Bosna, nová zastávka na cestě na Západ? Chudou zemi testují migranti a žádosti o azyl

Podle bosenských úřadů se rýsuje se nová cesta přes Balkán, která "prochází Albánií, Černou Horou a Hercegovinou" (na ilustračním snímku hraniční přechod mezi Bosnou a Hercegovinou a Černou Horou). | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Pohraniční policie v Bosně a Hercegovině letos hlásí 458 nelegálních migrantů - téměř polovinu celkového čísla z loňského roku. Od roku 2016 také výrazně vzrostl počet žádostí o azyl. Tamní úřady ujišťují, že situaci zatím mají pod kontrolou, obávají se však nadcházejících měsíců. Převažují příchozí z Alžírska, Pákistánu, Sýrie, Turecka či Kosova, upřesnila tento týden na tiskové konferenci v Sarajevu OSN.

Sarajevo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

"Čísla narůstají," potvrdil pro Balkan Investigative Reporting Network (BIRN) Borislav Bojić, předseda parlamentní komise pro lidská práva. Zároveň ujistil, že Bosna a Hercegovina má zatím dostatečné kapacity, aby se se situací vyrovnala. 

Státní cizinecký úřad odhaduje, že na území Bosny a Hercegoviny teď pobývá zhruba 1500 lidí, kteří hranice země překročili nezákonně. Většina Bosnu vnímá jako tranzitní zemi na cestě dál do Evropy, někteří migranti však v balkánské republice zažádali o politický azyl. 

Vládnoucí srbská strana se usídlila v areálu koncentračního tábora. 'Nic špatného,' odráží kritiku

Číst článek

Asi sedm desítek žadatelů našlo dočasné útočiště v jediném oficiálním azylovém centru v zemi. To leží nedaleko hlavního města Sarajeva a je naplněné z asi poloviny. "Naše kapacity jsou 154 míst, takže to zatím máme pod kontrolou," řekl BIRN náměstek ministerstva bezpečnosti Marijan Baotić.

Jenže za pár měsíců to možná bude jinak. "Pokud bude tento trend pokračovat, obávám se, že nám na konci května dojdou finance," nastiňuje Borislav Bojić. 

Kromě azylového centra disponuje Bosna také střediskem pro nelegální migranty. Ti tam jsou pod stálým dohledem a nemohou centrum opustit - na rozdíl od žadatelů o azyl, jimž to speciální průkaz umožňuje na tři dny. 

Kdo žádá o azyl?

K aktuální situaci v Bosně a Hercegovině se tento týden vyjádřili také představitelé Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHRC) a Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), informovala agentura FENA

Na společné tiskové konferenci v Sarajevu konstatovali, že v porovnání s minulými lety v Bosně výrazně přibylo žádostí o azyl. Tamní úřady jich loni obdržely celkem 376 - to je o 475 % víc než v roce 2016.

Nicméně 43 % žadatelů balkánskou republiku před koncem roku 2017 opustilo. Data za letošek zároveň ukazují, že žádostí o azyl v porovnání s loňskem ubylo. 

I to je důvod, proč se bosenské úřady obávají, že se Bosna a Hercegovina může stát další zastávkou na balkánské migrační trase. Podle Borislava Bojiće se rýsuje nová cesta přes Balkán, která "prochází Albánií, Černou Horou a Hercegovinou".

"Počet migrantů, kteří přicházejí do Bosny, se zvýšil o 25 procent," uvedl Bojić pro BIRN. 

Čísla ukazují, že téměř polovina nelegálních příchozích (49 %), o nichž bosenské úřady vědí, dorazila z Turecka, Kosova a Alžírska. Co se žádostí o azyl týče, mezi zeměmi původu je na prvním místě Alžírsko a po něm Pákistán; o třetí místo se dělí Sýrie a Afghánistán. 

Jídlo, léky, střecha nad hlavou

Po uzavření balkánského koridoru v roce 2016 uvízly v Řecku desítky tisíc uprchlíků a migrantů. Ti se v posledních měsících podle UNHCR a IOM stále častěji vydávají po již zmíněné trase Albánie-Černá Hora-Bosna a Hercegovina, kterou se pokoušejí dostat na zemí Chorvatska a Evropské unie. 

'Náměstí zločince Tita'. Chorvati se znovu hádají o odkaz živého-mrtvého diktátora

Číst článek

Putují mimo zákon a potají, což zvyšuje riziko, které na cestě podstupují, a ztěžuje případnou pomoc ze strany úřadů. Ohrožené jsou především děti bez doprovodu, varovaly IOM a UNHRC. Přitom upozornily, že žadatelé o azyl potřebují v prvé řadě potravu, ubytování a lékařskou péči. 

Zástupce IOM v Bosně Peter van der Auweraert ovšem zároveň zdůraznil, že nová vlna uprchlíků Bosnu a Hercegovinu nečeká a že země v otázce azylu nečelí krizi, ale pouze momentální výzvě, jíž se bosenské úřady zvládnou přizpůsobit.

Bosna a Hercegovina však není bohatá země a její možnosti jsou omezené. BIRN připomíná nedávná slova předsedy vlády Denise Zvizdiće, podle něhož "Bosna nemá kapacity, aby zvládla větší počet migrantů. Bohužel je nemůžeme hostit všechny, (navíc) většina z nich tu stejně nechce zůstat, jsou jen na cestě do EU." 

Očekává se proto, že Bosna bude další postup koordinovat v rámci regionu a vést dialog se svými sousedy. Pomáhat mohou také běžní občané i nevládní organizace: úřady umožňují, aby žadatelům o azyl poskytovali ubytování. Nicméně každý takový krok je nutné nahlásit. 

Magdalena Slezáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme