Prohra Borise Johnsona i rebelie konzervativců. Co se v úterý stalo v Británii a co se bude dít dál?

Datum odchodu Velké Británie z EU se blíží a dění v zemi nabírá na obrátkách. V úterním hlasování porazila koalice opozičních a části vládních poslanců kabinet Borise Johnsona a prosadila, aby parlament hlasoval o zákonu, který by vládě zakázal opustit EU bez dohody. Server iROZHLAS.cz přináší odpovědi na některé otázky týkající se úterního hlasování i toho, co Británii čeká v dalších dnech.

Otázky a odpovědi Londýn Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Boris Johnson prohrál své první hlasování jako premiér. | Zdroj: Reuters

Co se v Británii v úterý stalo?

Boris Johnson prohrál své první hlasování ve funkci premiéra. Opozice a část poslanců vládních konzervativců přehlasovali vládu a schválili, že už ve středu bude ve zrychleném čtení britská Dolní sněmovna projednávat a hlasovat o zákonu, který by Velké Británii zabránil odejít z EU bez dohody, tzv. tvrdým brexitem. Vláda tak nyní ve věci brexitu nemá kontrolu nad legislativním procesem.  

Čeho se opozice snaží dosáhnout?

Legislativou zaručit, že Británie EU neopustí bez dohody. 31. říjen, na kdy je momentálně stanoveno datum oficiálního odchodu Velké Británie z EU, se blíží a Boris Johnson se několikrát vyjádřil, že dodržení termínu je pro jeho vládu absolutní prioritou. Argumentuje, že pokud nebude EU přesvědčená, že Británie unii opustí 31. října za jakýchkoliv podmínek, poškozuje to jeho vyjednávací pozici a nebude schopen vyjednat lepší odchodovou smlouvu, jak napsal deník Financial Times.

Odchodu bez dohody se všemi prostředky snaží zabránit opoziční poslanci, podporu v tom mají i od řady konzervativců. Chtějí tak přijmout zákon, který by vládu přinutil požádat EU o další odklad britského odchodu, pokud se do 19. října nepodaří schválit odchodová smlouva.

Proč vláda hlasování prohrála?

S opozicí hlasovaly i dvě desítky konzervativních poslanců. Johnsonův kabinet do hlasování vstupoval s tenkou většinou jednoho poslance. I o tu během debaty přišel, když – do té doby konzervativní – poslanec Phillip Lee během Johnsonova projevu přešel a demonstrativně se posadil do lavice k opozičním Liberálním demokratům. Deník The Guardian citoval Leeho kritiku Johnsonova kabinetu: „Nesmyslně ohrožuje životy, živobytí a jednotu Velké Británie.“

Vláda nakonec hlasování prohrála poměrem 328:301. Celkem 21 poslanců vládních konzervativců se připojilo k opozici a hlasovalo proti kabinetu, nezabránila jim v tom ani nátlaková kampaň Johnsonova týmu, který podle Financial Times hrozil, že jim zakáže za stranu kandidovat v příštích volbách.

Co se s rebely stalo? 

Všech 21 poslanců bude ze strany vyloučeno. Je mezi nimi i celá řada prominentních poslanců – například Phillip Hammond, ministr financí ve vládě expremiérky Theresy Mayové, Kenneth Clarke, nejdéle sloužící poslanec, a tudíž takzvaný Otec sněmovny, nebo Nicholas Soames, který je vnukem Winstona Churchilla.

21 konzervativců hlasovalo pro debatu proti brexitu bez dohody. Strana je za to vyloučí

Číst článek

Poslanec Rory Stewart, který ještě v červnu kandidoval na předsedu strany, pro deník The Independent uvedl, že se o svém vyhazovu dozvěděl prostřednictvím SMS zprávy.

Proč se hlasovalo zrovna v úterý?

Parlament tlačí čas, protože již příští týden ukončí svoji schůzi. Dolní sněmovna se opět sejde až 14. října, tedy pouhé tři dny před začátkem klíčového unijního summitu a dva týdny před datem oficiálního odchodu. O přerušení práce parlamentu požádal královnu Alžbětu II. premiér a ta jeho návrhu vyhověla minulý týden ve středu. Aktuální schůze má skončit mezi 9. a 12. zářím. 

Co se bude dít dál?

O zákonu budou hlasovat obě komory parlamentu. Návrh zákona, který se na stůl dostal po úterním hlasování, bude ve středu 4. září projednávat Dolní sněmovna. Pokud ho schválí, což je pravděpodobné, bude o něm ve čtvrtek 5. září jednat i Sněmovna Lordů.

Podle Financial Times mohou při projednávání nastat obstrukce euroskeptických členů komory, neočekává se ale, že by odmítla posvětit zákon, který schválila volená komora parlamentu. Pokud komorou projde a souhlas mu udělí i královna, oficiálním zákonem by se mohl stát již v pondělí 9. září.

Brexit bez dohody již tedy nehrozí?

I pokud se podaří prosadit zmiňovaný zákon, který by přikazoval požádat o prodloužení odchodu, brexit bez dohody může za určitých podmínek nastat. Žádost o odklad musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU a není jasné, zda by s tím souhlasily.

Johnson píše Tuskovi: dohoda s EU je priorita, ale bez pojistky. Tusk i Evropská komise to odmítají

Číst článek

Na britské straně pak musí žádost zaslat premiér a Boris Johnson již několikrát uvedl, že jakýkoli další odklad je pro něj nepřijatelný. Pokud by proběhly předčasné volby a konzervativci v nich vyhráli, mohl by Johnson navíc zrušit zákon, který mu přikazuje o prodloužení požádat, a na konci října odejít bez dohody, upozorňuje server agentury Bloomberg

Budou nové volby?

Boris Johnson po úterní porážce uvedl, že nemá jinu možnost než o ně usilovat, „lidé této země budou muset rozhodnout,“ řekl.

Podle zákona o fixním období parlamentu z roku 2011, ale předčasné volby musí schválit dvě třetiny parlamentu. A nejsilnější opoziční strana, labouristé, předčasné volby podpoří pouze tehdy, bude-li nejdřív schválen zákon zakazující odchod bez dohody. O vyhlášení předčasných voleb by měli poslanci debatovat ve středu po hlasování o zákonu o zastavení tvrdého brexitu. 

Barbora Chaloupková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme