Johnson po večírkové aféře odmítá rezignovat. Boří tradice britské politické kultury, míní sociolog
K večírkům v Downing Street, které se konaly za koronavirové uzávěry navzdory tehdy platným restrikcím, vedlo podle dlouho očekávané vyšetřovací zprávy selhání ve vedení britské vlády. Britský premiér Boris Johnson se za to znovu omluvil, rezignovat ale nehodlá. Podle sociologa médií Václava Štětky mu nahrává fakt, že několik měsíců od vypuknutí skandálu už veřejnost zajímají jiná témata.
„Johnsonovi se podařilo to, co jsem naznačoval už v tom lednovém rozhovoru, že pokud mediální pozornost opadne, respektive ji překryjí jiné události, tak má šanci se ve funkci udržet. A zdá se, že jeho vlastní strana je ochotná ho navzdory velmi nelichotivému mediálním obrazu ve funkci podržet,“ popisuje Štětka.
Zatímco pro voliče konzervativců jsou důležitější jiná témata a jsou ochotni excesy přehlížet, britská veřejnost jako celek podle průzkumů jednání premiéra a dalších lidí z Downing Street odsuzuje. Dvě třetiny si myslí, že by předseda vlády měl rezignovat.
Štětka zároveň připomíná, že k některým sankcím už došlo. Policie například pokutovala několik desítek konkrétních osob, které se účastnily večírků, včetně Borise Johnsona a jeho manželky nebo dalších vysoce postavených politiků a vládních činitelů.
Rozdělená společnost
Celá kauza podle něj ukazuje na tradiční rozdělení britských médiích na ta, která straní vládním konzervativcům, případně opozičním labouristům, a liberálním demokratům.
Konzervativní časopis Spectator dokonce argumentuje tím, že je dobře, že premiér pravidla porušoval, protože byla od začátku špatná a rozumný člověk je nemohl brát vážně. Jiné deníky jako The Sun nebo Daily Mail byly zpočátku velmi kritické, nyní to už ale nepozorujeme.
„Johnsonovi velmi nahrála do karet zahraničněpolitická situace. Válka na Ukrajině minimálně dočasně přebila domácí problémy a posílila premiérovu popularitu jako lídra v době krize. Jistě pomohl i razantní postoj vlády, která od začátku patřila k nejhlasitějším kritikům Ruska a podporovatelům Ukrajiny,“ shrnuje.
Přesto ale Johnson nedosáhl žádného zásadního zvratu ve veřejném mínění, které je stále většinově proti němu. Jak ovšem Štětka dodává, z hlediska jeho politického přežití to nemusí nic znamenat.
„Dosud když vypukl nějaký skandál a veřejné mínění se stavělo jasně proti nějakému politikovi, tak ten rezignoval. To byla tradice a dobrý zvyk na britské mediální i politické scéně, indikátor vyspělosti politické kultury. Johnson se tomuto vzbouřil a postavil si hlavu. Zatím mu tato strategie vychází,“ konstatuje sociolog médií z univerzity v Loughsborough.
Proč z celé kauzy nedokážou těžit opoziční labouristé? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
