V Bosně si předvolali francouzského velvyslance. Kvůli Macronovým výrokům o ‚časované bombě´

Předseda tříčlenného předsednictva Bosny a Hercegoviny si předvolal francouzského velvyslance na protest proti komentáři prezidenta Emmanuela Macrona. Ten v nedávném rozhovoru řekl, že Francie nepodpoří zahájení přístupových rozhovorů do EU s Albánií a Severní Makedonií, navíc označil Bosnu a Hercegovinu „za časovanou bombu“. Macron přitom argumentoval tím, že se do země vrací džihádisté, kteří odjeli bojovat do Sýrie. To ale rozporovali experti.

Sarajevo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Francouzský prezident Emmanuel Macron | Zdroj: Reuters

„Pokud máte z této oblasti obavy, neměla by vás v první řadě zajímat Severní Makedonie ani Albánie, ale Bosna a Hercegovina, časovaná bomba, která tiká hned vedle Chorvatska a která se potýká s problémem vracejících se džihádistů,“ uvedl Macron v rozhovoru, který ve čtvrtek vydal britský týdeník The Economist.

EU se o Albánii a Severní Makedonii zatím nerozšíří. Summit odložil start přístupových rozhovorů

Číst článek

Současný předseda tříčlenného předsednictva Bosny a Hercegoviny, Chorvat Željko Komšić velvyslanci Guillaumeu Roussonovi sdělil počet Bosňáků, kteří odjeli bojovat do ciziny, a obeznámil ho s kroky bosenské vlády v boji proti terorismu, stálo v oficiálním prohlášení. Komšić zároveň Macrona do Bosny pozval.

Macronovy komentáře vyvolaly negativní reakce mezi bosenskými muslimy, neboli Bosňáky, kteří tvoří asi polovinu populace. Překvapeni byli podle Reuters také experti a analytici, kteří se fenoménem Bosňáků, kteří se přidali k islamistickým ozbrojeným skupinám v zahraničí, zabývají.

„Pokud jde o hrozbu vracejících se zahraničních bojovníků, žádné návraty nejsou, nikdo se nevrací,“ uvedl expert přes problematiku terorismu Vlado Azinović. „Všichni tito lidé jsou uvězněni v táborech a vězeních v Sýrii. Až se vrátí, budou vyšetřováni, a ti, kteří porušili zákon, půjdou do vězení,“ dodal.

Bosenskosrbský předák výrok uvítal

Milorad Dodik, bosenskosrbský předák a zároveň srbský člen kolektivní hlavy státu, naopak Macronův komentář uvítal s tím, že sám upozorňoval na stejný problém.

Situace uprchlíků na Balkáně je kritická. Je třeba říct nahlas, že ne všichni zimu přežijí, říká antropoložka

Číst článek

V roce 2014 byl v Bosně a Hercegovině zaveden zákon, podle kterého hrozí až desetileté vězení osobám, jež odejdou bojovat do cizích válek či se pokusí do těchto konfliktů bojovníky rekrutovat. Většina z bojovníků, kteří se do Bosny a Hercegoviny vrátili, byla postavena před soud a odsouzena k odnětí svobody, píše Reuters.

Většina Bosňáků praktikuje umírněnou formu islámu, někteří ale přijali radikální názory od zahraničích bojovníků, kteří přišli za války v letech 1992-1995 bojovat na straně muslimů proti pravoslavným Srbům a katolickým Chorvatům.

Podle bosenských zpravodajských služeb odešlo z Bosny a Hercegoviny a bosenské diaspory v letech 2012-2016 do Sýrie a Iráku 250 dospělých a 80 dětí, na místě se narodilo 150 dětí. V oblasti nadále zůstává asi 100 dospělých, včetně 49 žen, zatímco 88 zemřelo či bylo v konfliktu zabito. Jiní se vrátili domů mimo Bosnu a Hercegovinu.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme