Breivik se proti 21letému trestu neodvolá, soud prý neuznává

Norský extremista Anders Behring Breivik se nebude odvolávat proti rozsudku, který mu za loňské útoky v Oslu a zabití 77 lidí soud vyměřil. Trest 21 let vězení s možností opakovaného prodloužení trestu až do jeho smrti však zároveň odmítl přijmout, protože by tím prý legitimizoval soud, který neuznává.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pouta na rukou norského vraha Anderse Behringa Breivika

Pouta na rukou norského vraha Anderse Behringa Breivika | Foto: Frank Augstein | Zdroj: ČTK

Prokuratura tak neuspěla se žádostí, aby byl Breivik prohlášen za nepříčetného a poslán do léčebny, namísto do vězení.

„Obžalovaný je vinný ze spáchání útoků v norské metropoli a v jejím okolí a odsuzuje se na 21 let vězení. Trest může být opakovaně prodlužován vždy o pět let,“ prohlásila soudkyně Wenche Arntzenová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Názory na rozsudek nad Breivikem zaznamenal v Oslu zvláštní zpravodaj ČRo Robert Mikoláš. Rozsudek okomentovala také spolupracovnice ČRo v Norsku Emira Holmeyová a odborník na extremismus Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity

Soudci ve zdůvodnění rozsudku odmítli tvrzení, že Breivik je psychotickým člověkem trpícím utkvělými představami, podle nich jde spíše o lháře. Připomněli také Breivikův úmysl zaútočit na Královský palác i vydavatelství novin s cílem zabíjet.

Soudkyně především ukázala na nedostatky prvního psychiatrického posudku, který označil Breivika za nesvéprávného. Posudek podrobila ostré kritice, poukázala třeba na to, že psychiatři vůbec nevzali v potaz Breivikovy politické názory a že se nezabývali politickým extremismem.

Kritizovala je i za to, že vše, co Breivik říká, interpretovali pouze jako zvrácené představy v psychiatrickém smyslu. Soud je toho názoru, že Breivikovy představy o tom, že je v boji proti islámu a že svými činy zachrání Norsko, výrazem jeho pravicového extremismu. K tomuto závěru došla i druhá dvojice psychiatrů a soud se k tomuto posudku jednoznačně přiklonil.

Anders Breivik loni 22. července spáchal nejdřív pumový útok na vládní budovu v Oslu a potom na ostrově Utøya postřílel desítky dalších lidí – většinou mladých účastníků letního tábora pořádaného vládní Stranou práce. Celkem zabil 77 lidí. Nezávislá vyšetřovací komise nedávno dospěla k názoru, že útokům v Norsku mohla zabránit lepší bezpečnostní opatření.

Poukázali také na to, že Breivik provedenými teroristickými útoky prokázal, že má schopnost plánovat a své plány uskutečnit, což ukazuje na jeho sebekontrolu. Soudkyně řekla, že toto chování je těžko slučitelné s diagnózou paranoidní schizofrenie.

Sám Breivik se po přečtení verdiktu usmál, prohlášení za nemocného by totiž považoval za potupu horší než smrt. Na závěr pak dostal slovo i on:

„Zaprvé chci říci, že neuznávám tento soud a nebudu akceptovat rozsudek, protože bych ho tím legitimizoval. A ze stejného důvodu se nebudu ani odvolávat,“ prohlásil ve zcela ztichlé soudní místnosti Breivik.

Breivik také uvedl, že soud stojí na straně zastánců multikulturalismu. Soudkyně však jeho řeč přerušila a zeptala se ho, zda rozsudek přijímá, nebo ne. Breivikův obhájce poté přijetí nejvyššího možného trestu potvrdil. Státní zástupci si ještě vzali čas na rozmyšlenou.

Breivik je 'osamělý vlk' a podporu nenašel ani u extremistů, míní politolog

Číst článek

Norové verdikt uvítali

Přestože část Norů chtěla, aby byl Breivik odsouzen k nucenému léčení, většině veřejnosti i pozůstalým se po dnešním verdiktu ulevilo. Podle průzkumu veřejného mínění si 72 procent Norů myslí, že Breivik je svéprávný a má nést odpovědnost za své činy.

„Lidé jsou s tímto rozsudkem spokojeni. Umožňuje jim totiž udělat tečku a rychleji se vyrovnat s traumatem z loňského léta. Pokud by totiž soud Breivikovi uložil léčení v psychiatrické léčebně, odvolal by se, což by znamenalo další soudní kolo,“ říká spolupracovnice Českého rozhlasu v Norsku Emira Holmeyová.

„Mluvila jsem s pozůstalými, kteří mi říkali, že by to pro ně bylo velmi traumatizující. Zároveň by také Breivik mohl každý třetí rok požádat o znovuvyšetření svého stavu. To by znovu otevřelo rány a samozřejmě by to také způsobilo nejistotu, že by Breivik mohl manipulovat a že by mohl být uznán za zdravého,“ vysvětluje Holmeyová.

Vězeňská cela s posilovnou

Breivik se tak vrátil do věznice s vysokou ostrahou Ila u Osla. Bude mít k dispozici tři místnosti o osmi metrech čtverečních – cvičebnu, pracovnu a místnost na spaní.

V následujících týdnech ho bude prozkoumávat přijímající tým ve věznici. Poté se ukáže, jaká bude náplň jeho pobytu ve vězení, práce nebo studium.

Posilovna v jedné z cel ve věznici Ila u Osla, kde je vězněn i Anders Breivik | Foto: Reuters

Atentátník řekl, že chce studovat politologii a psát knihy, mezi nimi i svou autobiografii. Chce si také dopisovat se svými příznivci a dál pokračovat v boji proti multikulturalismu.

Breivik nebude mít nejméně v první fázi kontakt s ostatními vězni. Není ale vyloučeno, že se časem zúčastní skupinové terapie.

Kvůli spekulacím o podobě cel včera věznice poprvé ukázala, jak její místnosti vypadají. Jsou velmi jednoduché a strohé.

Diskutuje se hlavně o tom, zda má mít Breivik nadále k dispozici počítač a do jaké míru mu má být umožněna komunikace s okolním světem.

Breivik je zpět ve vězení, část Norů považuje jeho 3+1 s pracovnou a posilovnou za luxus

Číst článek

Robert Mikoláš, Emira Holmeyová, Mirko Kašpar, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme