'Bojím se vycházet na ulici.' V Ázerbájdžánu utahují šrouby, represe sílí

Najatí hackeři, cenzura, vyhazov z práce za účast v protestech – a možná i sebevraždy. O tom, jak ázerbájdžánský režim bojuje s těmi, kdo se odváží myslet nezávisle, píše polský časopis Nowa Europa Wschodnia.

Doporučujeme Baku Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

"Zastavte politické represe" - dubnový protest proti autoritářskému vládnímu režimu v Baku. | Zdroj: Profimedia

Mnoho Ázerbájdžánců nesouhlasí s tím, kolik moci se soustřeďuje v rukou prezidentského páru. 8. dubna vyšlo do ulic tři až pět tisíc demonstrantů, aby protestovali proti jmenování manželky ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva, Mehriban Alijevové, do funkce viceprezidentky. Od února je Alijevova manželka hned po svém muži druhým nejdůležitějším člověkem v republice.

Do čela protestů pod názvem „Ne loupežím, ne lži, ne monarchii!" se postavila opoziční Národní rada demokratických sil. Opoziční lídři vyzývali k integraci s Evropou, požadovali boj proti korupci a propuštění politických vězňů.

Zeman v Ázerbájdžánu prý o lidských právech mluvil. V soukromí s kontroverzním prezidentem

Číst článek

Národní rada demokratických sil vznikla v lednu 2013 před prezidentskými volbami. Měla spojit všechny ázerbájdžánské demokratické síly, ale kvůli nedostatku porozumění uvnitř organizace zaujala přední místo Lidová fronta Ázerbájdžánu, LFA.

Kontroverzní vůdce LFA Ali Kerimli, opakovaně obviňovaný z toho, že spolupracuje s vládními strukturami, je dodnes tváří celého hnutí. Aktivita organizace se omezuje na pořádání nepravidelných protestních akcí omezeného rozsahu, kterých se účastní nanejvýš několik tisíc lidí, píše Nowa Europa Wschodnia.

Špehování a mříže

Úřady s konáním mítinku, plánovaného na 8. duben, souhlasily: chránila ho policie a celá akce měla klidný průběh. Netrvalo ale dlouho a už v prvních květnových dnech přišlo o práci minimálně osmnáct členů opoziční LFA. Důvodem byla účast na demonstraci.

„Policie mě několikrát navštívila u mě doma," vypráví jeden z aktivistů LFA, který před několika lety z politických důvodů přišel o práci vysokoškolského učitele. „Hledali brožury, které jsme tiskli na workshopy o evropských politických systémech. Nabourali se do mých mailových schránek a účtů na sociálních sítích, špehovali mě," vysvětluje.

„Mítinky byly donedávna jedinou možností, jak vyjádřit politický názor," říká další účastník protestu. „V posledním době ale začalo být nebezpečné na ně chodit. Na základě videonahrávek a snímků policie jejich účastníky identifikuje. Ti nejaktivnější potom přijdou o práci. Kontrola a tlak ze strany úřadů jsou tak silné, že se bojím vycházet na ulici," říká mladý muž.

Pronásledování novinářů a aktivistů v Ázerbájdžánu sílí spolu s tím, jak se zhoršují ekonomické ukazatele, píše Nowa Europa Wschodnia. Ázerbájdžánské centrum obrany politických vězňů v čele s Lejlou Junusovou odhaduje, že na začátku dubna bylo za mřížemi 162 politických vězňů.

Zaměstnanci bezpečnostních orgánů ale sami uznávají, že silové metody omezování svobody slova nemají nejlepší výsledky. Proto ázerbájdžánské ministerstvo dopravy a spojů soudní cestou navrhlo zablokování přístupu k řadě opozičních internetových serverů, včetně ázerbájdžánských stránek Rádia Svobodná Evropa.

Ministerstvo tvrdí, že tato média uveřejňují „materiály, vyzývající ke změně ústavního zřízení, narušování veřejného pořádku, konfliktům, podněcování náboženské nenávisti a že propagují nelegální aktivity radikálních náboženských skupin."

Média, bez souhlasu prezidenta mlčte!

Je to další fáze boje se svobodnými médii v zemi. V červenci loňského roku přišla o licenci jediná nezávislá televize ANS TV. Opoziční noviny Azadliq přestaly kvůli nedostatku finančních prostředků a problémům s distribucí vycházet v tištěné podobě. V poslední době nebyl titul moc populární, čísla se obvykle neprodalo víc než několik set výtisků. Přesto to byla atraktivní alternativa pro čtenáře, kteří hledali nezávislý názor a neměli přístup k internetu.

Myšlenku na omezení přístupu k elektronickým médiím a sociálním sítím v Ázerbájdžánu zvažovali už několik měsíců, úřady se ale kvůli obavám z toho, jak na to zareagují mezinárodní organizace a místní mládež, tak drastického kroku neodvážily. Místo toho v rámci prezidentské kanceláře působilo zvláštní oddělení, které cenzurovalo všechna média včetně soukromých.

Soukromá média musí v Ázerbájdžánu dodržovat neformální zákaz mluvit o domácí situaci bez zvláštních směrnic od prezidentské kanceláře. Věnují se proto převážně kultuře a zahraničním tématům. Stejné oddělení se věnovalo i důkladnému sledování uživatelů sociálních sítí, včetně analýzy příspěvků na diskusních fórech.

Osoby kritizující vládu příslušníci bezpečnostních orgánů pravidelně navštěvovali a „prosili" je, aby odstranili kritické komentáře a ukončili virtuální diskuse. Když to nestačilo, prezidentská kancelář najala několik desítek hackerů, kteří se vlamovali do účtů veřejně známých osob a publikovali pod jejich jmény provládní příspěvky, píše Nowa Europa Wschodnia.

Sebevražda blogera?

Minulý měsíc veřejným míněním otřásla údajná sebevražda blogera Mehmana Galandarova. Opoziční publicista byl poslední tři měsíce ve vazbě pod záminkou údajného přechovávání omamných látek. Ve skutečnosti ale, jak přiznávají bakuští novináři, úřady „vyprovokoval" svými výzvami k podpoře vězňů svědomí.

Povzbudivá slova na adresu vězněných zveřejňoval pod svým jménem na Facebooku. Vyšetření příčin Galandarovovy smrti – podle jednoho pramene se pověsil na prostěradle, podle jiného upálil – žádá mnoho západních politiků (včetně amerického ministerstva zahraničí) i aktivistů. Článek v časopise Nowa Europa Wschodnia končí řečnickou otázkou: „Prolomí blogerova smrt bariéru mlčení a dokáže, že jsou i důležitější hodnoty než ekonomické zájmy?"

Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.

Miroslav Tomek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme