Bouřlivý katalánský podzim. Od snu o nezávislosti k vystřízlivění v belgickém exilu

Bouřlivý katalánský podzim: od referenda k exilu | Foto: Reuters | Zdroj: koláž ČRo

„Tohle se nedá zastavit, proto nemám strach,“ říkal v Praze v rozhovoru pro Radiožurnál ještě v polovině září neoficiální katalánský ministr zahraničí Raül Romeva. Teď je bez funkce, obviněn ze vzpoury a sedí ve vazbě, zatímco jeho premiér je v „belgickém exilu“. Přinášíme přehled nejdůležitějších událostí, ke kterým došlo během podzimní katalánské krize.

Madrid/Barcelona/Brusel (Aktualizováno: 22:29 3. 11. 2017) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

6. září

Katalánský parlament rozhodl o konání referenda o nezávislosti. Podle centrální španělské vlády takový krok představuje „smrt demokracie“. Madrid věc posílá k ústavnímu soudu.

'Tohle se nedá zastavit, proto nemám strach,' říká o referendu neoficiální katalánský ministr zahraničí

Číst článek

7. září

Španělský ústavní soud pozastavuje platnost zákona o referendu. Generální prokurátor připravuje obvinění členů katalánského parlamentu za odhlasování zákona.

20. září

Představitelé katalánské vlády jsou zatýkáni kvůli organizování ilegálního referenda. V Barceloně se demonstruje.

Španělská vláda oznamuje, že převezme částečnou kontrolu nad katalánskými financemi. Začíná vyšetřování katalánských starostů, kteří připravovali a podporovali referendum. Prohledávají se tiskárny, zabavují se plenty, hlasovací lístky a volební urny. Madrid posiluje kontrolu nad katalánskou policií.

V úzkých uličkách barcelonské čtvrti Gràcia plakátů a katalánských vlajek oproti centru přibývá. Nechybí ani samolepky posílající turisty domů | Foto: Filip Harzer | Zdroj: Český rozhlas

1. října

V referendu odvolilo přes 2,3 milionu obyvatel Katalánska. Účast: 43 %. Přes 90 % voličů se vyslovuje pro nezávislost na Španělsku. Madrid se referendum pokouší překazit. Španělská policie s použitím násilí zabavuje urny, hlasovací lístky a zavírá volební místnosti. Po policejních zásazích vyhledalo podle katalánských úřadů lékařskou pomoc na 900 lidí, v nemocnici byli hospitalizováni čtyři. Sama katalánská policie násilí nepoužila.

Po 1. říjnu

Katalánské separatisty kritizuje španělský král Felipe. Podle Human Rights Watch a Amnesty International použila španělská policie nepřiměřenou sílu. Předseda Evropské rady Donald Tusk vyzývá španělského premiéra Mariana Rajoye, aby se Španělsko vyhnulo dalšímu použití síly proti Kataláncům.

Katalánci hlásí po střetech s policií 844 zraněných. Žádné referendum nebylo, řekl premiér Rajoy

Číst článek

6. října

V Barceloně jsou demonstrace na denním pořádku. Protestují separatisté i zastánci setrvání Katalánska ve Španělsku. Zatčeni byli představitelé katalánských separatistických organizací Jordi Sànchez a Jordi Cuixart. Obviněni jsou z podněcování k protestům na podporu referenda.

26. října

Katalánský ministr pro podnikání Santi Vila nesouhlasí s vyhlášením nezávislosti a podává demisi.

27. října

Katalánský parlament schválil rezoluci o nezávislosti Katalánska. Pro bylo 70 ze 135 poslanců. Opozice před hlasováním opustila sál. V reakci na to aktivoval španělský Senát ústavní článek 155, který umožňuje omezit autonomní pravomoci Katalánska.

Katalánský premiér Carles Puigdemont v katalánském parlamentu | Foto: Albert Gea | Zdroj: Reuters

28. října

Španělská vláda přebírá vládu nad Katalánskem. Vláda Carlese Puigdemonta je sesazena a katalánský parlament rozpuštěn. Funkci katalánského premiéra oficiálně přebírá španělský premiér Mariano Rajoy, který ale zároveň většinu kompetencí delegoval na místopředsedkyni španělské vlády Sorayu Sáenzovou.

Cesta k nezávislost Katalánska má být nenásilná, řekl Puigdemont. Své sesazení Madridem neuznal

Číst článek

Puigdemont své sesazení neuznává a vyzývá k pokračování snah o samostatné Katalánsko, které ale mají být podle něj nenásilné.

Objevují se spekulace o tom, že Puigdemont požádá v Belgii o azyl. Belgický premiér Charles Michel to popírá. Něco takového podle něj „absolutně není na pořadu dne“.

29. října

V Barceloně demonstrují statisíce lidí za jednotné Španělsko.

30. října

Španělská prokuratura obviňuje sesazenou katalánskou vládu a vedení rozpuštěného parlamentu ze vzpoury, za kterou lze uložit až třicet let vězení. Mezi obviněnými je Puigdemont, bývalý místopředseda jeho vlády Oriol Junqueras a další členové kabinetu.

Po zveřejnění obvinění odjíždí Puigdemont s pěti svými ministry do Belgie. Autem do Marseille, odtud pak letecky do Bruselu.

Belgický premiér Charles Michel | Foto: Francois Lenoir | Zdroj: Reuters

Belgické vládě způsobila Puigdemontova přítomnost v Bruselu "bolest hlavy". Podle serveru Eurointelligence může zatažení Belgie do katalánské krize vyvolat v zemi politickou krizi první kategorie a nevylučuje ani rozpad křehké vládní koalice. Na podporu sesazeného katalánského vedení totiž otevřeně vystoupili představitelé Nové vlámské aliance, což je jedna z koaličních stran, která chce dlouhodobě dosáhnout nezávislosti Vlámska, i když momentálně separatistické cíle uložila k ledu.

Belgický premiér se snaží situaci zklidňovat a vyzval ministry, aby dění kolem Katalánska nekomentovali. Současně dal jasně na srozuměnou, že Puigdemont nebude mít v Belgii žádné výsadní zacházení a úřady k němu budou přistupovat jako ke každému normálnímu Evropanovi.

31. října

Španělský ústavní soud zablokoval rezoluci o nezávislosti Katalánska. Nejvyšší soud se mezitím začal oficiálně zabývat obviněním ze vzpoury. Vyšetřující soudkyně na 2. 11. předvolává k výslechu Puigdemonta a členy jeho kabinetu.

Puigdemont na tiskové konferenci v Bruselu prohlašuje, že on a jeho ministři nadále představují legitimní vládu Katalánska. Do Belgie prý nepřijel žádat o politický azyl. Neuvádí však, jak dlouho se hodlá v Bruselu zdržet, k návratu do Španělska by prý potřeboval „garance“ spravedlivého procesu ze strany Madridu.

Sesazený premiér Puigdemont si najímá zkušeného belgického právníka Paula Bekaerta, který už v minulosti dokázal zabránit vydání dvou příslušníků baskické teroristické organizace ETA do Španělska. „Mám více než 30 let zkušeností s žádostmi o politický azyl pro občany Baskicka a to je pravděpodobně důvod, proč mě Puigdemont zavolal. Jsem obeznámen s postupy vydávání a evropskými zatýkacími rozkazy,“ uvádí Bekaert pro belgickou zpravodajskou stanici VRT.

Sesazený katalánský premiér Carles Puigdemont na tiskové konferenci v Bruselu | Foto: Yves Herman | Zdroj: Reuters

2. listopadu

V Madridu začínají procesy s katalánskými separatisty. Puigdemont z Belgie neúspěšně žádá o možnost výpovědi na dálku prostřednictvím videopřenosu. Z Belgie se do Španělska nečekaně vrátila ministryně Meritxell Borrássová.

Španělská prokuratura žádá soudkyni nejvyššího soudu Carmen Lamelaovou o uvalení vazby na devět členů odvolané katalánské vlády, kteří se dostavili k výslechu. Ta žádosti vyhovuje. Žádný z politiků na otázky soudkyně ani prokurátora týkající se katalánského referenda a vyhlášení nezávislosti neodpovídá.

Do ulic Barcelony vyšly tisíce lidí. Soud poslal do vazby katalánského vicepremiéra a sedm exministrů

Číst článek

Exministry, mezi kterými je bývalý ministr vnitra Joaquim Forn či šéf diplomacie Raül Romeva, převáží do dvou vazebních věznic policejní eskorty.

Ministr Santi Vila, který podal demisi ještě před vyhlášením nezávislosti, dostal možnost podmínečného propuštění na kauci.

Před jiným soudem v Madridu stojí i šest členů vedení rozpuštěného katalánského parlamentu. Stále ale mají poslaneckou imunitu, protože jsou členové dočasného orgánu, jenž zastupuje parlament do prosincových voleb. Výslechy se přesunuly na 9. listopadu. Do té doby bude někdejší předsedkyni parlamentu Carme Forcadellovou a pět jejích kolegů hlídat policie.

Večer v ulicích Barcelony proti vazbě exministrů demonstrují desetitisíce lidí.

3. listopadu

Španělský soud požádal belgické úřady o zatčení bývalého katalánského premiéra Carlese Puigdemonta a čtyř obviněných exministrů pobývajících v Bruselu. Soud podle španělských médií vydal vnitrostátní i evropský zatykač poté, co zamítl žádost politiků vypovídat na dálku prostřednictvím videopřenosu.

Sesazený katalánský ministr zahraničí Raul Romeva (mávající) přijel vypovídat do Madridu | Zdroj: Reuters

Pokud by se Belgičané Puigdemonta rozhodli zatknout a vydat ho do Španělska, celý proces by nějakou dobu trval. Zatykač by se musel přeložit do francouzštiny a o samotném vydání by rozhodoval belgický soud, který by na to měl až dva měsíce s možností odvolání Puigdemonta.

Aby Puigdemont zabránil svému vydání, musel by belgický soud přesvědčit, že mu ve Španělsku hrozí odepření základních práv. Členské země Evropské unie se ale navzájem uznávají jako bezpečné státy, kde platí všechna práva a svobody.

Puigdemont řekl, že chce kandidovat v prosincových volbách, v případě nutnosti i z Belgie. Madrid potvrdil, že obvinění politici mohou kandidovat.

Tisíce Katalánců vyrazily do ulic Barcelony a dalších měst, aby druhý den v řadě demonstrovaly za propuštění bývalých členů regionální vlády. 

21. prosince

Před Vánocemi se budou konat nové volby do katalánského parlamentu. Ten je v současnosti rozpuštěn.

Filip Harzer, Filip Nerad, Pavel Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme