Bojové možnosti afghánské armády
Zdroj: www.army.czK napsání tohoto příspěvku mě přiměly některé články uveřejněné v našem tisku a zkreslující podobu možného ozbrojeného konfliktu v Afghánistánu. Popisují v nich, jak voják budoucnosti (Land Warrior) kráčí afghánskou krajinou, díky svým senzorům vidí úplně všechno a všude, inteligentní puškou střílí za roh či jak laserové dělo na obřím letounu rozbíjí skály, prošpikované podzemními chodbami, jak inteligentní miniroboti prolezou kdejakou skulinou a zničí protivníka miniaturními granáty... a mnoho dalších nesmyslů. Nechci někoho urazit, ale uvědomuji si, že tisíce lidí neodborníků - ty nehorázné nesmysly čtou a někteří jim dokonce i věří! Naši čeští tzv. "odborní redaktoři" pravděpodobně zhlédli mnoho filmů, jejichž hlavním cílem je přenést diváka do daleké vysněné budoucnosti. Nepopírám prokazatelné směry vývoje vojenské techniky, ale myslím si, že za současné situace by bylo mnohem lepší držet se raději při zemi a věci, odehrávající se v posledních dnech hodnotit výhradně na reálných principech, na základě známých faktů a dostupných informací. Ti, kdož uvěřili uveřejněným nesmyslům a svými myšlenkami se již přenesli daleko za rok 2020, nemusí dál číst a ti, kdož chodí nohama po zemi, ale nemají informace pro vytvoření názoru na afghánskou armádu, nabízím několik reálných úvah a posouzení skutečných bojových možností afghánské armády.
Taliban dne 24.9.2001 vyhlásil mobilizaci a předpokládá, že by mohl povolat do zbraně 300 000 mužů (odborníci uvádějí, že je reálné povolat asi 60 000 mužů) do svaté války, afghánská opozice zahájila na severu Afghánistánu velkou ofenzívu proti Talibanu. Americko-pákistánská jednání směřují k vytvoření podmínek pro zahájení úderu na vytipované strategické cíle v Afghánistánu. Vše nasvědčuje tomu, že s největší pravděpodobností v této oblasti dojde k ozbrojenému konfliktu. V článku "Ozbrojené síly a bojová technika Afghánistánu" jsem vás informoval o počtech, druzích a konkrétních typech zbraní a bojové techniky afghánské armády. Tyto údaje samozřejmě mohou posloužit k základní orientaci, ale o celkových bojových možnostech však toho moc neřeknou. Proto vám nyní v hrubých rysech pokusím nastínit bojové možnosti afghánské armády, čeho je tato armáda s uvedenými zbraněmi schopná, co ji naopak může svazovat ruce,či dokonce znemožnit vedení jakékoliv bojové činnosti.
Úvaha první - pozemní obrněná technika a zbraně
Je sice pravda, že afghánská armáda se pyšní údajně asi 650 bojovými tanky a obrněnými vozidly různých typů. Na první pohled by se zdálo, že je to poměrně značný útočný potenciál. Je třeba si však uvědomit, že se jedná o tanky technicky i technologicky poměrně zastaralé, jejichž bojová účinnost rok od roku klesá. V dostupných materiálech se navíc uvádí, že jen přibližně 200 bojových tanků T-54/55 a T-62 je v takovém technickém stavu, který umožňuje bezprostřední a plné bojové nasazení. Zbývajících 450 je pravděpodobně v důsledku posledních bojů více či méně poškozeno či chybí náhradní díly k jejich opravě.
