuje i Nargis, obyvatelka jedné z vesnic ležících výš proti proudu řeky: „Skoro každý tu má nějaké kontakty na druhé straně – v Afghánistánu, u tamní tádžické menšiny. Lidé tehdy neměli na vybranou, byli rádi, že mají co dát jíst dětem.“

Tádžičtí úředníci tvrdí, že kontrola nad obchodníky se zlepšuje. Zatímco v roce 1993 zabavili pouhých 38 kilogramů narkotik, dnes je to ročně kolem pěti tun. Pořád je to však malá část toho, co přes hranici putuje.

Při cestě podél společné tádžicko-afghánské hranice se mnohé objasňuje. Linie měří přes 1300 kilometrů, většina vede nepřehledným terénem a hlídá ji minimum hlídek. Příhraniční silnice jsou velmi nekvalitní.

Nedostatek lidí a peněz na jedné straně, korupce na druhé

Ve správním středisku Chorog funguje oddělení Agentury pro boj s narkotiky, která je společným projektem Tádžiků a OSN. Rozhovor pro Český rozhlas pracovníci odmítají s omluvou, že pro něj nemají povolení nadřízených.

Mimo mikrofon ale připouštějí, že bojovat proti obchodu s drogami bez vybavení, proškoleného a zaplaceného personálu je nemožné. Jeden příklad za všechny: celou délku hranice obstarává jeden čichací pes.

Novinář a analytik Murad Mamadšojev z Dušanbe však upozorňuje, že zdaleka největším problémem je korupce a klanová politika.

„Můžeme se jen dohadovat, nakolik jsou úředníci do narkobyznysu zapojeni. Signálů máme spoustu, důkazy bohužel žádné. Vzhledem k míře korupce mám ale velké pochyby, že policie a soudy bojují proti obchodu s drogami skutečně vždycky na sto procent,“ dodává.

Lenka Kabrhelová, Lucie Maňourová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme