Britský parlament zkomplikoval plány na tvrdý brexit. Budoucí vláda se neobejde bez jeho souhlasu
Britští poslanci zkomplikovali případný tvrdý brexit. Dolní sněmovna ve čtvrtek schválila návrh, podle kterého jejich schůze potrvá až do 31. října, kdy má Spojené království odejít z Evropské unie. Britští zákonodárci svým krokem zkomplikovali příští vládě prosazení brexitu bez dohody.
Pro nového premiéra bude kvůli usnesení složitější odchod z Británie vynutit tím, že by ukončil současnou schůzi a novou vyhlásil až po brexitu.
Kandidáti na premiéra, kterými jsou exministr zahraničí Boris Johnson a současný šéf diplomacie Jeremy Hunt, tvrdí, že se chtějí Bruselem vyjednat novou dohodu. Končící předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker ale další vyjednávání už dříve odmítl.
Britský úřad varuje před brexitem bez dohody. Země se může propadnout do recese, uvedl
Číst článek
Hunt odmítl, že by se v případě nedohody pokusil Parlament obejít. Johnson, považovaný za favorita, takový postup nevyloučil. Za to čelí kritice, protože zákonodárci si chtějí vliv na podobu brexitu zachovat.
Johnsonova prohra
S takovou podobou prosazení brexitu poslanci nesouhlasí a ve čtvrtek poměrem hlasů 315 ku 273 rozhodli, že jejich nynější schůze potrvá až do 31. října. Portál Independent toto hlasování označil za prohru Johsona, který utrpěl porážku ještě předtím, než do premiérského křesla usedl.
Hlasování se i přes výzvu dosluhující premiérky Theresy Mayové nezúčastnili všichni ministři, což ministerskou předsedkyni zaskočilo. „Je zklamána tím, že několik ministrů nehlasovalo,“ uvedl v prohlášení její mluvčí. „Není pochyb, že její nástupce toto vezme v úvahy, až bude sestavovat vládu,“ dodal.
Na hlasování se nedostavili například ministr obchodu Greg Clark či ministr pro mezinárodní rozvoj Rory Stewart; ani jeden z nich kvůli tomu podle Reuters nehodlá rezignovat.
Nepřišel ani Hunt, který to na twitteru označil za nedorozumění, neboť se domníval, že měl absenci povolenou. Následně Hunt uvedl, že parlament by neměl budoucímu premiérovi svazovat ruce.
Oba kandidáti na britského premiéra odmítli irskou pojistku. Ta je ale pro EU zásadní
Číst článek
Irská pojistka
Největším problémem současné dohody Spojeného království s Evropskou unií je tzv. „irská pojistka“.
Právě tento bod byl pro mnohé britské poslance v minulých třech hlasováních o brexitové dohodě hlavní překážkou pro její schválení. V důsledku odmítnutí dohody parlamentem podala Mayová demisi.
Jak Hunt tak Johnson možnost otevřené hranice s Irskem jednoznačně odmítli. A to i v případě, že by měla jen omezenou platnost.
Odstranění administrativních zábran na hranici mezi Severním Irskem a Irskem umožnilo nerušený rozvoj obchodu a bylo také stěžejní částí mírové dohody z roku 1998, která ukončila tři desetiletí trvající sektářské násilí. Irská pojistka také proto patřila k základním požadavkům evropských zemí při brexitových jednáních.
