Poslední brexitová karta? Belgické rybáře má spasit listina z roku 1666

Neústupnost Velké Británie ve vyjednáváních o rybolovu s Evropskou unií přiměla belgické úřady hledat pomoc u anglického krále Karla II. ze 17. století. Vláda severní vlámské části země zadala právníkům rozbor listiny z roku 1666 zaručující vlámským rybářům přístup do vod u britských břehů. Podle vlámské ministryně hospodářství bude chtít vláda glejt použít, pokud rozhovory Bruselu s Londýnem selžou, napsal v úterý list Financial Times.

Brusel/Londýn Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rybáři v Irsku | Foto: Clodagh Kilcoyne | Zdroj: Reuters

Británie opustila evropský blok v lednu a obě strany mají do konce roku čas na uzavření dohody upravující budoucí vztahy. Rybolov je vedle pravidel hospodářské soutěže a dohledu nad dodržováním smluv jedním z trojice dlouhodobě sporných témat, která zatím blokují pokrok v rozhovorech.

Dohoda mezi Británií a unií nebude, pokud se Brusel nezmění svůj přístup, prohlásil Johnson

Číst článek

Belgická média již o „Chartě rybolovných práv“ píšou více než rok, dosud však tyto zprávy vyvolávaly spíše úsměv a málokdo archivní listinu bral vážně. S krátícím se časem na uzavření dohody však vlámské úřady dospěly k závěru, že jim možná listina zůstane v ruce jako poslední brexitová karta.

„Belgie nebude váhat přihlásit se o toto právo,“ řekla deníku Financial Times vlámská ministryně Hilde Crevitsová. První právní analýzy podle ní uvádějí, že pokud obě strany neuzavřou jinou dohodu, lze tři a půl století starou licenci uplatnit.

Královské privilegium zaručuje 50 rybářům z Brugg navždy přístup do vod u Británie. Karel II. jej podle historiků vydal z vděčnosti za to, že mu právě město na severu dnešní Belgie poskytlo útočiště v polovině 17. století, kdy během občanské války dočasně odešel do exilu po popravě svého otce Karla I.

Podle ministryně Crevitsové pochází z britských vod zhruba polovina všech úlovků vlámských rybářů, kterých je zhruba 2500. Pokud by tam nemohli dále lovit, znamenalo by to pro ně existenční hrozbu, dodala ministryně.

Spor o rybolov

Belgie patří spolu s Francií či Nizozemskem do skupiny unijních zemí požadujících v rozhovorech s Británií zachování současných kvót pro rybolov v britských vodách a odmítajících učinit jakýkoli ústupek.

Podobně nekompromisní přístup však má i britská vláda, pro niž se stal rybolov politicky citlivou otázkou. Premiér Boris Johnson v kampani za vystoupení z EU slíbil rybářům, že získají zpět kontrolu nad lovem v britských vodách, a od té doby se staly ryby jedním ze symbolů britské nezávislosti na unii.

Někteří analytici podotýkají, že jednání o celém vzájemném obchodu proto může zhatit spor o odvětví tvořící na obou stranách Lamanšského průlivu jen několik desetin procenta ekonomiky.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme