Boj proti teroristům v Afghánistánu bude pokračovat. Nakonec zvítězíme, oznámil Trump

Nejdelší americké tažení v dějinách pokračuje. Po více než šestnácti letech a tisících mrtvých amerických vojáků prezident Donald Trump slíbil, že Spojené státy budou v Afghánistánu dál bojovat proti teroristům. Washington proto posílí svou přítomnost v Afghánistánu. Kolik vojáků do země pošle ani jak dlouho mise potrvá, ale Trump neupřesnil. Afghánské radikální hnutí Tálibán už jeho rozhodnutí odsoudilo.

Washington (Aktualizováno: 8:06 22. 8. 2017) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Americký prezident Donald Trump | Zdroj: Reuters

„Nebudeme mluvit o počtech vojáků, nebo vojenských plánech. Od teď se naše strategie bude řídit situací na bojišti, a ne náhodnými rozvrhy. Nepřátelé Ameriky nesmějí znát naše plány. Neřeknu, kdy zaútočíme, ale zaútočíme," prohlásil americký prezident Donald Trump na vojenské základně Fort Myer poblíž Washingtonu.

NATO se chystá posílit svou nebojovou misi v Afghánistánu. Češi více vojáků nepošlou

Číst článek

Trump chtěl přitom ještě nedávno americké vojáky z Afghánistánu úplně stáhnout. Nyní ale tvrdí, že z Oválné pracovny hodnotí situaci v blízkovýchodní zemi jinak než dřív. Důsledky takového kroku by podle něj totiž byly předvídatelné a nepřijatelné. V zemi by vzniklo vakuum, které by okamžitě vyplnili teroristé včetně radikálů z Islámského státu či Al-Káidy, řekl americký prezdient.

Nechal si prý poradit od svého týmu i generálů a rozhodl, že vojáci v Afghánistánu zůstanou a budou usilovat o vítězství. „Sdílím frustraci amerického lidu," řekl Trump, podle kterého jsou Američané vyčerpaní z války bez vítězství. „Nakonec zvítězíme,“ ujistil.

Válka v Afghánistánu

Válku v Afghánistánu zahájil v říjnu roku 2001 prezident George Bush mladší v reakci na teroristické útoky z 11. září. Koalice vedená Spojenými státy svrhla vládu Tálibánu, který poskytoval útočiště teroristům z organizace Al-Káida. Američané však v zemi zůstali i poté.

Kolik dalších vojáků by do Afghánistánu mohlo přijít, ale není jasné. „Nebudeme hovořit o počtech našich vojáků nebo o plánech dalších vojenských aktivit," řekl Trump. „Od nynějška nebudou naši strategii určovat svévolné časové plány, ale podmínky v terénu," dodal.

Agentura Reuters i server Politico ale s odvoláním na představitele z ministerstva obrany píší o čtyřech tisících.

Afghánské radikální hnutí Tálibán už Trumpovo rozhodnutí odsoudilo. „Namísto pokračování války v Afghánistánu by Američané měli přemýšlet o stažení svých vojáků,“ uvedl mluvčí Tálibánu v prohlášení.

Dodal také, že dokud bude v zemi byť jen jediný americký voják, budou islamističtí povstalci pokračovat v džihádu. Aghánistán se prý stane pro USA pohřebištěm. 

Vojenská intervence USA v Afghánistánu od 2001

  • Válku v Afghánistánu zahájily USA v čele s prezidentem Georgem Bushem mladším 7. října 2001 v reakci na teroristické útoky sítě Al-Káida z 11. září 2001.
  • Afghánské vládnoucí islamistické hnutí Tálibán odmítlo Američanům vydat vůdce Al-Káidy Usámu bin Ládina, který útoky zosnoval. V listopadu 2001 bylo v zemi zhruba 1000 prvních vojáků USA, o rok později jich už bylo na 10 tisíc.
  • Cílem americké operace Trvalá svoboda bylo svrhnout Tálibán, což se podařilo již v listopadu 2001. V Afghánistánu se ale poté nepovedlo nastolit stabilní vládu.
  • V prosinci 2009 za prezidentování Baracka Obamy bylo do Afghánistánu posláno dalších na 30 tisíc amerických vojáků, v roce 2011 jich tam bylo na 100 tisíc.
  • V květnu 2011 byl v Pákistánu americkými jednotkami zabit vůdce Al-Káidy Usáma bin Ládin.
  • V zemi působí od počátku roku 2015 nebojová mise Resolute Support (Rozhodná podpora), jejíž úkolem je výcvik afghánských bezpečnostních složek. V současné době afghánské armádě v tažení proti islamistům pomáhá kromě zhruba 8400 amerických také 5000 dalších vojáků NATO, včetně českých.
  • Americký prezident Barack Obama loni v červenci odložil plány snížit do konce roku počet amerických vojáků v Afghánistánu na polovinu. Namísto toho se rozhodl ponechat v zemi 8400 vojáků až do roku 2017.
  • Od roku 2001 zahynulo v Afghánistánu podle statistik serveru icasualties.org 3539 příslušníků zahraničních jednotek, z toho 2403 amerických vojáků. Česko ztratilo v rámci afghánské mise deset mužů. Nejhorší byla situace v letech 2010 a 2011, kdy zemřelo 499, respektive 418 amerických vojáků.

Štěpán Sedláček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru