Brazílie ve stopách USA. ‚Role sociálních sítí je nezpochybnitelná,‘ komentuje útoky odborník
Útoky na budovy státních institucí v Brazílii mnozí připodobňují ke vpádu podporovatelů Donalda Trumpa do amerického Kapitolu. Velkou roli hrají sociální sítě, na kterých se stoupenci exprezidenta Jaira Bolsonara koordinují. „Pokud by za to byl Bolsonaro stíhán, ještě více by to polarizovalo už tak rozdělenou společnost,“ popisuje v rozhovoru pro iROZHLAS.cz iberoamerikanista Radek Buben.
Je to velké překvapení, že stoupenci Jaira Bolsonara vpadli v neděli 8. ledna do budov státních institucí poté, co po celé zemi již měsíce protestují proti výsledkům voleb? Mohla to Brazílie čekat?
Čekat se to dalo. Měla o tom informace brazilská rozvědka, hodně se o tom mluvilo i na sociálních sítích. Už od podzimních voleb si u některých kasáren nebo důležitých vojenských míst stavěli příznivci Bolsonara tábory a vyzývali armádu, aby zastavila nástup, podle nich nelegitimního, prezidenta.
Politická situace v Brazílii
V říjnových prezidentských volbách porazil levicový kandidát Luíz Inácio Lula da Silva tehdejšího krajně-pravicového prezidenta Jaira Bolsonara. Exprezident zpochybňoval legitimitu voleb a požadoval například paralelní sčítaní hlasů, které by provedla armáda. Příznivci Bolsonara odmítli Lulovu výhru uznat a od října probíhají protesty po celé Brazílii, které vyvrcholily v neděli 8. ledna vpádem do budovy brazilského parlamentu, sídla prezidenta a budovy nejvyššího federální soudu. Incident se odehrál jen několik dní poté, co byl Lula jmenován do funkce.
Zároveň Steve Bannon, bývalý blízký spolupracovník Donalda Trumpa a v podstatě i ideolog trumpismu, k tomu Brazilce vyzýval a odmítal legitimitu voleb.Takže to Brazílie mohla čekat. Navíc se v posledních dnech vypravovalo směrem do Brasílie (hlavního města Brazílie, pozn. red.) mnoho autobusů z celé země.
Je možné, že kdyby se před dvěma lety nestala ve Spojených státech podobná věc, nepronikli by nyní Bolsonoravi příznivci do brazilského parlamentu nebo sídla prezidenta?
V Brazílii lidé už několikrát vstoupili na budovu parlamentu. Tomu pomáhá i způsob, jakým je projektovaná, jsou tam rampy, které vedou na střechu, což má symbolizovat, že je blízko lidu. Proto je ale budova pro lidi v tomto ohledu hodně dostupná. Situace, kdy by lidé demolovali současně budovu parlamentu, sídlo prezidenta i nejvyššího federálního soudu, se ale ještě nestala. Inspirace USA je ovšem nesporná a jednoznačná.
Jak moc je situace podobná útoku na Kapitol ve Spojených státech před dvěma lety?
Když se podíváme na podobnosti a rozdíly situace v Brazílii a USA, ve Spojených státech to vyvolal prezident, který byl v době útoku stále ještě ve funkci a rád by v ní zůstal. Zároveň se chtěl možná i postavit od čela protestů, z vyšetřování víme, že chtěl, aby ho jeho stoupenci dovedli ke Kapitolu. To v Brazílii nebylo, Bolsonaro už v době útoku nebyl ve funkci a nebyl ani v Brazílii. Právě proto zaútočili bolsonaristé i na prezidentský palác, v USA se logicky v té době na Bílý dům neútočilo. Ve Státech tehdy neútočili ani na nejvyšší soud, protože v něm mají konzervativci většinu.
Stoupenci Trumpa zaútočili ve chvíli, kdy v Kongresu zasedali poslanci a senátoři. Šlo tam o život, policie tomu bránila a lidé i umírali. Brazilská policie na druhou stranu nechala útokům volný průběh a začala zatýkat až posléze. Útoky se odehrály v neděli, kdy v budovách nikdo nebyl, nezasedali tam poslanci, jak tomu bylo v USA. Někdy se mluví o laxním přístupu policie, na jednu stranu je můžeme kritizovat, že nezasáhli, na druhou stranu z toho mohl být velký masakr. V podstatě nechali lidi, ať se „vyřádí“ a poté zasáhli.
A to tedy hlavně kvůli tomu, že v budovách nikdo nebyl?
Ano, bylo tam prázdno. Samozřejmě útočníci demolovali majetek a byl to útok na státní instituce. Současně víme, že se některé policejní složky mnohdy identifikují s radikálním bolsonarismem. Ve vojenské policii to může být podle některých analýz až jedna třetina.
Jak jste zmínil, Bolsonoravi stoupenci volají i po zásahu armády. Jakou roli v celé věci hrají ozbrojené složky?
Když se podíváme na různé typy ozbrojených složek, jejich postoje se v tomto liší. Existuje několik typů brazilské policie, které mají velký bolsonarovský nebo radikálně-pravicový potenciál. Vyhovuje jim Bolsonarovo tažení proti sexuálním menšinám, exprezident se jich také zastával ve chvílích, kdy někoho zabili, což je v Brazílii velmi časté, v zemi je velký počet obětí policejních zásahů. Celkově se jim líbí machistický diskurz, který Bolsonaro zastává.
U vojáků je to složitější. Jejich vedení je mnohem prozíravější, protože si uvědomuje, že by vojenská junta zavedla Brazílii do mezinárodní izolace. Lulovu vládu už zažili a ví, že se jich to dramaticky nedotklo. Mnozí z nich byli navíc nespokojeni s vládou Bolsonara. Kritizovali ho například během pandemie covidu-19, kdy armáda zavedla svůj lockdown, kterému se exprezident bránil, armáda také očkovala, což Bolsonaro odmítal. Uvědomují si, že převzít moc není tak jednoduché, protože to v roce 1964 udělali a mají tu zkušenost.
V rámci armády zní i hlasy, jako například Bolsonarova bývalého viceprezidenta Hamiltona Mourãoa, který svého šéfa kritizoval například za jeho covidovou politiku, postoj k Ukrajině nebo za chování po říjnových volbách. Na druhou stranu jsou ale v brazilské armádě i složky, které by si Bolsonarovu výhru přály a chápou Lulu jako zkorumpovaného prokubánského radikála. Takže brazilská armáda je opravdu rozdělená, horší situace je ale v policii.
Bolsonarovi příznivci vtrhli do parlamentu a dalších budov. Brazilský exprezident to odsoudil
Číst článek
Někteří upozorňují na roli, kterou v celé věci sehrály sociální sítě. Jak velký vliv v tomto ohledu mají?
Role sociálních sítí je jednoznačně nezpochybnitelná. Bolsonarovi stoupenci se svolávali hlavně přes WhatsApp, což je hlavní síť těchto skupin. Všechno přes ní koordinují a sdílejí různé informace i dezinformace. Na WhatsAppu působí i brazilští podnikatelé, kteří útok do značné míry financovali. Lidé museli jet do hlavního města přes velké vzdálenosti, pobývali v táborech, kde jim zaplatili stravu, zřídili hygienická zařízení, dokonce zajistili i zábavný program a někteří z nich za to dostali i peníze. To všechno platila určitá část brazilských podnikatelů, kteří mají velký zájem na tom, aby nebyl Lula u moci. Jeho vládu považují za krajní levici, přestože má prezident ve vládě nejvíce pravicových ministrů, co kdy ve svých mandátech měl.
Fašisté, nebo nespokojení lidé?
Co přesně je to za skupinu lidí, která vnikla do budov státních institucí?
Jedná se o brazilskou krajní pravici, mohou to být sociální konzervativci, evangelikální fanatici nebo lidé, kteří zastávají až fašistické postoje. Jde o diverzifikovanou skupinu, tyto charakteristiky se nekumulují. Bolsonaro byl jedním ze zástupců těchto skupin. Někteří klasičtí konzervativci se od něj ale distancují a raději by měli v čele důstojnějšího konzervativce.
Lula tuto skupinu označuje za fašisty, mohou to ale být například i lidé, kteří třeba jenom nejsou spokojeni s aktuální situací, ale za fašisty je nemůžeme považovat?
Přesně tak, fašisti jsou jedna z mnoha skupin, jsou zde ale i lidé, kteří nejsou spokojeni se svou situací nebo s Lulou. On a jeho strana byli obviněni z rozsáhlé korupce, Lula sám strávil 580 dní ve vězení, kdy ho propustili jenom na základě administrativních pochybení a cílené manipulace při jeho vyšetřování, skutkové podstaty ho fakticky nezprostili. Strana pracujících čelila, hlavně za vlády prezidentky Dilmy Rousseffové (předchůdkyně Jaira Bolsonara, pozd. red.) velké ekonomické krizi, byla tam velká korupce ohledně olympických her v Rio de Janeiru nebo kolem mistrovství světa ve fotbale v roce 2014. To všechno si lidé pamatují a proto jsou nespokojení.
Můžeme to srovnat se situací v Česku, kdy lidé, co se účastnili nedávných demonstrací na Václavském náměstí, nejsou všichni ruští agenti nebo radikálové, ale jsou to naštvaní lidé.
Jak se Brazílie dostala do bodu, že se tohle stane? Že lidé takto nerespektují demokratické volby?
Výsledky voleb se dnes zpochybňují prakticky všude na světě. Společnost je rozdělená téměř po celém světě, protože máme nový typ štěpení, kterým jsou kulturní války. Volby v Brazílii tak byly velmi polarizované a skončily nečekaně těsně. Na jedné straně kandidoval člověk obviněný z fašismu a na straně druhé člověk, který má vazby na Kubu, Venezuelu nebo Írán. Je tedy celkem logické, že je společnost takto rozdělená. Zažíváme dobu nového štěpení, kde neexistuje konsenzus. Navíc Bolsonaro během kampaně společnost cíleně polarizoval. Téměř od začátku svého mandátu mluvil o tom, že výsledky voleb nebudou férové.
Lidem, kteří vnikli do vládních budov, hrozí několikaleté vězení. Můžou z toho brazilské úřady vyvodit zodpovědnost i pro Bolsonara?
On se od útoků distancoval, označil je za „levičáckou akci“ a naznačil, že dav svedli infiltranti z levice. Jestli bude případně trestně stíhaný, závisí na Lulovi a na tom, jak moc bude chtít nadále polarizovat společnost. Pokud by ho například obvinili, bolsonaristé si to vyloží způsobem, kdy nelegitimní levicová vláda stíhá prezidenta, který byl podle nich zvolen brazilským lidem a vítězství mu ukradli. Což by přispělo k dalšímu rozdělení brazilské společnosti.
Může Lula takto rozdělenou společnost spojit? Narážím na to, jestli třeba tím, že Bolsonarovy stoupence označuje za fašisty, spíš polarizaci společnosti nepodporuje.
Bude to mít velmi těžké. Je produktem hodně těsných voleb, nemá většinu v parlamentu a sám bude dělit nejen celou společnost, ale i své levicové stoupence, protože, jak jsem již zmínil, v jeho vládě sedí několik pravicových ministrů. Bude mít problém uspokojit jak bolsonaristy, což se mu nejspíš nepovede, tak vlastní tábor. Současně je velmi schopný co se týká dohadování kompromisů, což všem dokázal například i tím, že korumpoval poslance. Je ale v náročné situaci, podobně jako Joe Biden. Lidé jsou a budou rozdělení. Politika je konfrontační a polarizovaná i v mnoha důležitých demokratických zemích, ať už jsou to Spojené státy, nebo třeba Francie či Itálie.
