Uspěje Johnson s tvrdou strategií? Šest otázek kolem vrcholící brexitové ságy, která se zmítá v chaosu
Do brexitu zbývá pouhých 24 dnů a nikdo stále neví, jak odchod Spojeného království z EU nakonec proběhne. Boris Johnson se snaží prosadit nový návrh rozvodové dohody, na který se ale evropská sedmadvacítka netváří s nadšením. Premiér proto hledá cesty, jak se vyhnout dalšímu odkladu brexitu – mimo jiné u maďarské vlády. V úterý navíc Londýn pohrozil ukončením rozhovorů. Přinášíme otázky a odpovědi, které se snaží brexitový chaos osvětlit.
Dojde na konec rozhovorů na ose Londýn-Brusel?
S blížícím se termínem odchodu Spojeného království z Evropské unie, naplánovaného na 31. října, nervozita na obou stranách Lamanšského průlivu roste. Už tak vypjatá situace navíc v úterý dostala nový spád poté, co konzervativní list The Spectator s odvoláním na vysoce postavený zdroj z britské vlády informoval o tom, že se Británie chystá na kolaps jednání s Evropskou unií.
„Jednání tento týden pravděpodobně skončí,“ uvedl zdroj, podle kterého je za kolaps zodpovědný irský premiér Leo Varadkar. Důvodem je prý Varadkarova neochota vyjednávat o změnách irské pojistky, které minulý týden představila britská vláda. Plán, který Johnson prezentuje jako poslední šanci na prosazení brexitu s dohodou, ale unijní sedmadvacítka nepřijala s nadšením.
Skotský soud odmítl nařídit Johnsonovi, aby požádal o odklad brexitu. Stěžovatelé se hodlají odvolat
Číst článek
O návrhu v úterý Johnson mluvil i s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, která podle zdroje britské vlády označila uzavření dohody za podmínek narýsovaných Johnsonem za „krajně nepravděpodobné“. Znamená to skutečně konec víc než dvouletého vyjednávání?
Podle odborníka na vztahy Velké Británie s Evropskou unií Asociace pro mezinárodní otázky Kryštofa Kruliše může jít o další fázi strategie Borise Johnsona, která ale zároveň může skončit černým scénářem odchodu bez dohody. „S tím, jak se čas zkracuje, se strategie britské vlády může vymknout kontrole a dojít ke kolapsu, který by znamenal odchod bez dohody,“ říká pro iROZHLAS.cz.
Co nový návrh z dílny Borise Johnsona obsahuje?
Dvě různé hranice na dobu čtyř let – tak má vypadat plán B, který se Johnson snaží ze všech sil prosadit. Ústředním bodem nového návrhu, který britský premiér zaslal do Bruselu v polovině minulého týdne, je změna kontroverzní irské pojistky. Ta měla podle původní dohody navržené premiérkou Theresou Mayovou zabránit vzniku pevné hranice mezi Irskem a Severním Irskem, stala se však hlavním důvodem, proč britští poslanci předešlou dohodu třikrát odmítli.
Česko odmítne nový návrh EU na přerozdělování migrantů, řekl Hamáček před schůzí v Lucemburku
Číst článek
Johnson proto přišel s návrhem, podle něhož se má Severní Irsko řídit hlavně pravidly vnitřního trhu EU – konkrétně u průmyslových a zemědělských výrobků – a zbytek Velké Británie pak pravidly celní unie. Dosavadní podoba pojistky by tak byla nahrazena směsicí kontrol v přístavech v Irském moři a mimo irsko-severoirskou hranici.
Podle Bruselu však plán nemůže v praxi fungovat. „Musely by vzniknout nějaké kontroly a vznikla by nějaká hranice… Stejně tak mechanismus digitálních kontrol by v praxi těžko fungoval. Ale měli bychom co do činění se dvěma útvary, přičemž jeden by byl součástí EU a druhý tak na 99 %,“ popsal dřívější zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu a dnes šéfkomentátor portálu Seznam Jiří Hošek v pořadu Interview Plus.
Co na návrhy říká evropská sedmadvacítka?
Nejnovější britský návrh na změnu rozvodové dohody, který se týká odstranění takzvané irské pojistky, unie přijala poměrně chladně. Unijní lídři do Londýna už minulý týden vzkázali, že je Johnsonův plán nepřesvědčil, jsou však ochotni dál jednat. Ochotu vyjednávat ale britská vláda popírá.
„Docela dost lidí v Paříži a Berlíně by rádo jednalo o naší nabídce, Merkelová a (francouzský prezident Emmanuel) Macron ale nebudou tlačit na (hlavního vyjednavače EU Michela) Barniera, dokud Irsko neřekne, že chce vyjednávat,“ sdělil zdroj britské vlády pro list The Spectator.
Co se bude dít, pokud EU na návrh nepřistoupí?
„Nová dohoda, nebo žádná dohoda, ale žádný odklad,“ napsal v pátek na twitteru Johnson, který trvá na tom, že 31. října dojde k brexitu stůj co stůj. Pokud se ale Londýnu nepodaří s unijní sedmadvacítkou dosáhnout nové dohody, Johnson může být nucen termín brexitu potřetí prodloužit.
Britskému premiérovi totiž stojí v cestě nový britský zákon zvaný Benn Act, který říká, že když do 19. října nebude dohoda s Evropskou unií, musí premiér požádat o další odklad. Johnson slíbil, že se bude zákonem řídit, nadále ale tvrdí, že o odklad britského odchodu Evropskou unii žádat nebude. Východiskem tak pro něj může být scénář, kdy by jeden z členských států EU britskou žádost o odklad zablokoval.
Jak do brexitového procesu promluví summit EU?
Jedno je jasné. Atmosféra týden před konáním setkání lídrů Evropské rady, které se uskuteční 17. a 18. října, houstne a bude nanejvýš složité horké hlavy před usednutím k vyjednávacímu stolu uklidnit.
Jourová uspěla. Europoslanci ji doporučí do funkce místopředsedkyně Evropské komise
Číst článek
Unijní sedmadvacítka zřejmě bude tlačit na další prodloužení termínu brexitu, to ale Johnson odmítá a zdroj britské vlády nyní dává najevo, že Londýn hodlá jet do Bruselu se skutečně tvrdou vyjednávací taktikou. Zdroj totiž naznačuje, že země, které budou hlasovat proti prodloužení termínu, budou zvýhodněny při následných rozhovorech o navázání bezpečnostní spolupráce s Londýnem.
„Dáme soukromě i veřejně jasně najevo, že země, které se postaví proti odkladu, budou první v řadě pro budoucí spolupráci,“ uvedl zdroj pro Spectator. Podle Kruliše tak úterní vyjádření zdroje britské vlády ukazuje, že se Johnson na summitu pokusí zlomit členské státy, aby hlasovaly proti odkladu. „Poziční dokument přitom navrhuje, aby se k tomu využily i poměrně vyděračské praktiky,“ dodává Kruliš.
K zablokování případného prodloužení přitom stačí hlas jediného členského státu – odklad termínu totiž sedmadvacítka musí odhlasovat podle principu jednomyslnosti. Takovou zemí by podle britských médií mohlo být Maďarsko, se kterým se Johnson údajně snaží na vetu domluvit.
Co se může odehrát po summitu?
„Pokud by se na Evropské radě, která se koná 17. a 18. října, neprodloužil termín brexitu, pak by samozřejmě hrozil odchod Británie 31. října bez dohody. Pořád by ale byl čas – sice extrémně krátký – na to uzavřít narychlo dohodu vzniklou na platformě Johnsonova návrhu, původní dohody premiérky Mayové anebo se může vydat nějakou třetí cestou,“ popisuje odborník na EU pro iROZHLAS.
Expertka: Břemeno migrace nemůže ležet jen na Itálii a Řecku, výhrůžky ale řešení napříč EU nepřinesou
Číst článek
Podle Kruliše je totiž strategie Borise Johnsona jasná – vytvořit takový tlak hrozby neřízeného brexitu, díky kterému by Evropa byla nakonec nucená ze svých pozic ustoupit. „Ze strany Británie je to hra vabank,“ míní Kruliš s tím, že taková strategie mu samozřejmě nemusí vyjít. Případné narychlo ušité dohodě se totiž může Evropský parlament, ale i některý ze členských států.
„Bylo by ještě možné dosáhnout dohody, i když s obrovským rizikem, že se proces nestihne, nebo s tím některá ze stran nebude souhlasit – tím pádem by došlo na odchod bez dohody. Může se ale stát i to, že se na poslední říjnové dny svolá mimořádná Evropská rada, aby o prodlužení termínu hlasovala ještě jednou,“ říká Kruliš
Podle odborníka AMO se tak i v případě krachu summitu, který se koná příští týden, můžeme dočkat nejrůznějších scénářů. „Během brexitového vyjednávání jsme byli svědky tolika veletočů a případný mimořádný summit může situaci ještě zvrátit,“ říká Kruliš a připomíná, že i během řecké ekonomické krize unijní lídři dosáhli kompromisu za pět minut 12.
