Zrušení brexitu i nové referendum. Britští poslanci budou hlasovat o čtyřech alternativách brexitu
Čtyři poslanecké návrhy dalšího postupu v krizi kolem plánovaného odchodu Británie z Evropské unie vybral pro pondělní debatu a hlasování předseda britské Dolní sněmovny John Bercow. Jsou mezi nimi návrhy na vyjednání celní unie s Evropskou unií, na vyjednání modelu zvaného společný trh 2.0, na vypsání referenda o brexiové dohodě a na zrušení brexitu. Minulý týden mohli poslanci hlasovat o osmi alternativách, všechny ale odmítli.
První z vybraných návrhů, který předložil konzervativní poslanec Ken Clarke, požaduje, aby britská vláda vyjednala trvalou celní unii s Evropskou unií. Podle médií má tento návrh v pondělí večer velkou šanci na schválení. Samotný Clarke v debatě řekl, že v případě přijetí jeho plánu by zmizely všechny námitky, které má severoirská Demokratická unionistická strana k takzvané irské pojistce.
Corbyn chce vyslovit nedůvěru premiérce Mayové. Britové by potom mohli jít k předčasným volbám
Číst článek
Druhý návrh, který předložil rovněž konzervativec Nick Boles, chce, aby vláda premiérky Theresy Mayové usilovala o model zvaný společný trh 2.0, který je inspirován vztahem EU s Norskem. Británie by tak nezůstala jen v celní unii, ale i na jednotném trhu. To by ovšem znamenalo, že by Londýn musel akceptovat i volný pohyb osob. Snaha o jeho ukončení vedla přitom řadu lidí k tomu, že podpořila v referendu z roku 2016 odchod Británie z EU.
Oba zmíněné plány by znamenaly mnohem užší spojení Británie s EU a tedy „měkčí“ brexit, než byl dosud v plánu.
Třetí návrh, o kterém budou v pondělí poslanci Dolní sněmovny hlasovat, předložili labourističtí poslanci Peter Kyle a Phil Wilson. Vyzývá, aby se konalo referendum, ve kterém by občané mohli schválit či odmítnout brexitovou dohodu Británie s Evropskou unií. V minulém hlasování ve středu podobný návrh získal největší podporu: pro bylo 268 a proti 295 poslanců.
Poslední pondělní návrh poslankyně Skotské národní strany (SNP) Joanny Cherryové chce především zabránit odchodu Británie z EU bez dohody. Nejprve chce vládě uložit, aby v případě, že dva dny před novým termínem brexitu 12. dubna nebude schválena dohoda, požádala o další odklad. Pokud jí EU nevyhoví, měli by si poslanci 11. dubna v hlasování vybrat mezi brexitem bez dohody a zrušením aktivace článku 50.
Aktivací tohoto článku lisabonské smlouvy dal Londýn před více než dvěma lety najevo, že hodlá opustit Evropskou unii. Po zrušení brexitu by se měl podle návrhu Cherryové hledat plán, který by měl většinovou podporu v parlamentu a zároveň byl přijatelný pro EU. Následně by se mělo konat další referendum.
Výsledek hlasování do půlnoci
O čtyřech předložených návrzích by se mělo po debatě hlasovat kolem 21.00 středoevropského letního času. Jak hlasování dopadlo, by mělo být jasné krátce před půlnocí středoevropského letního času.
Přes šest milionů Britů podepsalo petici proti brexitu. Mayová ale hodlá dodržet výsledek referenda
Číst článek
Minulou středu, v první fázi procesu, kterým poslanci zbavili vládu moci nad programem Dolní sněmovny, se nenašla většina ani pro jeden z osmi alternativních brexitových plánů. Poslanci následně v pátek odmítli již potřetí i brexitovou dohodu vyjednanou minulý rok vládou premiérky Mayové.
Tím, že v pondělí poslanci umožnili debatu a hlasování o alternativních plánech, uštědřili podle BBC vládě již osmnáctou porážku v rámci aktuálního volebního období. Na stranu opozice se postavilo tentokrát i 33 konzervativních poslanců, na vládní stranu naopak čtyři labouristé. Devětadvacet poslanců se hlasování zdrželo.
Pokud by poslanci některý ze zmíněných návrhů podpořili a premiérka Mayová by jej přesto odmítala prosazovat jako vládní plán, mohli by zákonodárci již ve středu zahájit legislativní proces, kterým by ji k tomu donutili. Podle pozorovatelů by tím ale výrazně stoupla pravděpodobnost konání předčasných voleb.
