Bosna 25 let od války: Mladí odcházejí a politici se zabývají minulostí
Budoucnost Bosny a Hercegoviny je v Evropské unii. Na tom se shoduje většina představitelů této etnicky rozdělené země, kterou před 25 lety zachvátil konflikt s téměř sto tisící oběťmi. Další existence společného státu je přesto nejistá. Tvrdí to hlavní bosenský analytik Srečko Latal a na nárůst nacionalismu i nefunkčnost stávajícího politického sytému upozorňuje i Evropská unie.
Muslimové, katolíci, ortodoxní věřící. Žili spolu i vedle sebe po staletí a jak dnes hlavně mladí lidé říkají, nemají s tím žádný problém. Alespoň ve větších městech, jako třeba v Sarajevu, kde se tyčí věže kostelů, minarety mešit a nepřehlédnutelná je i zdejší synagoga. Právě soužití odlišných etnik i náboženství přitom dělá Bosnu tím, čím je. Někteří politici to ale vnímají jinak.
Srečko Latal, politický analytik vidí jako příčinu prohlubující se krize to, že lídři muslimských Bosňáků, katolických Chorvatů a pravoslavných Srbů mají stejné či podobné cíle jako jejich předchůdci na začátku 90. let minulého století.
Zájem o Bosnu roste. Láká islámské radikály i arabské šejky, píší Chorvati
Číst článek
Tedy že by Bosňáci měli dominovat, Chorvaté by se zase rádi oddělili a Srbové vyhlásili nezávislou Republiku Srbskou. Podíl na tom ale podle něho má i postoj Evropské unie, která od roku 2006 prý už v Bosně není tak aktivní a naopak tu své zájmy začaly prosazovat Turci, Rusové i Saúdové. Další vývoj proto nevidí příliš optimisticky.
Představitelé tří hlavních národů se podle Latala dívají stále především do minulosti a nikoli do budoucnosti. Důkazem je, jak dodává, i současná snaha o revizi deset let starého verdiktu Mezinárodního soudního dvora, podle kterého Srbsko nebylo přímým účastníkem genocidy. S tím ale zástupci Bosňáků nesouhlasí.
Pro Brusel je však nadále důležité, aby Bosna a Hercegovina pokračovala v integračním procesu, jak potvrzuje Holger Engelmann z Delegace EU v Bosně. Jako problém ale vnímá to, že se na všech rozhodnutích musí vždy shodnout tříčlenné předsednictví složené ze členů každé hlavní etnické skupiny, což je mnohdy téměř nemožné. A to pak má negativní dopad i na ekonomiku.
I proto ze země odcházejí hlavně mladí vzdělaní lidé. Jen za uplynulé dva roky jich bylo na 80 tisíc. Bývalý premiér Bosny a Hercegoviny Alija Behmen však nevěří, že by skutečně hrozil rozpad federace. Behmen, který byl v letech 2009 až 2013 také starostou Sarajeva, vylučuje i znovuvypuknutí konfliktu. Především NATO by to podle něho už nepřipustilo.