Prezidentem páté největší země světa se stal ‚tropický Trump‘ Jair Bolsonaro
Velká očekávání, ale i značné obavy vzbuzuje nástup krajně pravicového politika Jaira Bolsonara do úřadu brazilského prezidenta. Třiašedesátiletý bývalý armádní důstojník, jemuž pro jeho provokativní rétoriku i podobné názory s americkým prezidentem přezdívají „tropický Trump“, se stal hlavou páté největší země světa.
Jair Bolsonaro Brazilcům slíbil, že během čtyřletého funkčního období radikálně zatočí s rozbujelou korupcí a vysokou kriminalitou a že oživí zmírající ekonomiku. Mnozí se ale obávají, že přitom ohrozí demokracii či práva menšin.
Před slavnostní přísahou v brazilském Kongresu Bolsonaro projížděl se svou manželkou Michelle v otevřeném voze značky Rolls Royce ulicemi hlavního města. Jeho stoupenci provolávali heslo z volební kampaně „Brazílie nade vše, Bůh nade vše,“ píše agentura DPA. Vše podle agentury AP nasvědčuje tomu, že na inauguraci se sjelo méně lidí, než představitelé Bolsonarovy nastupující vlády očekávali. Rozsáhlé prostory kolem Kongresu zůstaly prázdné.
Novináři, kteří o dnešní inauguraci informují, si stěžují, že na místech museli být sedm hodin před začátkem slavnostního aktu. Členové ochranky některým z nich zabavili svačinu: šlo třeba o jablka nebo vidličky, protože údajně představují nebezpečí. Bolsonaro patří mezi kritiky médií.
Změna
K Bolsonarovu vítězství v říjnových volbách podle analytiků přispěla zejména touha Brazilců po změně ve vedení země, jíž po čtvrtstoletí vládli levicoví prezidenti. Prezidentská kandidatura politika označovaného za krajně pravicového tak nebývale rozdělila brazilskou společnost. V médiích se objevila řada výroků, jimiž tento dlouholetý poslanec urazil ženy, homosexuály i etnické menšiny. Vysloužil si obvinění z rasismu a zřejmě i proto ho na předvolebním mítinku pobodal jeho odpůrce.
Kapitán útočící na homosexuály a zastánce mučení. Cestu ‚tropického Trumpa‘ k moci dláždí kontroverze
Číst článek
Část brazilské společnosti má také obavy z ohrožení demokracie kvůli tomu, že bývalý armádní důstojník Bolsonaro se v minulosti netajil obdivem k brazilské diktatuře z let 1964 až 1985 a do vlády si vybral několik bývalých armádních velitelů. Viceprezidentem Brazílie je ode dneška penzionovaný generál Hamilton Mourao, který rovněž zastává radikální postoje. Předloni například řekl, že armáda má hájit pořádek i vojenskou intervencí, pokud soudní moc není schopna uzdravit politiku.
Korupce stěžejní téma
Bolsonaro slíbil zatočit s korupcí. Nejspíš i proto si jako ministra spravedlnosti vybral bývalého federálního soudce Sérgia Mora, který dříve vedl vyšetřování obřího korupčního skandálu a poslal do vězení za korupci i levicového exprezidenta Luize Inácia Lulu da Silva. „Ta rudá banda buď vypadne, nebo půjde za mříže,“ spojoval Bolsonoro v kampani korupci s levicí, ač vyšetřováni jsou kvůli ní politici různých stran. „Tahle vlast je naše, a ne té bandy, která má rudou vlajku,“ řekl též Bolsonaro s odkazem na stranu svého rivala ve volbách.
Brazilský prezidentský kandidát Bolsonaro byl pobodán, do nemocnice ho převezli v kritickém stavu
Číst článek
Přezdívku „tropický Trump“ si Bolsonaro vysloužil provokativní rétorikou, oblibou v používání sociálních sítí i obviňováním médií z „falešných zpráv“. Podobně jako Trump i nový brazilský prezident hodlá měnit dohody, které jsou podle něj nevýhodné pro místní ekonomiku. V předchozích týdnech oznámil, že zvažuje odstoupení od pařížské klimatické dohody či od migračního paktu OSN a vystoupení z regionálního obchodního bloku Mercosur. Stejně jako Trump kritizuje čínskou ekonomickou expanzi a po vzoru USA slíbil přestěhovat brazilské velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma.
K větší bezpečnosti a snížení kriminality ve své zemi chce Bolsonaro přispět mimo jiné liberalizací držení zbraní či snížením věkové hranice pro ukládaní trestů vězení, která je nyní 18 let. V ekonomické oblasti chystá jeho vláda mimo jiné rozsáhlou privatizaci.
Bolsonaro střídá ve funkci prezidenta Michela Temera, který nejvyšší úřad převzal v létě 2016 z pozice viceprezidenta po Dilmě Rousseffové. Ta byla od roku 2011 první ženou v čele Brazílie, ale parlament ji sesadil kvůli neústavním manipulacím s výsledky rozpočtu. Takové praktiky nejsou v Brazílii legální, ale ani neobvyklé.
