Brazílie řeší krizový plán kvůli masovému přísunu Venezuelanů, kteří v zemi hledají práci i léky

Brazílie kvůli obavám z rostoucího počtu venezuelských uprchlíků vytváří krizový plán pro případ masového přísunu Venezuelanů. S odkazem na brazilského ministra obrany o tom v pátek informovala agentura Reuters. Ve Venezuele už téměř dva měsíce trvají protivládní protesty. O život při nich přišlo téměř 45 osob.

Tento článek je více než rok starý.

Brasília, Washington Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Protesty proti brazilskému prezidentovi Michelovi Temerovi v Sao Paulu

Protesty proti brazilskému prezidentovi Michelovi Temerovi v Sao Paulu | Zdroj: Reuters

„Evidentně máme obavy a největší starost nám činí humanitární situace," řekl ve středu brazilský ministr obrany Raul Jungmann s tím, že vláda musí mít plán pro případ, že se situace zhorší.

Do Brazílie podle něj denně proudí ze sousední Venezuely na 6000 lidí. Většina z nich chce koupit jídlo a léky a následně se vrací do vlasti, jiní však zůstávají a hledají si práci.

Úřady brazilského pohraničního státu Roraima uvedly, že od začátku venezuelské politické a ekonomické krize přišlo do Brazílie 30 000 venezuelských uprchlíků. Podle místní policie je ve městě Boa Vista, metropoli státu Roraima, přes 15 000 uprchlíků.

Protesty proti brazilskému prezidentovi Michelovi Temerovi v Sao Paulu | Zdroj: Reuters

Senátor státu Telmário Mota řekl Reuters, že venezuelští uprchlíci, kteří si ve městě hledají práci, se mnohdy stávají terčem zneužívání a ženy jsou nuceny k prostituci. Představitelé Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Boa Vistu tento týden navštívili, aby situaci vyhodnotili.

V Brazílii ve čtvrtek demonstrovaly také tisíce lidí za odstoupení prezidenta Michela Temera. Ten čelí podezření z maření vyšetřování korupce. Demisi podali dva ministři.

Cílem protivládních protestů ve Venezuele, jejichž nejnovější vlna trvá od začátku dubna, je odstoupení socialistického prezidenta Nicoláse Madura a vyhlášení voleb. Velká část Venezuelanů jeho vládu viní z hluboké ekonomické krize, kvůli níž se lidé v zemi potýkají s nedostatkem základních potravin i léků a rekordním růstem cen.

Od loňského ledna trvá ve Venezuele i krize politická, v níž prezident a jemu nakloněný nejvyšší soud blokují práci parlamentu. V něm mají od posledních voleb většinu oponenti prezidenta Madura. Soud od loňského ledna zrušil řadu zákonů přijatých poslanci.

Desetitisíce lidí vyrážejí takřka každý den do ulic vyjádřit nesouhlas s Madurovou politikou, na což armáda a policejní těžkooděnci reagují tvrdými zásahy.

Sankce na venezuelské soudce

Spojené státy ve čtvrtek uvalily na osm představitelů venezuelského nejvyššího soudu sankce. Viní je ze zneužívání moci a narušování demokracie v zemi. Cílem sankcí je vyvinout tlak na vládu venezuelského prezidenta Madura kvůli obavám z nepřiměřených zákroků proti jeho odpůrcům a jeho snaze upevnit svou moc v zemi, píše agentura Reuters.

Na černé listině se ocitl šéf nejvyššího soudu Maikel Moreno a sedm dalších soudců, kteří v březnu rozhodli o tom, že nejvyšší soud převezme pravomoci parlamentu. Po vlně kritiky i ze zahraničí soud svůj verdikt tehdy odvolal.

„Venezuelané trpí, kvůli padající ekonomice, za níž stojí korupce a špatné řízení vlády. Představitelé nejvyššího soudu situaci zhoršili tím, že se několikrát vměšovali do zákonodárných orgánů," řekl americký ministr financí Steven Mnuchin.

„Uvalením těchto cílených sankcí Spojené státy podporují venezuelský lid v jeho snaze o ochranu a zlepšení demokracie v zemi," dodal.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme