Reportéra v Bosně napadli tyčemi. ‚Přispěly k tomu vaše útoky na média,‘ obviňují novináři prezidenta
Černá obrazovka a na ní text „Otevřeně protestujeme proti útoku na novináře BN TV. Žádáme policii Republiky srbské o vypátrání pachatelů!“ Tak vypadal začátek pondělního vysílání bosensko-srbské soukromé televize BN TV. Důvodem byl nedělní brutální útok na reportéra Vladimira Kovačeviće před jeho domem v Banja Luce. Do ulic kvůli napadení, které může souviset s kauzou smrti mladíka Davida Dragičeviće, vyšly v týdnu desítky novinářů.
Vladimir Kovačević připravoval o víkendu pro pondělní vysílání materiál o pokračování protestů v Banja Luce, faktické metropoli Republiky srbské, která je součástí bosensko-srbské federace.
Když se vracel pozdě večer domů, čekali už na něj dva maskovaní muži a zmlátili ho holemi a železnými tyčemi. Novinář sám publikoval na twitteru fotografii se zakrvácenou hlavou. Kvůli zraněním musel být hospitalizován. Policie věc podle serveru Balkan Insight vyšetřuje jako pokus o vraždu.
Útok na Kovačiće podle zastřešující organizace bosensko-srbských novinářů BHJA souvisí s protesty „Spravedlnost pro Davida“, o kterých BN TV informuje. Demonstrace v Banja Luce pokračovaly v neděli už 155. den. Týkají se jedné z největších kauz v Bosně a Hercegovině z poslední doby.
Tamní obyvatelé požadují plné objasnění smrti mladíka Davida Dragičeviće, jehož tělo se nalezlo letos na konci března v řece v Banja Luce. Podle původní zprávy vyšetřovatelů se David utopil a v jeho kapsách byly nalezeny kradené věci.
'Zavraždili jste mi syna. Spravedlnost pro Davida!' Podivná smrt mladíka otřásá Bosnou
Číst článek
Část obyvatel Banja Luky v čele s Davidovými nejbližšími to ovšem dodnes vidí úplně jinak. Jsou přesvědčení, že Davida někdo zavraždil – a že v tom navíc hrála roli právě policie. Podle nich je skutečným vládcem Banja Luky místní podsvětí, především narkomafie, která má svoje lidi nejen venku na ulicích, ale také uvnitř kanceláří policistů, politiků i soudců. O Davidově případu iROZHLAS.cz informoval v květnu v rozsáhlém textu ZDE.
Zdrcující kritika prezidenta
Podle šéfredaktorky BN TV Radjen Todorićové novinář Kovačević těsně před napadením odeslal materiál o pokračujících protestech do vysílání, novinářská organiazce BHJA tak jeho napadení dává do přímé souvislosti s tématem, o kterém informoval.
Napadení už odsoudil prezident Republiky srbské Milorad Dodik. Označil ho za útok na svobodu médií, který nemůže být tolerován, a apeloval na policii, aby čin rychle vyšetřila. Slova prezidenta ale už novinářská asociace BHJA zpochybnila, prezidentovi naopak vytknula opakované slovní útoky na média.
„Prezident Milorad Dodik svými veřejnými a politickými projevy až příliš často vystupuje proti novinářům a médiím, ponižuje je a uráží je tím nejprimitivnějším způsobem, označuje je za nepřátele, špiony a žoldnéře, dělá z nich živý terč a otevírá cestu k přímému násilí,“ cituje prohlášení světová organizace na podporu svobody tisku IFEX.
Novináři v ulicích
V pondělí a v úterý pak v Mostaru, Sarajevu a Zenici vyšli do ulic novináři a pracovníci médií. Jedním z jejich požadavků bylo zjištění větší bezpečnosti pro novináře.
„(Útoky) jsou problém, který se stupňuje. Obávám se, že se něco podobného stane i budoucnu i z toho důvodu, že se blíží předvolební kampaň,“ uvedl předseda společnosti bosenských novinářů Faruk Kajtaz. Bosnu a Hercegovinu čekají v neděli 7. října parlamentní volby.
Redaktoři a reportéři drželi cedule s nápisy „Novinařina není zločin“. Uvedli také, že žurnalistika je v Bosně a Hercegovině ohrožena nejvíce od roku války v devadesátých letech.
Útok na novináře odsoudila i západobalkánská Platforma na obranu médií, která sdružuje novinářské asociace Bosny a Hercegoviny, Černé hory, Kosova, Chorvatska, Makedonie a Srbska.
ROZDĚLENÁ BOSNA A HERCEGOVINA
Daytonské dohody, které v prosinci 1995 ukončily bosenskou válku, rozdělily Bosnu a Hercegovinu na dvě entity: Federaci Bosny a Hercegoviny (FBiH), která je většinově bosňácká, a Republiku srbskou (RS), kterou většinově obývají Srbové. Hlavním městem celého státu je oficiálně Sarajevo (západní Sarajevo pro FBiH a východní Sarajevo pro RS), ale faktickým hlavním městem Republiky srbské je Banja Luka, kde sídlí i většina vládních úřadů.
