V Bosně si předvolali francouzského velvyslance. Kvůli Macronovým výrokům o ‚časované bombě´
Předseda tříčlenného předsednictva Bosny a Hercegoviny si předvolal francouzského velvyslance na protest proti komentáři prezidenta Emmanuela Macrona. Ten v nedávném rozhovoru řekl, že Francie nepodpoří zahájení přístupových rozhovorů do EU s Albánií a Severní Makedonií, navíc označil Bosnu a Hercegovinu „za časovanou bombu“. Macron přitom argumentoval tím, že se do země vrací džihádisté, kteří odjeli bojovat do Sýrie. To ale rozporovali experti.
„Pokud máte z této oblasti obavy, neměla by vás v první řadě zajímat Severní Makedonie ani Albánie, ale Bosna a Hercegovina, časovaná bomba, která tiká hned vedle Chorvatska a která se potýká s problémem vracejících se džihádistů,“ uvedl Macron v rozhovoru, který ve čtvrtek vydal britský týdeník The Economist.
EU se o Albánii a Severní Makedonii zatím nerozšíří. Summit odložil start přístupových rozhovorů
Číst článek
Současný předseda tříčlenného předsednictva Bosny a Hercegoviny, Chorvat Željko Komšić velvyslanci Guillaumeu Roussonovi sdělil počet Bosňáků, kteří odjeli bojovat do ciziny, a obeznámil ho s kroky bosenské vlády v boji proti terorismu, stálo v oficiálním prohlášení. Komšić zároveň Macrona do Bosny pozval.
Macronovy komentáře vyvolaly negativní reakce mezi bosenskými muslimy, neboli Bosňáky, kteří tvoří asi polovinu populace. Překvapeni byli podle Reuters také experti a analytici, kteří se fenoménem Bosňáků, kteří se přidali k islamistickým ozbrojeným skupinám v zahraničí, zabývají.
„Pokud jde o hrozbu vracejících se zahraničních bojovníků, žádné návraty nejsou, nikdo se nevrací,“ uvedl expert přes problematiku terorismu Vlado Azinović. „Všichni tito lidé jsou uvězněni v táborech a vězeních v Sýrii. Až se vrátí, budou vyšetřováni, a ti, kteří porušili zákon, půjdou do vězení,“ dodal.
Bosenskosrbský předák výrok uvítal
Milorad Dodik, bosenskosrbský předák a zároveň srbský člen kolektivní hlavy státu, naopak Macronův komentář uvítal s tím, že sám upozorňoval na stejný problém.
Situace uprchlíků na Balkáně je kritická. Je třeba říct nahlas, že ne všichni zimu přežijí, říká antropoložka
Číst článek
V roce 2014 byl v Bosně a Hercegovině zaveden zákon, podle kterého hrozí až desetileté vězení osobám, jež odejdou bojovat do cizích válek či se pokusí do těchto konfliktů bojovníky rekrutovat. Většina z bojovníků, kteří se do Bosny a Hercegoviny vrátili, byla postavena před soud a odsouzena k odnětí svobody, píše Reuters.
Většina Bosňáků praktikuje umírněnou formu islámu, někteří ale přijali radikální názory od zahraničích bojovníků, kteří přišli za války v letech 1992-1995 bojovat na straně muslimů proti pravoslavným Srbům a katolickým Chorvatům.
Podle bosenských zpravodajských služeb odešlo z Bosny a Hercegoviny a bosenské diaspory v letech 2012-2016 do Sýrie a Iráku 250 dospělých a 80 dětí, na místě se narodilo 150 dětí. V oblasti nadále zůstává asi 100 dospělých, včetně 49 žen, zatímco 88 zemřelo či bylo v konfliktu zabito. Jiní se vrátili domů mimo Bosnu a Hercegovinu.
