Nové možnosti brexitu: halloweenský scénář, nebo odchod ještě před eurovolbami?

Je už jasné, že Velká Británie nesplní ani druhý termín jejího odchodu z Evopské unie. Z 29. března se datum posunulo na 12. dubna a po středečním evropském summitu v Bruselu platí za zatím nejzazší termín brexitu 31. říjen – anglosaský svátek, při kterém se děti oblékají do strašidelných kostýmů, ale i poslední den funkčního období Evropské komise pod vedením Jeana-Clauda Junckera. Co bude mezi tím? Přinášíme další „brexitové kalendárium“.

Otázky a odpovědi Londýn/Brusel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Premiérka Spojeného království Theresa Mayová | Foto: Susana Vera | Zdroj: Reuters

Odejde vůbec Británie z unie?

Uvidíme 1. června, 31. října nebo vlastně i kdykoli jindy. Scénář setrvání Spojeného království není aktuálně na stole, úplně ale vyloučit nelze.

Na britské politické scéně může dojít k řadě politických zvratů, v Downing Street č. 10 může sedět úplně jiný premiér a v Dolní sněmovně jiní poslanci. Oživit se také může scénář druhého referenda, které prosazují poslanci Skotské národní strany.

Podle rozhodnutí soudu EU může Británie jednostranně stáhnout svoji žádost o vystoupení, aniž by tento krok vyžadoval schválení ostatních členských států. Předseda Evropské komise Donald Tusk ve středu na summitu uvedl, že Británie může ještě zvážit svoji strategii, případně „zrušit brexit úplně“.

Článek pokračuje pod infografikou.

Co s Evropskými volbami?

Určitě se budou konat ve 27 členských zemích unie, a nejspíš i v Británii.

To, co ještě před pár měsíci vypadalo jako vtip, se nejspíš stane politickou realitou. Británie 8. dubna oznámila, že podnikla nezbytné a zákonem stanovené kroky k účasti v květnových volbách do Evropského parlamentu, které se budou konat mezi 23. a 26. květnem, v Británii 23. května.

Německá veřejnoprávní televize ARD podotýká, že pro mnohé britské politiky je představa účasti na tomto hlasování mnohem strašidelnější než odchod na halloween, a je tudíž možné, že se Britové zkusí volbám vyhnout.

Britské eurovolby přitom ovlivňují i rozdělení křesel v Evropském parlamentu. To počítalo s rozdělením části ze 73 britských mandátů mezi země, které byly vzhledem k počtu voličů proti jiným státům znevýhodněny, a počet poslanců se měl snížit ze 751 na 705.

Křesla, která by po odchodu britských poslanců zůstala volná, měla být k dispozici politikům ze zemí, které případně do EU vstoupí v budoucnu. Česka se změny dotknout neměly, ale třeba také Slovensko si mělo o jednoho zástupce polepšit.

Ve chvíli, kdy Británie z unie odejde, skončí také mandáty jejím zástupcům v EP a spustí už zmíněný plán snížení počtu jeho členů. Oněch 27 míst pro europoslance „navíc“ ze 14 států bloku bude doplněno podle národních volebních zákonů stejně, jako kdyby tito noví členové EP například nahrazovali europoslance, který se vzdal mandátu.

Pokud ale volby europoslanců na ostrovech neproběhnou, musí země odejít z EU bez dohody k 1. červnu. Británie by po 46 letech naráz opustila jednotný trh a celní unii a její další obchodování by se řídilo pravidly Světové obchodní organizace.

Brexit se znovu posouvá, tentokrát na konec října. Britové se ale musí zúčastnit eurovoleb

Číst článek

Je unie jednotná?

Zatím ano, respektive v postoji k brexitu dosud sedmadvacítka jednotná byla. O druhém prodloužení termínu se ale debatovalo osm hodin a podle českého premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO se kompromis hledal obtížně.

Zatímco německá kancléřka Angela Merkelová a irský premiér Leo Varadkar vyzývali k trpělivosti, francouzský prezident Emmanuel Macron prosazoval odklad brexitu jen 22. května, tedy ještě před evropskými volbami. Macron po summitu řekl, že noční dohoda je „nejlepší možný kompromis“.

„Je snazší dosáhnout kompromisu tady na summitu než v britském parlamentu,“ poznamenal po summitu Donald Tusk, který připustil, že délka odkladu brexitu je poněkud kratší, než si původně přál – jeho návrh počítal s datem 30. března 2020. Takové datum podporoval i premiér Babiš.

Unie dál považuje vyjednanou dohodu s Británií za konečnou a odmítá její změny.

Pomůže odklad?

Mohl by. Britský parlament je paralyzovaný, poslanci už třikrát odmítli vládní návrh o dalším uspořádání s unií, zároveň jsou proti odchodu bez dohody, na žádné alternativě se ale shodnout nedokázali.

Merkelová pobavila před jednáním Mayovou i Tuska, nejspíš se smáli stejnému oblečení

Číst článek

Nový termín zmírňuje tlak, kterému byli poslanci vystaveni, a rozvazuje jim ruce. Pokračovat mají rozhovory mezi konzervativci a labouristickou opozicí. Riziko tvrdého odchodu ale trvá.

Co s premiérkou?

Theresa Mayová má za sebou několik prohraných hlasování, prohry a rezignace členů kabinetu a je pod ohromným tlakem a útoky ze všech strany. Její politickou odolnost obdivují i její kritici. Odkladem získala čas na širší konsenzus.

Pokud bude Mayová v úřadu ještě 25. května, přeskočí se 319 dny ve funkci Gordona Browna a stane se 35. nejdelším sloužícím premiérem v britské historii.

Od konce března se skloňují možní nástupci premiérky: David Davise, který od července 2016 do července 2018 působil jako ministr pro brexit, ministr životního prostředí Michael Gove, jenž patřil mezi vůdce kampaně za odchod Británie z EU, a mluví se také o ministru zahraničních věcí Jeremym Huntovi, ministrovi vnitra Sajidu Javidovi, exšéfovi diplomacie Borisu Johnsonovi či bývalém ministrovi pro brexitu Dominicu Raabovi a ministryni práce Amber Ruddové.

Je 31. říjen konečné datum?

Ne nutně. Je docela možné, že se bude opakovat situace z konce března a termín se znovu posune nebo že Britové nakonec odejdou z unie dřív. Bez povšimnutí se neobešlo ani to, že by měla Británie odejít na „svátek hrůzy“ halloween.

haf, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme