Nejistota britských ‚neobčanů‘. Přistěhovalci ze zemí Evropské unie se obávají tvrdého brexitu
Britská vláda v pondělí znovu předloží parlamentu k hlasování rozvodovou dohodu, kterou minulý týden vyjednal premiér Boris Johnson. Protože poslanci neschválili smlouvu do sobotní půlnoci, musel britský premiér požádat Evropskou unii o odklad brexitu do konce příštího ledna. Pokud ale parlament smlouvu schválí, odejde Británie z unie na konci října. Jednání budou sledovat dvojnásob pozorně ti, kterých se odchod Británie z EU dotýká osobně.
Nicholas se narodil v České republice, celý život ale prožil ve Velké Británii. Absolvoval zde základní, střední i vysokou školu, platí zde daně. „Hrozně mě zajímá, co se děje s brexitem. Když ale čtete noviny, je to pořád totéž. Ne že se bojím, co se stane, ale jsem naštvaný z toho, co se teď děje,“ říká.
Nejistotu okolo brexitu prožívají především ti, jichž se dotýká opravdu osobně
Protože se narodil v České republice, má Nicholas jen české občanství. „Narodil jsem se v Čechách v okrese Karlovy Vary. Když mi bylo asi šest měsíců, odjel jsem s rodiči bydlet do Anglie. Je mi teď 22 let a Londýn je zkrátka můj domov. Cítím se víc jako Angličan než jako Čech,“ popisuje.
Dosud Nicholasovi k životu ve Velké Británii stačil český občanský průkaz. Teď si chce vyřídit britský pas. „Nikdo neví, co se stane a jaká dohoda se udělá. Mám českou občanku a můžu být Evropské unii, ale žiju v Anglii a ta z EU odchází. Nebojím se, že tady nebudu moci zůstat, ale nikdo neví.“ Jediné, co ví Nik zcela jistě, je to, že v Británii chce zůstat. Českou republiku zná jen jako zemi, kam jezdí na návštěvy za babičkou a bratranci.
„Pracuji na tom, abych si nechal udělat britský pas. Je to dlouhý a komplikovaný proces a stojí hodně peněz. Vychodil jsem tu školu, mám odsud diplom. Stejně ale musím udělat takzvaný Life in the UK test. Dají vám otázky, které většinou ani Angličané neumí zodpovědět, třeba kdy se narodila královna a podobně. Není to těžké, přečtete si knížku a budete vědět, ale myslím si, že je hloupost, abych si dělal test, i když tu žiju celý život,“ stěžuje si.
Zpět do Dánska
V nečekaně svízelné situaci není Nicholas zdaleka sám. Před podobným problém stojí tisíce těch, co se ve Spojeném království dokonce narodili, ovšem rodičům, kteří v té době byli nebo stále jsou občany některého z unijních států. Pravidla pro získání britského občanství se měnila a mnozí se dnes ocitli mimo systém.
„Můj syn se narodil rok poté, co jsem do Británie přijela. Tehdy ovšem platil zákon, že děti evropských občanů získají občanství automaticky jen tehdy, pokud oba rodiče žili v Británii nejméně pět let před jejich narozením. To jsem nesplňovala, i když manžel je Brit. Moje dcera se narodila v době, kdy děti evropských občanů neměly vůbec nárok na britské občanství. Měly unijní pas a to se považovalo za dostačující,“ říká Katrin, Dánka, která žije v Británii přes dvacet let.
‚Poslanci nedokážou Johnsona umlčet.‘ Konzervativci stále věří, že Británie z EU odejde na konci října
Číst článek
V době, kdy se do Londýna stěhovala, ji prý ani nenapadlo, že bude muset jako unijní občanka jednou řešit své budoucí postavení. Nejvíc jí vadí, že ve stejné situaci jako ona jsou i její dospělé děti. „Když jsem se sem stěhovala, byla to jiná země. Jako občanka unie jsem měla stejná práva jako zdejší občané. To se teď mění. A týká se to i mých dětí, které se tady narodily a nikdy jinde nežily,“ říká.
Na rozdíl od Nicholase Katrin čeká na to, jak brexit dopadne. Pokud nebude zbytí, je prý připravena vrátit se do Dánska. S dětmi i se svým britským manželem, pokud mu to, zase na oplátku, umožní evropské zákony.
