USA 0:1 Česko

Boj proti 'polským táborům smrti' přitvrdí. Za záměnu s nacisty má hrozit tříletý trest

Vstup do Osvětimi: brána s nápisem Arbeit Macht Frei | Foto: Paul Harvard Evans / Alamy | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Diplomatické metody Polsku nepomohly, vláda tak, alespoň přímo v Polsku, vsadí na sankce. Řeč je o přisuzování nacistických koncentračních táborů na vrub Polákům a snaze Polska takovým titulkům zabránit. V západním tisku se totiž nezřídka objevuje výraz „polské koncentrační tábory“ pro označení vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Do parlamentu teď míří oživený návrh zákona, který za takové označení zavádí až tříletý trest odnětí svobody.

Varšava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Kromě Prahy, Karlových Varů a Českého Krumlova se vyplatí navštívit i pevnost Terezín, kde byl za druhé světové války český koncentrační tábor,“ píše New York Times v jednom ze svých článků věnovaných České republice. Příjemně se tato slova nečtou a nejspíš by vyvolala velkou odezvu české společnosti. Naštěstí v New York Times ani v jiných zahraničních médiích nic takového nestálo a nestojí.

"Polské koncentrační tábory"

O „polských koncentračních táborech“ se ale nezřídka píše. A to i přes to, že země žádné koncentrační tábory neprovozovala.

Auschwitz-Birkenau

Podle údajů osvětimského muzea v táboře zahynulo přes 1,1 milionu lidí - jeden milion Židů, až 75 000 Poláků, 21 000 Romů, 15 000 sovětských válečných zajatců a 15 000 příslušníků dalších národností. Podle historiků mezi nimi bylo i na 50 000 československých občanů. Kromě Osvětimi a Majdanku byly na polském území nacisty vybudovány ještě tábory Treblinka, Sobibor a Belzec. Nacistickému holokaustu padlo za oběť na šest milionů Židů.

Na vině používání výrazu „polské koncentrační či vyhlazovací tábory“ a jim podobných může být kromě neznalosti nebo relativizace historie i nešťastná mediální zkratka nebo třeba neobratné označení místa, kde se tábory nachází v současnosti.

Polské ministerstvo zahraničí už od roku 2004 vytrvale upozorňuje ambasády i konkrétní média a deníky na pochybení. V roce 2014 poslalo 151 takových upozornění, o rok později už jich bylo přes 300 a mezi lety 2008-2015 celkem 913, z toho 105 případů ve Velké Británii, 17 případů na Slovensku a 14 v Německu.

V roce 2012 se tak přeřekl i americký prezident Barack Obama a chyb se v historii dopouští celá řada renomovaných a velkých mediálních domů: namátkou americké televize ABC News a CBS News, ale i agentura Reuters, britský deník The Guardian nebo italská La Repubblica.

Kauza ZDF

Záměny se nevyhýbají ani médiím v Německu. Na konci roku 2008 Polsko pohrozilo významnému německému deníku Die Welt soudem za to, že v jednom článku použil obrat „polský koncentrační tábor Majdanek“. Letos na začátku listopadu soud v německém Koblenci poprvé nařídil kvůli použití výrazu „polské vyhlazovací tábory“ omluvu.

Tu na svém webu musí zveřejnit veřejnoprávní televize ZDF. Televize se loni odmluvit odmítla a argumentovala tím, že polská vláda Práva a spravedlnosti „aktivně vede historickou politiku“. V souvislosti s případem se na sociálních sítích používal hashtag #GermanDeathCamps.

Celá věc v Polsku vyvolala diskusi o tom, jak přesně táborům smrti říkat. V zemi je taková sémantická debata součástí vyhroceného politického sporu, který dobře ilustruje současný vztah k Německu a přetrvávající válečné trauma.

Část polské společnosti, často konzervativní politici a novináři, důsledně označuje vyhlazovací tábory za „německé“. Německou národnost nacistů podle nich nelze oddělit. Jejich političtí odpůrci, liberálové a levice, naopak používají výraz „nacistický“ a varují před zkreslováním.

Transparent "Tábory smrti byly nacistického Německa" vznikl jako reakce na kauzu ZDF a výrazu "polské koncentrační tábory" | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Mravenčí práce polské diplomacie

Polské ambasády výrazy monitorují v tisku a trvají na opravách na pojmenování „německý nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor v okupovaném Polsku“. V Česku se velvyslanectví ohradilo třeba proti článku v Lidových novinách v říjnu 2014. Šlo tehdy o popisek u snímku „Fotografie dokumentující osvobození polského koncentračního tábora byly tenkrát publikovány ve světových médiích“.

„Tato formulace se musí považovat za naprosto chybnou a nemůže mít místo v žádných sdělovacích prostředcích, jelikož vede k falšování dějin. Správná formulace je: německý nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor na území okupovaného Polska,“ napsalo polské velvyslanectví serveru iRozhlas.cz

„Plně věříme, že občasné použití českými sdělovacími prostředky je pouze výsledkem nedopatření,“ dodala ambasáda.

Za „polský tábor“ až tři roky

Polská vláda teď do hry vrací novelu zákona, která by za používání výrazu „polský koncentrační/vyhlazovací tábor“ zaváděl tresty. Za připisování podílu či spoluodpovědnosti za zločiny nacistické říše Polsku či Polákům by hrozila pokuta či až tři roky vězení. Návrh teď míří do polského parlamentu, informovala v týdnu Polská tisková agentura.

V roli žalobce má podle předlohy vystupovat Institut národní paměti, který zkoumá zločiny nacismu a komunismu a má také prokurátorské pravomoci.

Samotné Muzeum Auschwitz-Birkenau spustilo v únoru 2016 projekt Remember, který v 16 jazycích vyzývá k nahlašování spojení „polské koncentrační tábory“ ve článcích i na sociálních sítích.

Na žádost Varšavy rozšířilo v roce 2007 UNESCO na svém seznamu název nechvalně známého „koncentračního tábora Osvětim-Březinka (Auschwitz-Birkenau)“ o spojení „německý nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor“.

Filip Harzer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme