Dohoda mezi EU a Británií může zkrachovat kvůli rybolovu. Proč na něm tolik záleží?

Už jen hodiny zbývají vyjednavačům Evropské unie a Velké Británie, chtějí-li včas dohodnout podmínky obchodu, až Britové na přelomu roku opustí společný trh EU. Nejspíš poslední velkou překážkou zůstává rybolov. Téma, na kterém většině zemí EU příliš nezáleží.

Otázky a odpovědi Brusel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Francouzští rybáři vytahují sítě z moře | Foto: Eric Gaillard | Zdroj: Reuters

Rybolov se na hospodářství Evropské unie i Spojeného království podílí jen v řádech desetin procenta HDP. I přesto EU od prvního dne vyjednávání trvá na tom, že bez zahrnutí rybolovu žádnou dohodu o budoucích vztazích s Británií neuzavře. 

Divoký odchod Británie z unijního trhu? Jen ukazování mučicích nástrojů, říká bruselský analytik

Číst článek

„Chápeme záměr Velké Británie kontrolovat své vody. Ale Britové musí zase pochopit legitimní očekávání rybářských flotil zemí EU, která jsou založená na dekádách a někdy dokonce staletích přístupu,“ říká předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.  

Takový pohled ale britský premiér Boris Johnson nesdílí. Podle něj by „žádná vláda při smyslech“ nemohla podepsat dohodu, která by neumožnila obnovit kontrolu nad právem rybolovu. Na dosažení dohody a její ratifikaci zbývají necelé dva týdny. Drtivou většinu sporů se podařilo oběma stranám vyřešit, poslední velkou překážkou zůstává právě rybolov.

Jak rybolov v EU funguje? 

Na volném přístupu rybářských flotil do pobřežních moří je rybolovná politika Evropských společenství založená už od počátku 70. let. Vyřešily se tím dřívější vleklé spory mezi některými státy o teritoria pro výlov, a co víc – vznikl převratný systém, jak rybařit udržitelně a zabránit vybíjení rybích populací. Kvóty na výlov fungují dodnes.

Mezinárodní vědecká organizace ICES sleduje, kterým populacím ryb se daří a kterým ne. Na základě doporučení expertů si pak každoročně země EU prostřednictvím kvót rozdělí kolik ryb, kterých druhů a v jakých oblastech je možné vylovit, aby se mohly populace obnovit. Například letos se země EU dohodly na snížení veškerého výlovu v Baltském moři s výjimkou sleďů v Rižském zálivu a lososů ve Finském zálivu. 

Rybáři v Irsku | Foto: Clodagh Kilcoyne | Zdroj: Reuters

Do tohoto systému v roce 1973 nastoupilo také Spojené království. O kvóty na výlov se s ostatními zeměmi EU dělí už 47 let a stejně tak jim umožňuje přístup do svých vod. 

Proč Británie žádá změnu?

Spojené království nemá nic proti tomu, aby se i nadále rybařilo udržitelným způsobem. Evropské unii nabízí, že by s ní o omezení úlovku vyjednávalo, podobně jako to unie dělá také s Norskem. Většina rybích populací totiž běžně migruje mezi britskými a ostatními vodami evropských zemí. 

Británii ale vadí princip volného přístupu do svých moří, který by si Evropská unie přála zachovat. Britské vody patří co do úlovku k nejbohatším na světě. Vstup do Evropských společenství v 70. letech znamenal pro britské rybáře nevítanou konkurenci. Tlak z ostatních zemí toto odvětví v Británii poškodil i proto britští rybáři patřili a patří mezi nejsilnější příznivce brexitu. 

Proč Evropská unie přesto žádá přístup do britských vod? 

Po 47 letech volného přístupu do britských vod se jen těžko přeorientovává na jiný způsob lovu. V řadě případů má navíc evropský přístup do britských vod mnohem delší historii táhnoucí se stovky let.

Johnson znovu připustil vysokou pravděpodobnost tvrdého odchodu z unijního trhu. Jednání ale trvají

Číst článek

Belgie může dokonce argumentovat písemnými doklady. Nedávno připomněla výnos anglického krále Karla II. z roku 1666, který garantoval vlámským rybářům přístup do anglických moří na celou věčnost. Král jej udělil z vděčnosti za útočiště, které se mu v Bruggách dostalo v době bezvládí po popravě jeho otce Karla I.

Potíže ale souvisejí i se samotnou definicí toho, co to vlastně britské vody jsou. Spojené království chce získat plnou kontrolu nad plochou moří, která jí náleží podle současného mezinárodního práva, nikoli historicky. 

Princip výlučných ekonomických zón táhnoucích se 200 mil od pobřeží totiž vznikl až v roce 1982 prostřednictvím konvence OSN, tedy už v době členství Spojeného království v Evropských společenstvích. Žádné potíže v dělení teritorií změna tehdy nezpůsobila, to se ale brexitem změnilo.

Jak by se bez dohody mezi EU a Spojeným královstvím proměnilo plocha pro rybolov? 

V principu by se sdílená moře měla rozdělit na polovinu. Ve skutečnosti je to trochu složitější, stačí se podívat na mapu. Z ostrovů Jersey nebo Alderney, které patří mezi britská zámořská území, je to k pobřeží Normandie pouhých 20 kilometrů, zatímco pobřeží jižní Anglie leží několikanásobně dál. Díky tomu se britská exkluzivní ekonomická zóna zakusuje hluboko do francouzských vod. Bez dohody by se pro rybáře z Normandie a Bretaně dramaticky zmenšila plocha moří, na kterou mohou vyplout. 

Na lov poutine mají rybáři pouze 45 dní v roce, vždy na konci zimy. | Foto: Eric Gaillard | Zdroj: Reuters

Francie může ztratit mnoho. Zhruba třetina úlovku francouzských rybářů pochází z britských vod. Francouzští rybáři běžně loví dokonce až na severu Skotska. Pro některé rybáře, například ty z přístavu v Boulogne-sur-Mer tvoří až 90 % úlovku ryby z britských vod. Brexit je tak ohrožuje přímo existenčně. 

Stala se kvůli rybolovu Evropská unie rukojmím francouzských rybářů? 

Brexit ve skutečnosti zdaleka neohrožuje rybáře jen ve Francii. Problém se dotýká celkem osmi zemí, které se Spojeným královstvím sdílejí námořní hranici. Kromě Francie jde také o Belgii, Dánsko, Irsko, Německo, Nizozemsko, Španělsko a Švédsko. I v těchto zemích jde o neméně citlivé téma, z britských vod pochází 70-80 % jejich úlovku.  

Jak upozornila irská RTÉ, například na dánském pobřeží se rybáři specializují na lov písečných úhořů. Po vybití norkových farem kvůli koronaviru a uzavření britských vod by se celé komunity mohly ocitnout bez práce. Irsko má obavu rovnou dvojí, nejenže irští rybáři zejména na východním pobřeží mohou přijít o podstatnou plochu moří k rybaření z podobných důvodů jako Francouzi. Obávají se navíc, že do irských vod zamíří francouzští a další rybáři vyhnaní z britského pobřeží.

Analytik o brexitovém patu: Tentokrát se láme chleba. Pokud nebude dohoda, dopady pocítíme všichni

Číst článek

Rybolov se sice na celkovém HDP EU podílí zanedbatelně, přesto živí často celé pobřežní komunity. Celkově je v Evropské unii podle dat z roku 2016 na rybolovu závislých 178 tisíc pracovních míst. Pro srovnání, rybářů je v Evropě o polovinu více než stavebních dělníků. Koncentrují se navíc často v regionech, kde je těžké sehnat jinou práci. Kromě toho jsou ryby a mořské plody v přímořských státech podstatnou součástí kuchyně a národní identity. Snižování nabídky nebo zdražování by veřejnost nepřijala s velkým nadšením. 

Obětovat své rybáře by se proto pro řadu zemí EU stalo politickým dynamitem. 

Ostatní země EU zůstávají s osmi státy, které změny v rybolovu postihnou, solidární. „My také žádáme od jiných zemí EU, aby nám pomáhali s problémy, které se jich netýkají. Je slušností členů klubu poslouchat, co říkají státy, kterých se rybolov dotýká,“ popsal mimo záznam vysoce postavený zdroj z České republiky seznámený s vyjednáváním.

Trvají vyjednavači Evropská unie kvůli rybolovu tvrdohlavě na svém? 

Hlavní unijní vyjednavač Michel Barnier dostal od zemí EU původně za úkol nepřipustit žádnou změnu současného systému volného přístupu a společných kvót na výlov. Ve skutečnosti ale tuto představu dávno opustil. Ve snaze rozšířit manévrovací prostor se opakovaně sešel s ministry pro rybolov osmi dotčených zemí EU. Naposledy se zástupci těchto států jednal v pátek. 

V Británii řeší hlavně covid. Náklady tvrdého brexitu odpovídají dvěma týdnům lockdownu, říká manažer

Číst článek

Jejich názor Barnier ignorovat ale nemůže. K ratifikaci případné dohody může být nutný nejen souhlas Evropského parlamentu, ale také všech národních parlamentů. Pokud by Barnier rybáře v zájmu dohody obětoval, riskoval by veto v některé z dotčených zemí.

Evropská unie ale počítá s tím, že volný přístup do britských vod skončí. Žádá jen několikaleté přechodné období, aby se na tuto radikální změnu mohly flotily v zemích EU připravit. Aby byl nový systém předvídatelný, nabízí proto systém sdílení kvót, který by britské rybáře upřednostňoval. 

Proč by měla Velká Británie podle EU souhlasit s omezením svých práv? 

Evropská unie je v pozici, kdy si podobné požadavky může dovolit. Ve vyjednáváních tahá za delší konec, zastupuje 27 zemí se 446 miliony obyvatel proti 66 milionům Britů. Britské firmy jsou navíc na trhu EU mnohem více závislé než naopak. Scénář britského odchodu ze společného trhu bez dohody by byl pro Británii citlivější než pro zbytek EU, kde se efekt více rozprostře. 

Dohodu potřebují navíc také sami britští rybáři. Tři čtvrtiny britského úlovku určeného na vývoz končí právě v zemích Evropské unie. Scénář bez dohody by znamenal uvalení cel a dalších obchodních bariér na veškerý obchod včetně ryb. Britští rybáři by sice mohli vylovit více, vznikl by jim ale nový problém – obtížně by se jim hledaly trhy, kde tyto ryby prodat. 

Europoslanec Zahradil: Dohoda mezi Evropskou unií a Británií? Hraje se a blufuje se zavřenými kartami

Číst článek

Evropská unie nechce alespoň dočasný přístup do britských vod zadarmo, nabízí britské straně, že navzdory brexitu zůstane přístup na trh Evropské unie pro veškeré britské ryby a rybí výrobky volný. 

Proč Spojené království přesto váhá? 

„Rybolov je jediná silná karta, kterou mají britští vyjednavači v ruce,“ popsala mimo záznam diplomatka, která má o stavu rozhovorů přehled. Podle ní by nedávalo smysl, aby se Británie této karty zbavila dříve, než vyjedná v dohodě o budoucích vztazích vše ostatní. Je proto možné, že jde z britské strany pouze o součást taktiky ve snaze získat jinde více. 

Pokud jde už jen o kupecké počty, je dohoda možná. Vyjednavači se podle informací uniklých do médií nemohou shodnout na tom, jak velký podíl ryb by Británii unie přenechala. Spekuluje se o tom, že EU nabízí zhruba pětinu úlovku, kdežto britská strana by si představovala ponechání až čtyř pětin výlovu. Británie také podle diplomatických zdrojů žádá záruky, že si evropské flotily jen nevyvěsí britské vlajky, aby mohly dál do britských vod. 

Pokud bude Británie ale trvat na principu, že přístup do britských vod musí skončit už 1. ledna 2021, pak může dohoda zkrachovat. 

Co by se dělo s rybolovem, pokud by snahy o dohodu selhaly? 

Britská armáda je připravená nasadit od ledna až čtyři bojová plavidla, aby v britských vodách patrolovala u hranic exkluzivní zóny a kontrolovala tam rybáře ze zemí EU, že tuto hranici nepřekračují. Podle deníku Guardian britská vláda zvažuje, že by mohla hlídky v případě potřeby zdvojnásobit. 

Londýn dál vyjednává s unií o brexitu, s Paříží má dohodu o zabezpečení francouzských pláží

Číst článek

Evropská unie si i bez dohody s Británií schválila prozatímní kvóty na výlov po Novém roce omezený na kontinentální vody. V podstatě jde o kopii kvót na letošní rok přepočtenou na první tři měsíce roku s výjimkou sezónních ryb a druhů, které jsou v ohrožení nadměrným výlovem. Podle diplomatických zdrojů by decimace rybích populací nastat nemusela. Dá se očekávat, že by i v případě krachu jednání Británie dál s EU kvůli udržitelnosti rybích populací každoročně o výlovu vyjednávala. Ryby totiž neznají hranice, naprostá většina populací se běžně přesouvá mezi britskými a kontinentálními vodami.  

Krach vyjednávání by ale podle diplomatů vedl k  třenicím mezi rybáři. Přetlak lodí na místech, která zůstanou v kontinentálních mořích k dispozici, by snížil úlovek všem, nastal by tak boj o místa. Podle expertů je pro mnohé evropské flotily také obtížné přeorientovat se na jiný typ lovu. Dá se proto čekat, že by tisíce rybářů mohly přijít ze dne na den o práci a stát se závislými na podpoře od státu a Evropského námořního fondu. 

Viktor Daněk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme