Bosna 25 let od války: Mladí odcházejí a politici se zabývají minulostí

Budoucnost Bosny a Hercegoviny je v Evropské unii. Na tom se shoduje většina představitelů této etnicky rozdělené země, kterou před 25 lety zachvátil konflikt s téměř sto tisící oběťmi. Další existence společného státu je přesto nejistá. Tvrdí to hlavní bosenský analytik Srečko Latal a na nárůst nacionalismu i nefunkčnost stávajícího politického sytému upozorňuje i Evropská unie.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sarajevo 20 let po vypuknutí války | Foto: Martin Dorazín

Muslimové, katolíci, ortodoxní věřící. Žili spolu i vedle sebe po staletí a jak dnes hlavně mladí lidé říkají, nemají s tím žádný problém. Alespoň ve větších městech, jako třeba v Sarajevu, kde se tyčí věže kostelů, minarety mešit a nepřehlédnutelná je i zdejší synagoga. Právě soužití odlišných etnik i náboženství přitom dělá Bosnu tím, čím je. Někteří politici to ale vnímají jinak.

Srečko Latal, politický analytik vidí jako příčinu prohlubující se krize to, že lídři muslimských Bosňáků, katolických Chorvatů a pravoslavných Srbů mají stejné či podobné cíle jako jejich předchůdci na začátku 90. let minulého století.

Zájem o Bosnu roste. Láká islámské radikály i arabské šejky, píší Chorvati

Číst článek

Tedy že by Bosňáci měli dominovat, Chorvaté by se zase rádi oddělili a Srbové vyhlásili nezávislou Republiku Srbskou. Podíl na tom ale podle něho má i postoj Evropské unie, která od roku 2006 prý už v Bosně není tak aktivní a naopak tu své zájmy začaly prosazovat Turci, Rusové i Saúdové. Další vývoj proto nevidí příliš optimisticky.

Představitelé tří hlavních národů se podle Latala dívají stále především do minulosti a nikoli do budoucnosti. Důkazem je, jak dodává, i současná snaha o revizi deset let starého verdiktu Mezinárodního soudního dvora, podle kterého Srbsko nebylo přímým účastníkem genocidy. S tím ale zástupci Bosňáků nesouhlasí.

Pro Brusel je však nadále důležité, aby Bosna a Hercegovina pokračovala v integračním procesu, jak potvrzuje Holger Engelmann z Delegace EU v Bosně. Jako problém ale vnímá to, že se na všech rozhodnutích musí vždy shodnout tříčlenné předsednictví složené ze členů každé hlavní etnické skupiny, což je mnohdy téměř nemožné. A to pak má negativní dopad i na ekonomiku.

I proto ze země odcházejí hlavně mladí vzdělaní lidé. Jen za uplynulé dva roky jich bylo na 80 tisíc. Bývalý premiér Bosny a Hercegoviny Alija Behmen však nevěří, že by skutečně hrozil rozpad federace. Behmen, který byl v letech 2009 až 2013 také starostou Sarajeva, vylučuje i znovuvypuknutí konfliktu. Především NATO by to podle něho už nepřipustilo.

Robert Mikoláš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme