Britští poslanci odhlasovali krátký odklad brexitu. Další referendum nechtějí

Britský parlament ve čtvrtek schválil návrh vlády na krátký odklad brexitu. Kabinet chce o odložení termínu z 29. března na 30. června požádat Brusel v případě, že parlament do 20. března schválí dohodu o brexitu, kterou loni s Bruselem dojednala premiérka Theresa Mayová. Tuto dohodu už parlament ale dvakrát odmítl. Pro vládní návrh se vyslovilo 412 poslanců, proti jich bylo 202.

Aktualizováno Londýn (Aktualizováno: 20:00 14. 3. 2019) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V britském parlamentu se ve čtvrtek opět hlasovalo o podobě brexitu. Poslanci nejdříve neschválili dodatek k vládnímu návrhu, který kabinet vyzýval k odložení termínu vystoupení Británie z Evropské unie za účelem vypsání nového referenda ohledně budoucích vztahů Londýna s unií. Proti návrhu hlasovalo 334 poslanců, pro jich bylo 85.

Dodatek o odkladu brexitu, který by byl využit k uspořádání nového referenda, předložila nezávislá poslankyně Sarah Wollastonová. Jeho odmítnutí se očekávalo, protože ho odmítli podpořit i opoziční labouristé, kteří přitom jsou pro vypsání dalšího lidového hlasování. Jejich zástupce ale ve čtvrtek řekl, že parlament se nyní musí soustředit na otázku odkladu brexitu.

Hra o brexit. Jaké scénáře mohou nastat? Ani po čtvrtečním hlasování není vyloučen odchod bez dohody

Číst článek

K tomu, aby poslanci odmítli volání po uspořádání dalšího referenda, vyzvali i mnozí zástupci organizací, které další plebiscit požadují. Podle nich není nyní na takový krok vhodný čas.

V hlavní roli parlament?

Britští poslanci také odmítli předat zodpovědnost za další směřování v otázce brexitu parlamentu. Neschválili totiž dodatek k vládnímu návrhu, který žádal, aby zákonodárci směli hlasovat o různých možnostech dalšího postupu. Dodatek po vládě požadoval, aby parlamentu 20. března umožnila začít samostatně hledat východisko z patové situace a hlasovat o různých alternativách týkajících se dalších vztahů Londýna a Evropské unie.

Dodatek předložili společně opoziční labouristé Hillary Benn, Yvette Cooperová a konzervativec Oliver Letwin. Poslanci ho při dramatickém hlasování odmítli jen velmi těsnou většinou, proti bylo 314 zákonodárců, pro jich zvedlo ruku 312.

Jeho schválení by přitom bylo políčkem pro vládu premiérky Mayové, protože by poslanci de facto vyslali vzkaz, že nevěří v to, že kabinet dokáže krizi vyřešit.

Ještě dříve, než o dodatku poslanci rozhodli, museli hlasovat o pozměňovacím návrhu, který se k němu rozhodla podat labouristická poslankyně Lucy Powellová. Ta chtěla, aby dodatek konkrétně stanovil, že parlament smí východisko z brexitu hledat pouze v časovém období do 30. června. Její návrh nebyl přijat rovněž velice těsně – pro hlasovalo 311 poslanců, proti 314.

Odklad brexitu

Hlasování o brexitu bez dohody začalo. Britské poslance čeká důležité rozhodnutí

Číst článek

Britský parlament se vyslovil i proti dodatku k vládnímu návrhu na krátký odklad brexitu; dodatek předpokládal mnohem zazší konečné datum vystoupení Británie z Evropské unie.

Návrh labouristických zákonodárců vyzýval kabinet, aby Dolní sněmovně poskytl dostatečný, nijak omezený čas na nalezení východiska z patové situace, v níž se parlament kvůli sporům ohledně brexitu ocitl.

Vláda je ochotná brexit odložit jen do 30. června. Pro možnost, aby vláda požádala nejspíš o poměrně dlouhý odklad brexitu, se vyslovilo 302 poslanců, 318 jich bylo proti.

Další vývoj

Premiérka Theresa Mayová chce příští týden potřetí zkusit štěstí a nechat hlasovat o své dohodě. Dopředu přitom varovala, že pokud ji poslanci příští týden nepodpoří, vyžádá si to daleko delší odklad brexitu. Mluví se až o dvou letech. To by vyžadovalo účast Velké Británie ve volbách do europarlamentu na konci května.

Je ale otázkou, zda oslabená Mayová dokáže dotáhnout svůj plán do konce. Chce všechny strany zatlačit do rohu a pod hrozbou daleko delšího odkladu brexitu je donutit k podepsání své smlouvy. Ta má ale k široké podpoře daleko.

Odpověď EU

O případný odklad termínu brexitu stanoveného článkem 50 Lisabonské smlouvy musí Británie požádat ostatní členské státy EU. Jejich zástupci se sejdou na summitu v Bruselu koncem příštího týdne. Zda by unie takový odklad schválila není jisté, předseda Evropské rady Donald Tusk ale ve čtvrtek oznámil, že prezidenty a premiéry sedmadvacítky vyzve, aby odklad brexitu umožnili.

Dohoda o vystoupení Británie z EU narazila v britském parlamentu zejména kvůli spornému ujednání o takzvané irské pojistce. Ta má předejít obnovení hraničního režimu mezi Irskem a Severním Irskem, u části britských poslanců však vyvolává obavy, že tento mechanismus v sobě skrývá riziko trvalého připoutání Británie k unijním strukturám i po brexitu. EU tvrdí, že toto řešení vzešlo z dlouhých vyjednávání a ukázalo se být jedinou schůdnou variantou.

dbr, , ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme