Brání spáleniště před rabováním. 'Jezdili sem prohrabávat popel, aby mohli ukrást ohořelé sejfy'
Lidé v oblasti vinic v severní Kalifornii se vracejí do svých domovů, ze kterých museli často jen v pyžamu utéct před požárem. Někteří místo svého stavení nacházejí jenom ruiny pokryté popelem. Hledají v něm aspoň šperky z odolnějších materiálů. Někteří ale také zjišťují, že je kromě ohně okradli i zloději.
Policista Henrik Bailey zastavuje své auto a legitimuje dvojici, která si fotí ruiny rodinného domu.
Projíždíme na uhel spálenou rezidenční čtvrtí Coffee Park, oficiálně je zatím uzavřená. Každou parcelu musejí nejprve zkontrolovat elektrikáři a plynaři, aby vracející se rodiny - už tak traumatizované - nepřišly ještě k úrazu.
Po ohni řádili v severní Kalifornii i zloději. Více si poslechněte v reportáži Jana Kaliby.
Ale je tu i další důvod, proč sem lidé nesmějí, říká mi Henrik. „Mám za úkol hlídat, aby sem lidi nechodili krást. Měli jsme tu hodně takových případů, mluvil jsem se spoustou majitelů zdejších domů. Vyprávěli mi, že první den, ještě než jsme tuhle čtvrť stihli uzavřít, sem lidi jezdili prohrabávat popel a často našli ohořelé sejfy. Ukradli je celé a později si je někde rozbili a otevřeli,“ řekl Radiožurnálu Bailey.
Však taky u domu na hranici hlídkami a zátarasy obklíčené čtvrti visí cedule, která výstražně hlásá, že majitelé jsou doma a mají zbraně.
Vzduch jako v Pekingu. San Francisco trápí zplodiny z rozsáhlých požárů
Číst článek
Uvnitř uzavřené oblasti potkáváme další skupinku. Tonymu shořel celý dům. Zdaleka není sám. Objíždíme s policistou jen zlomek spáleniště a vidíme desítky ohořelých vraků aut, zbytky černých cihel, z domů často zůstaly stát jenom bytelné komíny.
Na jednom místě jako zázrakem přežil netknutý bílý plot. Velmi odolné byly také plastové popelnice. Kdosi se vrátil k troskám svého domu a na znamení, že není pokořený, vyvěsil nad spáleništěm dvě americké vlajky.
Hasiči i policisté téměř nespí
U dalšího spáleného domu se mi policista omlouvá, tady vystoupit nemůžeme. Místo ohledávají jeho kolegové a mají podezření, že tam najdou ostatky další z obětí zdejších požárů.
Požáry v Kalifornii zasáhly i českoamerické rodiny. Proti smutku bojují šibeničním humorem
Číst článek
Podobně jako hasiči, kteří nedaleko odtud ještě stále bojují s plameny, a stejně jako jeho kolegové policisti a i další lidé, co v oblasti zasažené ohněm pomáhají, Bailey v těchto dnech skoro nespí.
Průměrnou porci spánku spočítal na čtyři hodiny denně. Teď měl být na dovolené, kterou ale zrušil. „Tak velký požár jsem ve své kariéře ještě nezažil. Pomáhal jsem na několika místech, kde hořelo, ale nikdy to zdaleka nezničilo tolik domů jako teď. Jsem ze San Jose, to je odsud dvě hodiny jízdy. Ale zavolali mi, abych se zapojil, tak vstávám ve čtyři, abych tu každý den v šest ráno byl,“ popsal Bailey.
Co na to rodina, ptám se Henrika, který zasahoval třeba i u několika masakrů střelnou zbraní ve školách a teď je skoro nepřetržitě tady v zemi popela. „Žena věděla, do čeho jde, když si mě brala,“ odpovídá mi. Do práce prý šel i v den, kdy se zasnoubili.
