Breivik je 'osamělý vlk' a podporu nenašel ani u extremistů, míní politolog

Odsouzený norský atentátník Anders Breivik své loňské útoky a zabití 77 lidí obhajoval i tím, že chtěl svými činy vyburcovat Norsko a ochránit ho před lidmi, kteří podle něj zemi a její tradice zrazují. Měl tím na mysli především politiky, kteří podporují přistěhovalectví a multikulturalismus. Podle odborníků však Breivik velkou odezvu v Norsku ani jinde v Evropě nenašel, až na výjimky dokonce ani u extremistů.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Norský masový vrah Anders Breivik se po vynesení rozsudku usmíval

Norský masový vrah Anders Breivik se po vynesení rozsudku usmíval | Zdroj: Reuters

Politici podle Breivika příliš vycházejí vstříc přistěhovalcům a multikulturalismus chápou idealisticky jako obohacující soužití různých kultur. On v něm naopak viděl zrádný proces, kvůli kterému jeho vlast ztrácí svou identitu.

Anders Breivik dokonce napsal: „Mým cílem je vytvořit panevropskou vězeňskou síť sestávající z vlasteneckých mučedníků a dalších politicky motivovaných vězňů.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Názory na rozsudek nad Breivikem zaznamenal v Oslu zvláštní zpravodaj ČRo Robert Mikoláš. Rozsudek okomentovala také spolupracovnice ČRo v Norsku Emira Holmeyová a odborník na extremismus Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity

„Nějaký malý počet následovníků najít může, ale v bezprostředním období to nevidím jako příliš pravděpodobné,“ míní odborník na extremismus z brněnské Masarykovy univerzity Miroslav Mareš.

Mnohem více ho však zneklidňuje informace, že bude mít Breivik ve vězení počítač, chce psát knihy a své názory dál šířit. „Určitým způsobem to nebezpečné je, protože to udržuje vně vězeňských zdí možnost, že se vytvoří síť příznivců takovýchto lidí,“ upozorňuje.

Pro část tvrdší antiislamistické scény v Evropě prý může Breivik získat roli mučedníka. „Ale brutalita jeho činu a to, že se zaměřil na mladé lidi a na děti, ho diskredituje i v očích potenciálních příznivců,“ tvrdí Mareš.

Podle některých psychologických rozborů je Breivik člověk, který se především chtěl zviditelnit. Chtěl, aby se z „nikoho“ stal „někým“. Tací lidé často nacházejí svou roli právě v extrémistických hnutích.

Přehrát

00:00 / 00:00

Soud s Andersem Breivikem sledoval zvláštní zpravodaj ČRo Robert Mikoláš. Jestli jsou Breivikovy názory v Evropě výjimečné, zhodnotil zahraničněpolitický komentátor Radiožurnálu Milan Slezák

„Velká část extremistické scény nabízí těmto lidem to, že se cítí najednou být důležití. Jiná věc je, že často se spíš nacházejí ve strukturách, které jsou pevně organizované, že je uznává nějaká skupina či parta lidí, kam oni pravidelně chodí,“ popisuje Mareš.

Breivik je podle něj jiný případ a ukazuje nový trend takzvaných „osamělých vlků“. Ti si svoji „důležitost“ dokazují individuálními teroristickými akcemi. Breivik se sice stále snaží prezentovat jako součást širšího hnutí „templářských rytířů“, doposud se ale neprokázalo, že by taková organizace existovala.

„Svůj manifest poslal asi tisíci lidem po Evropě, které chápal jako svoje případné následovníky. Ale pokud je mi známo, tak nikdo z tisíce vybraných lidí včetně těch z ČR, se k němu zatím nepřihlásil a nechápe se jako součást jeho obskurního templářského řádu,“ říká.

Breivik se proti 21letému trestu neodvolá, soud prý neuznává

Číst článek

„On jakousi minimální podporu primitivních vyjádření získal, ale myslím, že nějakým výrazným inspiračním zdrojem pro krajní pravici v ČR není. Jiná věc je, že se stal inspiračním zdrojem pro řadu psychopatů, kteří neznají jeho manifest ani ideové zázemí, ale protože vidí, že je Breivik prezentován v médiích a je najednou slavný, tak mají pocit, že když zabijí hodně lidí, tak budou také stejně slavní. Spíše se stal inspiračním zdrojem pro skupinku psychopatů – lidí, co někde shromažďují výbušniny, co se chystají někde někoho vystřílet,“ míní Mareš.

'Evropa procitla z multikulturalismu'

Zahraničněpolitický komentátor Radiožurnálu Milan Slezák připomíná, že názory Anderse Breivika nejsou v Evropě úplně ojedinělé.

„Určité kruhy v Evropě jsou naladěny proti přistěhovalectví, to je zřejmé z volebních výsledků. Vezměme si Nizozemsko, které je tradičně velice tolerantní zemí a bývalo vstřícné vůči imigrantům, ale v posledních letech tam slaví docela velké úspěchy strana Geerta Wilderse. Svou sílu čerpá mimo jiné také z tvrdého postoje proti přistěhovalcům. Stejně tak Francie a éra Jean-Marie Le Pena,“ říká Slezák.

Příčetný. Rozhodl soud a poslal Breivika na 21 let do vězení. Ten se usmíval

Číst článek

„Stará Evropa trochu procitla z nadšení, které v ní budil projekt multikulturalismu, kdy se zdálo, že soužití kultur bude bezproblémové a obohacující a že to bude pouze klad,“ vysvětluje komentátor a pokračuje:

„Ale druhá a třetí generace přistěhovalců mnohdy necítí loajalitu k nové vlasti, která kdysi poskytla přístřeší a práci jejich rodičům či prarodičům. Vidí v ní naopak nepřítele a když vypukne konflikt mezi novou a starou vlastí – kterou oni vůbec neznají, ale je to vlast jejich předků – tak se mnohdy staví na stranu staré vlasti a proti státu, který je mnohdy i živí, protože tito lidé zpravidla špatně nacházejí práci,“ upozorňuje Slezák.

Pavel Polák, Mirko Kašpar, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme