Boj proti terorismu v Africe. Pět států chce vytvořit společnou jednotku
Pět zemí subsaharské Afriky chce společně bojovat proti terorismu a pašerákům lidí. Zřídí proto společnou protiteroristickou jednotku. Připravená k nasazení má být už za několik týdnů. Vzniká za finanční podpory Evropské unie a vojensky bude spolupracovat s misí OSN v Mali, ve které působí i Češi.
Společný kontingent o síle asi pět tisíc mužů dá dohromady Mauretánie, Mali, Burkina Faso, Čad a Niger. Ale zprostředkovaně se na něm podílí vlastně celá Evropské unie. Ta slíbila podpořit vznik speciální jednotky částkou 50 milionů eur, tedy víc než jeden a čtvrt miliardy korun.
Další finanční i vojenskou pomoc pak včera na summitu v malijském Bamaku přislíbil francouzský prezident Emmanuel Macron. Do konce roku poskytne Francie alianci afrických zemí osm milionů eur a v příštích pěti letech celkem 200 milionů. Macron ale také zdůraznil, že dlouhodobá podpora ze strany evropských států bude záležet na úspěšnosti aliance.
Libyjská pobřežní stráž zachránila 500 migrantů, většinou z Maroka
Číst článek
Pro evropské země je podpora tohoto projektu jedním ze způsobů, jak bojovat proti přílivu žadatelů o azyl z Afriky, jejichž cesty často vedou právě přes Sahel. Navíc tento lukrativní obchod slouží k financování teroristických skupin, jako je třeba místní odnož Al-Káidy.
Nová jednotka vzniká především jako nadstavba k už probíhajícím operacím jednotlivých afrických zemí. Jejich odhodlání také v Bamaku vyzdvihl francouzský prezident Macron.
„Vím, že cena, kterou armády zemí v tomto regionu platí, je velká. Jen od února přišlo o život 80 vojáků z Mali, 30 z Nigeru a 15 z Burkiny Faso. Nenazýval bych to válkou, protože válka je to, co chtějí oni. A k válce musíte mít nepřítele hodného toho jména. Toto jsou ale teroristé, zločinci a vrazi, které musíme společnými silami a společným odhodláním vymazat z povrchu země," řekl Macron.
Velkou přidanou hodnotou nové společné jednotky má být hlavně přeshraniční spolupráce. Pašerácké gangy a teroristické skupiny totiž často unikají díky tomu, že se skryjí za hranicemi jiných států.
Libye je klíčový problém regionu
Evropská unie bude novou jednotku podporovat i vojensky. Od samého začátku se plánuje úzká spolupráce s francouzskou protiteroristickou misí v zemích Sahelu Barkhane, která má svoje velitelství v Čadu, a misí OSN v Mali (MINUSMA), která má více než 10 000 příslušníků, včetně deseti Čechů. Česká armáda navíc zvažuje posílení svého kontingentu.
„V jednání je také vyslání našich instruktorů do mise OSN v Mali. Konkrétně by šlo o pyrotechniky, zhruba deset osob," říká mluvčí ministerstva obrany Petr Medek. V Mali působí mise OSN od povstání v roce 2012, které už v jeho počátcích ovládly džihádistické skupiny.
Libyjští pašeráci lidí jsou napojeni na humanitární organizace, tvrdí italský prokurátor
Číst článek
Situace v Sahelu úzce souvisí s tím, co se děje dál na severu, kam míří všichni uprchlíci cestující do Evropy - totiž v Libyi. Ta je dnes klíčovým problémem celého regionu.
„Chaos v Libyi změnil tuto zemi v otevřený sklad zbraní, logistické centrum džihádistů a most přes Sahel do Evropy. To má vážné důsledky pro celou Západní Afriku. Naše země jsou teď místem, kam utíkají před pronásledováním, kde ukrývají své zbraně i bojovníky. Kudy míří další lidi, kteří se snaží dostat dál do Evropy," popsal malijský prezident Ibrahím Boubakar Keita.
Přitom východisko z chaotické situace v Libyi - přes určitá dílčí zlepšení z poslední doby - zatím není na dohled. A asi i proto se boj Evropských zemí proti migraci z Afriky soustřeďuje na Sahel.
