Na brexitovém zákonu už chybí jen podpis královny. Obě komory britského parlamentu ho schválily

Prováděcí zákon k brexitové dohodě již schválily obě komory britského parlamentu. Informovala o tom ve středu stanice Sky News. Horní komora parlamentu se původně pokoušela k zákonu připojit dodatky. Ve středu ale Dolní sněmovna všechny odmítla a Sněmovna lordů následně svou snahu o změnu brexitového zákona vzdala. Nyní tak již chybí jen podpis královny Alžběty II.

Londýn (Aktualizováno: 20:35 22. 1. 2020) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sněmovna lordů britského parlamentu. | Foto: Victoria Jones | Zdroj: Reuters

Schválení prováděcího zákona je podmínkou ratifikace dohody o odchodu Velké Británie z Evropské unie, kterou vyjednal premiér Boris Johnson s Bruselem. Brexit má nastat 31. ledna, tedy za devět dní.

Britská Sněmovna lordů navrhuje změny brexitového zákona. Horní komora připojila už čtyři dodatky

Číst článek

Poslanci Dolní sněmovny, ve které mají konzervativci premiéra Johnsona výraznou většinu, schválili návrh zákona o brexitu již 9. ledna. Sněmovna lordů, v níž mají více zástupců opoziční labouristé a liberální demokraté, ale tento týden k vládnímu textu připojila pět dodatků.

Dolní sněmovna, která dostala pozměněný návrh zákona k posouzení, všechny dodatky ve středu zamítla a normu poslala v původním znění zpět do Sněmovny lordů. Ta se nakonec rozhodla vzdát své snahy a schválila prováděcí zákon v nezměněné podobě. Nyní tak již zbývá podpis královny Alžběty II., který se dá očekávat v následujících několika dnech.

Ratifikovat musí „rozvodovou“ dohodu ještě i poslanci Evropského parlamentu, kteří se kvůli tomu mají sejít za týden v Bruselu. Pokud i oni s dohodou vysloví souhlas, opustí Británie na jejím základě unii za devět dní.

Od 1. února pak začne takzvané přechodné období, během kterého Londýn a Brusel budou jednat o budoucích vztazích. Dohodu by měly vyjednat podle současného plánu do konce roku. Plně odloučit od unijních pravidel by se tak Britové měli čtyři a půl roku po referendu, ve kterém si odchod z Evropské unie schválili.

Ochrana občanů unie

Britská Sněmovna lordů chtěla změnami v návrhu zákona, které zákonodárci v dolní komoře odmítli, mimo jiné lépe chránit občany unie či dětské uprchlíky nebo upravit vztah se Soudním dvorem EU.

Už v pondělí například do návrhu doplnila pasáž, která požaduje zjednodušení získání trvalého pobytu ve Spojeném království pro občany členských zemí Evropské unie, kteří splňují podmínky.

Lednový brexit je téměř jistý. Dolní komora britského parlamentu schválila zákon o odchodu země z EU

Číst článek

Horní komora chtěla, aby trvalý pobyt dostávali automaticky a nemuseli o něj žádat úřady. Zároveň v dodatku žádala, aby měli fyzický doklad potvrzující jejich právo žít ve Spojeném království.

V úterý přibyl ještě dodatek, který předložil Alfred Dubs, rodák z Prahy, který je jedním z dětí zachráněných Nicholasem Wintonem před nacisty. Na jeho základě měli mít dětští uprchlíci právo přicházet i po brexitu za svými rodinami žijícími v Británii.

Tuto pasáž prováděcí zákon k brexitové dohodě už dříve obsahoval, premiér Johnson ji ale po vyhraných prosincových volbách nechal odstranit. Vláda uvedla, že je jejím záměrem toto pravidlo dodržovat, není podle ní ale nutné jej zakotvit v zákoně o brexitu.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme