Breivikovi končí izolace, pro norského vraha se toho moc nezmění
Norský atentátník Anders Behring Breivik opustí totální izolaci, ve které ho soudy drží od zatčení na ostrově Utöya, kde v červenci postřílel 69 lidí. Dalších 8 zabil bombou nastraženou v autě před vládními budovami v Oslu. Pro vězně ovšem změna podmínek vazby nebude patrná.
Anders Breivik se sice dostane z izolace, ale podmínky veznění se pro něj vlastně nezmění. Nadále nebude smět dostávat poštu, přijímat návštěvy a nebude mít přístup k médiím. Zůstane také bez kontaktu s jinými vězni a jeho styky budou omezeny pouze na ostrahu, duchovního věznice, vyšetřovatele a jeho advokáta.
Vyšetřovatelé chtěli po zatčení atentátníka mít jistotu, že nebude ovlivňovat svědky a případné komplice, a proto pro Breivika žádali izolaci.
Norský extremista byl umístěn do jedné z nejpřísněji střežených věznic, která má vlastní pravidla pro lidi obviněné z vraždy. Bez žádosti policie by možná skončil ve věznici s mírnějším režimem.
Breivik tvrdil, že nepracoval sám
Breivik zpočátku tvrdil, že existují další dvě extremistické buňky, které jsou také připravené zaútočit. To se sice nepotvrdilo, přesto policie zatkla v souvislosti s útoky v Norsku další lidi. Konkrétně v Polsku, kam si Breivik dojel pro součástky na výrobu bomby.
Vyšetřovatelům vězeň ulehčil práci svým manifestem. V něm nejenže vysvětluje motivaci k útokům, ale také popisuje svou přípravu. Dohledat konkrétní dodavatele, tak nebylo nic extrémně složitého. Uvádí v něm také, že se připravoval i na eventualitu útěku z vězení.
Policie zatím v případu vyslechla 470 z 569 lidí, kteří byli na ostrově v okamžiku střelby. Do materiálů je třeba také zahrnout výpovědi dalších více než 500 svědků masakru a přes 300 lidí z Osla kvůli atentátu před vládními budovami. Vyšetřování ojedinělého případu proto zatím stále není u konce.
Samotný Breivik u policie vypovídal přes 100 hodin, když se vyšetřovatelé snažili zjistit detaily činu i jeho motiv.
"Nelidské mučení"
Breivikův právník žádal pro svého klienta zmírnění podmínek vazby už dříve. Pachatel totiž své věznění popsal jako nelidské mučení, a to i přesto, že může sledovat seriály, číst knížky a jen je odříznut od aktuálního dění.
V jeho případě to ovšem znamená, že nemůže sledovat debatu, kterou svým činem vyvolal a to mu možná vadí. Ke zmírnění vazby nejen proto pravděpodobně nedojde.
Breivik si svým extremním činem nadělal nepřátele také mezi ostatními zločinci. Někteří mu dokonce vyhrožují smrtí, protože i pro norskou galerku je útok nepochopitelný. Není zatím proto jisté, zda je vlastně v zájmu Breivikovi bezpečnosti, aby se dostal do kontaktu s jinými zločinci.
O udělení izolace musela norská policie u soudu žádat každé 4 týdny, teď už ji prodlužovat dále nebude. Ve vazbě zůstane norský atentátník ale až do poloviny listopadu.
Stále citlivá záležitost
Pro Norsko zůstává červencová událost stále velmi čerstvá. Pozdvižení před několika dny vyvolala zpráva o připravovaném filmu o atentátu. Natáčel se improvizovaným způsobem v USA a premiéru by měl mít v prosinci.
Lidé si stěžují, že film je příliš necitelný a je příliš brzy něco takového dávat na filmové plátno. Norské veřejnosti by mohlo pomoci třeba odsouzení Breivika, ale proces s ním podle hlavního vyšetřovatele začně nejdříve okolo Velikonoc příštího roku. Minimálně tak dlouho bude trvat, než policie srovná veškeré dostupné informace.