Velmi důležitá je technologická úroveň pozemní obrněné a dělostřelecké techniky. Podle dostupných zdrojů afghánská armáda neměla nikdy mimořádný zájem na průběžných modernizacích jakékoliv bojové techniky, a proto postupně značně zastarala. Týká se to široké škály nejen bojové techniky, ale i prostředků zabezpečení - systémů velení, řízení a průzkumu, systémů řízení palby, prostředků automatizace i prostředků pro průzkum bojiště a moderní munice, účinné proti silnému pancíři a přídavnému pancéřování. Logicky se nabízí otázka: k čemu mohou afghánští bojovníci použít zastaralé tanky bez moderní elektroniky, prostředků vlastní ochrany, moderních druhů aktivního pancéřování a bez optoelektronických prostředků pro boj v noci? Jsem přesvědčen, že jakákoliv armáda vybavená prostředky pro boj v noci plně využije této vlastnosti k získání taktické převahy a tanky budou první na řadě. V této souvislosti připomínám například možnosti amerického bojového vrtulníku AH-64 Apache vyhledat a udeřit na pozemní obrněné cíle v naprosté tmě. Podobné možnosti mají i letouny F-15, F-16, Tornado a další, vybavené navigačními a střeleckými zařízeními LANTIRN, TIALD a přesnými zbraněmi s laserovou naváděcí soustavou, které si mohou dokonce vybrat konkrétní místo zásahu tanku (pojezdové ústrojí, věž nebo motor). Tank, obrněné vozidlo za pohybu bude velmi kontrastním cílem pro řadu prostředků vzdušného průzkumu typu JSTARS, AWACS, bojové letouny, vybavené průzkumnými kontejnery s různými senzory.
Úvaha druhá - letecká technika
Obdobná situace je u vojenského letectva, které používá nadzvukové stíhací víceúčelové letouny MiG-21 a stíhací bombardovací letouny Su-22 ruské výroby, které rovněž nebyly nikdy modernizovány, a tak technologicky odpovídají 60. až 70. letům. Týká se to nejen elektronického vybavení, včetně prostředků elektronického boje, ale i veškeré výzbroje. Čtyři cvičné letouny L-39 Albatros české výroby nemohou z hlediska bojových schopností vojenského letectva Afghánistánu hrát žádnou významnou roli. O systémech velení a řízení vojenského letectva a systémech vzdušného průzkumu, navigace a přenosu dat nelze ani hovořit. Za této situace je víc než jasné, jak by asi mohl probíhat vzdušný boj se špičkovými letouny F-14, F-15 a F-16 se špičkovou elektronikou a výzbrojí s několikanásobně větším účinným dosahem a přesností jak proti pozemním, tak proti vzdušným cílům. Afghánská armáda nemá ani žádné prostředky pozemního,vzdušného a kosmického průzkumu. Proto v současné době nemá a ani v případě rozpoutání konfliktu nebude mít informace o aktivitách cizích ozbrojených sil, počtech a dislokaci bojové techniky.
Úvaha třetí - protivzdušná obrana
Nyní k protivzdušné obraně. Závažným nedostatkem a slabinou je skutečnost, že Afghánistán nemá vybudovanou síť včasné výstrahy a přehledu vzdušné situace. PVO nemá k dispozici centrálně vyhodnocované informace o vzdušné situaci a data o cílech. Všechny zbraňové systémy jsou tak nuceny pracovat zcela autonomně, tzn. bez závislosti na jiných prostředcích a bez jakékoliv součinnosti s ostatními jednotkami PVO a letouny ve vzduchu. Afghánská armáda nevlastní žádné zbraňové systémy PVO středního a velkého dosahu, ale jen malý počet systémů blízkého dosahu, které v žádném případě nemohou zajistit obranu celého území proti napadení ze vzduchu. Maximální dosah protiletadlových raketových systémů SA-13 Gopher a přenosných PLŘS SA-7 Grail je 10 km do dálky a 5000 metrů do výšky. Některé prameny ale uvádějí, že Afghánistánu bylo z USA v minulých letech dodáno asi 5000 kusů PLŘS FIM-92 Stinger s dosahem až 8 km.
Velmi účinnou a všeobecně obávanou zbraní je i mobilní protiletadlový hlavňový systém ZSU-23-4 Šilka. Z toho jasně vyplyne, že za hranicí účinného dosahu PVO 8000 výšky a 10 km dálky se mohou letouny, vrtulníky, bezpilotní prostředky protivníka pohybovat relativně bezpečně. Ve výškách od 10 do 8000 metrů je to přesně naopak - po celém území Afghánistánu jim hrozí reálné nebezpečí sestřelu. Nejvíce nebezpečené jsou moderní přenosné a velmi účinné PLŘS SA-7 Grail a FIM-92 Stinger s infračervenou naváděcí soustavou. Střelec může být zejména v horském terénu s hustou vegetací dokonale skryt a PLŘS použít ze vzdálenosti i několika stovek metrů. Osádka letounu nemusí vždy bezpečně nebezpečí zásahu odvrátit.
Úvaha čtvrtá - balistické rakety
Balistických raket Frog-7 a SS-1 SCUD-B si afghánská armáda s ohledem na jejich ohromnou zastrašovací roli určitě moc cení. Jsem přesvědčen, že si je bude dokonale chránit v podzemních úkrytech a čekat na vhodný okamžik použití. Celou tu dobu bude hrozit raketovým úderem na vojska protivníka. Tomu nasvědčuje vyvedení raketových jednotek Frog-7 do bojových prostorů na hranici s Pákistánem. Ačkoliv afghánská armáda vlastní 25 až 30 balistických raket středního dosahu SS-1 SCUD-B s dosahem 280 km, limitujícím faktorem jsou pouze 2 až 4 mobilní odpalovací zařízení na podvozku těžkého nákladního automobilu MAZ-543. V případě, kdy by se podařilo odhalit a okamžitě zničit tato odpalovací zařízení, podařilo by se tím i znemožnit použití vlastních balistických raket SCUD.
Úvaha pátá - ruční a přenosné zbraně
V horském terénu za podmínek "partyzánské války" mohou být výhodou ruční automatické zbraně, minomety, granátomety a protitankové zbraně, znalost a zručnost jejich použití. Ty však rovněž s největší pravděpodobností nejsou vybaveny zaměřovači a přístroji pro noční vidění, a proto jsou použitelné pro boj na krátké vzdálenosti jen ve dne. Příslušníci Talibanu jsou velmi zkušení bojovníci a mají značné zkušenosti z boje v horách.
Úvaha šestá - logistické zabezpečení
Udržení provozuschopnosti bojové techniky je tvrdým oříškem afghánské armády. Logistické zabezpečení je totiž ve velmi špatném stavu, jestli se o logistickém zabezpečení dá vůbec hovořit. Zbrojních firem je na území Afghánistánu jen několik, zásobování armády je absolutně nevyhovující, zajištění oprav velmi sporadické. Některé druhy i licenčně vyráběné bojové techniky (např. PLŘS SA-7) byly dovezeny např. z Číny a Pákistánu a dalších zemí. Většina vojenského materiálu je ale do země dovážena pochybným způsobem ze zemí spřátelených s Talibanem, a to většinou načerno. Značný počet tanků, BVP, děl a další bojové techniky je ponechán na místech, kde byla vyřazena z provozu, s palivem, s municí, ale bez obsluhy.
Závěr
Ozbrojené síly Afghánistánu jsou relativně technicky i technologicky zastaralé. Rádiové stanice na bázi tranzistorů pocházejí ze 70. let. Podle mého názoru nejvyšší představitelé afghánské armády nespoléhají ani tak na moderní technologie a špičkovou bojovou techniku, ale zejména na velmi složitý a dobře vybudovaný systém podzemních chodeb, které jsou svým rozsahem srovnatelné s malými městy. Nutno podotknout, že na prozkoumání tunelů hluboko pod terénem v současné době nejsou k dispozici žádné průzkumné prostředky na zemi, ve vzduchu ani v kosmu. Jediným průzkumný příznakem pro částečnou analýzu tohoto přísně utajovaného systému může být systematické a důkladné detailní sledování pohybů živé síly a techniky na povrchu země ve dne v noci všemi silami vzdušného průzkumu, včetně bezpilotních prostředků. V minulém týdnu již byly údajně dva bezpilotní prostředky afghánskou armádou sestřeleny.
Doufám, že stručný pohled na afghánskou armádu trochu jiným pohledem vám aspoň zčásti napomůže objasnit některé okolnosti a události posledních dnů.
Zdroje: zpravodajství CNN, BBC, ABC News, ČT1 a NOVA, FAS, Army Technology, Janes World Armies Issue Nine, June 2001.
