Polovina Britů je opojena suverenitou a argumenty proti brexitu ignoruje, říká právnička z Oxfordu

Velkou Británii a Evropskou unii čeká od soboty jedenáctiměsíční přechodné období, během kterého si mají obě strany dojednat uspořádání budoucích vztahů. Na co všechno by se lidé měli připravit? V pořadu Interview Plus odpovídala asistentka z právnické fakulty univerzity v Oxfordu Barbara Havelková.

Interview Plus Praha/Londýn Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Britský premiér Boris Johnson | Zdroj: Fotobanka Profimedia (5012640)

„Na mých právech se zatím nic nemění, to až na konci tohoto roku. Rozhodující bude, co se během přechodného období dojedná,“ říká v Interview Plus Barbara Havelková, která působí jako odborná asistentka na právnické fakultě univerzity v Oxfordu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor

O sebe si starosti nedělám, protože si myslím, že práva občanů budou ve vyjednávací agendě důležitá,“ doplňuje.

Britský velvyslanec v Česku Nick Archer uklidňuje, že brexit nebude mít bezprostřední dopad na životy Čechů v Británii, a naopak.

„Jejich práva budou zachována i po vypršení přechodného období na konci roku. Musí se ale v zemi, kde žijí, oficiálně zaregistrovat,“ uvedl.

Podle Havelkové ovšem vláda může unijním občanům pobyt různě znepříjemňovat. A pokud to nebude dělat byrokracie, můžou to prý dělat třeba majitelé nemovitostí, kteří Evropanům odmítnou pronajmout byt.

Nejistota nekončí

Posledním lednovým dnem ale podle Havelkové nejistota okolo brexitu nekončí – zbývá dojednat podobu budoucích obchodních vztahů s unií i další otázky, které mohou být bolestivé zvlášť pro Severní Irsko.

„Když chcete s někým obchodovat – a on je větší a silnější – musíte se přizpůsobit jeho pravidlům. Platí to o Švýcarsku i Norsku, které nejsou členskými státy unie, ale chtějí mít přístup na trh. Realita je taková, že dodržují naprostou většinu evropských pravidel, ale nepodílejí se na jejich tvorbě,“ upozorňuje Havelková.

„Ti, kdo si tohle od počátku uvědomují, se to už dlouho snaží vysvětlit té druhé půlce, která je opojena suverenitou a argumentem svobody a nezávislosti Velké Británie. A myslím, že ta to úplně ignoruje,“ dodává.

Vše bude složitější

Havelková poukazuje na to, že v Británii studuje velké množství lidí z kontinentální Evropy a působí zde i řada akademiků. „O to všechno přijdeme – a to obě strany,“ podotýká s tím, že sama přijde o možnost požádat o evropské výzkumné granty a dojde k omezení kontaktů mezi britskou a evropskou vědeckou obcí.

„Nálada ve společnosti se (po referendu) změnila. Je dobře doloženo, že výrazně přibylo rasově motivovaných útoků. Fyzických i verbálních.“

Barbara Havelková

„Cestování za prací bude nevyhnutelně o něco složitější. Říkali mi kolegové, že na Oxfordu už je to vidět. Na místa výzkumníků a profesorů se jim hlásí výrazně méně lidí z kontinentální Evropy,“ přibližuje.

Teoreticky by prý bylo možné dojednat, aby pohyb osob do budoucna nebyl příliš omezen, problém je ale v tom, že mnoho lidí hlasovalo pro brexit právě kvůli imigraci z východní Evropy.

Jeden můj německý kolega říkal, že den po referendu mu přišel elektrikář něco opravit. Při té příležitosti mu rovnou řekl, že má někam táhnout,“ popisuje.

Podobné je to i s evropskými granty – aby je Velká Británie mohla nadále čerpat, musela by také něco platit do evropského rozpočtu. A právě to mnohé Brity velmi dráždilo. „Jsem k tomu skeptická,“ uzavírá Barbara Havelková.

Michael Rozsypal, Michael Erhart Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme