Historický návrat. Do čela největší ekonomiky a nejlidnatější země Latinské Ameriky se potřetí postaví Luiz Inácio Lula da Silva. Nejvýraznější postava demokratické levice v regionu se stane prezidentem Brazílie už potřetí. V těsném souboji porazil dosavadního pravicového prezidenta Jaira Bolsonara. Co k vítězství vedlo a jaké to bude mít pro Brazílii důsledky? Shrnuje analýza serveru iROZHLAS.cz.

Tento článek je více než rok starý.

Analýza Rio de Janeiro 6:06 1. listopadu 2022 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Luiz Inácio Lula da Silva, známý pouze jako „Lula“, zvítězil ve druhém kole brazilských voleb. Představuje nejvýraznější postavu demokratické levice v Latinské Americe. Do prezidentského sídla Palácio da Alvorada usedne už potřetí.

Necelá dvě procenta dělila velké rivaly. Od prvního kola prezidentských voleb uběhly tři týdny a ve chvíli, kdy bylo jasné, že se utkají kandidáti Lula a Bolsonaro, sílily obavy, zda dosavadní prezident nezpochybní výsledek voleb.

„V tomto kontextu a vzhledem k vyhrocenosti situace by se dalo očekávat, že možná bude Bolsonaro chtít nějakým způsobem promluvit do povolebního dění. Nepředpokládám ale, že by se vyslovil stylem, že jsou výsledky neplatné, protože jdou zpochybňovat velmi těžko,“ komentoval pro Radiožurnál odborník na Latinskou Ameriku Martin Rey z Asociace pro mezinárodní otázky.

Bolsonaro se celý den po volbách nevyjádřil vůbec. Neposkytl žádný komentář. Naproti tomu jeho příznivci vyrazili do ulic a dali najevo svou nespokojenost s tím, jak nedělní hlasování dopadlo.

Výsledek 51:49 odráží velmi rozpolcenou společnost. Brazílie má 215 milionů obyvatel, z toho 156 milionů je oprávněných voličů, rozdíl v prezidentské volbě byl dvoumilionový. Severovýchodní region Brazílie tvořený devíti chudými a rasově různorodými státy vynesl Lulovi vítězství.

Chudoba podpořená globální ekonomickou krizí vzbudila v lidech nostalgii po „návratu dobrých časů“, poznamenal El País. Dle odhadů totiž na 30 milionů Brazilců trpí nedostatkem jídla.

Brazilci nebyli spokojení s vládnutím Bolsonara, nemyslím, že by výsledky neuznal, říká odborník

Číst článek

Deník narážel na dvě prezidentská období v letech 2003 až 2006 a 2007 až 2011. Za Lulovy vlády Brazílie zažívala hospodářský rozmach, který byl způsoben růstem světové poptávky po komoditách, a jeho působení v úřadu je připomínáno rozsáhlými sociálními programy, které vymanily miliony lidí z chudoby.

I další štěpení sehrálo roli: náboženství. Třetina obyvatel Brazílie, tedy více než 65 milionů lidí, se hlásí k evangelikálnímu křesťanství. Na 70 procent z nich v prvním kole hlasovalo pro Bolsonarův sociálně-konzervativní program.

Proto právě na tuto voličskou skupinu zaměřil Lula svou pozornost v posledních dnech kampaně. Odsuzoval lživá tvrzení, která o něm jeho protikandidát šířil. Dokonce napsal „dopis křesťanům“, ve kterém se zavázal neomezovat náboženskou svobodu. Učinil také několik taktických rozhodnutí, která mu měla vynést hlasy věřících. Prohlásil třeba, že je proti potratům, ale řekl, že otázka potratů je v rukou Kongresu.

Bolsonarovy přešlapy

Zatímco se Lula scházel s voliči, Bolsonaro se fotil s velkými fotbalovými kluby a nakláněl si na svou stranu přední tváře fotbalu. Pro jeho zvolení se vyslovil nejslavnější brazilský fotbalista současnosti Neymar. Na jeho podporu zveřejnil na konci září video, psal The Guardian.

Kromě fotbalu fandil někdejší brazilský prezident Jair Bolsonaro také vakcíně Sputnik. V prezidentské volbě pak částečně doplatil také na to, jakým způsobem řídil zemi během koronavirové pandemie.

Covid stál v Brazílii na 700 tisíc životů. Opatření, která měla zamezit šíření nákazy, se zaváděla pomalu, sám prezident se vysmíval očkování. „Jestli se chcete proměnit v krokodýla, je to váš problém,“ prohlašoval o vakcíně společnosti Pfizer.

Bolsonaro se odmítl nechat očkovat, v přímém přenosu 24. října řekl, že „podle oficiálních zpráv britská vláda naznačila, že u plně očkovaných lidí se nemoc AIDS rozvíjí mnohem rychleji, než se předpokládalo“. Nejvyšší soud ho kvůli tomu začal vyšetřovat.

Výbor brazilského Senátu doporučí obvinit prezidenta. Bolsonaro měl při covidu zavinit zbytečná úmrtí

Číst článek

Nedostatek empatie vůči obětem a nesouhlas s karanténami, které zavedli různí guvernéři, poškodily jeho obraz na domácím i mezinárodním poli.

Demokracie vs. fašismus

Z úřadu odcházel Lula v roce 2011 se dvěma prezidentskými obdobími na kontě a s 90procentní podporou, připomněla CNN. Jeho konec byl zakalen největším brazilským korupčním vyšetřováním nazvaným Lava Jato (překládáno jako Operace myčka aut – pozn. red.), jež vedlo k obvinění stovek vysoce postavených politiků a podnikatelů v celé Latinské Americe.

V roce 2017 byl Lula odsouzen za korupci a praní špinavých peněz. Ale v březnu 2021 soud rozsudek zrušil, čímž mu uvolnil cestu k politickému návratu. Jak poznamenal list Le Monde: mohl povstat jako „brazilský fénix“ z popela.

Strávil kvůli tomu 20 měsíců ve vězení. A byl to jeden z důvodů, kvůli kterým ho část Brazilců nyní volit nechtěla.

Naproti tomu Bolsonaro zosobňoval hlubší problém – strach, že směřuje zemi k diktatuře. Během kampaně se proto Lula zaměřil na rizika pro demokracii ze strany Bolsonarova krajně pravicového hnutí. List Financial Times zdůraznil, že volby rámoval jako rozhodnutí mezi „demokracií a fašismem, demokracií a barbarstvím“.

Jakožto bývalý armádní kapitán Bolsonaro dosazoval do vlády a na klíčové funkce příslušníky brazilských ozbrojených sil.

Konkrétním příkladem, jak ovlivnily prezidentské volby Bolsonarovy blízké vztahy, může být Roberto Jefferson. Bývalý poslanec týden před volbami hodil granát na policisty, kteří ho přišli zatknout. Byl obviněn z vedení protidemokratického odporu, když vyhrožoval člence nejvyššího soudu na internetu.

Bolsonaro sice jeho chování odsoudil a ve videu na sociálních sítích ho označil za „gangstera“, vzájemné spojenectví však mohlo sehrát důležitou roli na miskách vah u nerozhodnutých voličů. A on sám se tak stal vůbec prvním brazilským prezidentem, který nezískal druhý po sobě jdoucí mandát.

Volby a budoucnost planety

Lulovi vyjadřovala podporu široká koalice. Opíral se o hlasy levice, středu i pravice. Na jeho stranu se přiklonil i historický rival – středolevicový exprezident Fernando Henrique Cardoso, který se vyslovil proti Bolsonarově nenávistné rétorice. „Gratuluji Lulovi k vítězství. Zvítězila demokracie, zvítězila Brazílie,“ napsal na twitteru.

Po znovuzvolení Luly se nyní vyzdvihuje jeho boj proti klimatickým změnám. Deník The New York Times vydal komentář, ve kterém brazilské prezidentské volby označuje jako rozhodující pro budoucnost planety. Poukazuje na to, že během prezidentování se Lula výrazně zasadil o zpomalení kácení lesů v Amazonii.

Lulova agenda bude pravděpodobně čelit překážkám v široce pravicově orientovaném Kongresu. „Bude muset být centrista a naslouchat všem,“ upozornil pro Financial Times odborník na Latinskou Ameriku Mario Marconini. Podotkl, že koalice, která se za zvoleným brazilským prezidentem semkla, ukazuje, že už takový je.

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít